reklama

Dítě mi nevzali do školky, tak jsem si poradila po svém…

Příběhy žen, které originálně vyřešily problém přeplněných mateřských školek a nutnosti vlastního příjmu.

Vendy (27): Děti mi nevzali do školky, tak jsem si otevřela herničku

Vendy je máma Karlíka a Mařenky, čtyřletých dvojčat. „Když mi letos na jaře přišlo vyrozumění, že mé děti se do žádné školky, kam jsme je s manželem přihlásili, nedostali, vzala jsem to jako znamení,“ vypráví. „Už dlouho mě lákalo založení vlastní herničky a tohle byl ten pravý impulz. Sama nejlíp vím, jak je pro mámy takové místo důležité a měla jsem jasnou představu, jak by mělo vypadat.

Celkový prostor nesměl být moc velký, aby se tam děti neztratily, ale ani malý, aby si nelezly po hlavách. Rodiče si museli mít kam sednout a moct si vychutnat kafe nebo svařák a úplná mrňata musela být bezpečně oddělena od větších dětí. Rozhodila jsme sítě po známých a kamarádech, aby mi dali echo, kdyby se v jejich sousedství rušilo něco přiměřeně velikého. Poptala jsem i několik realitek. Nakonec to ale byla moje kamarádka, co objevila náš nynější prostor.

Další věcí byly hračky. Měla jsem ohromné štěstí, že zrovna v tu dobu rušili jednu hernu v nedalekém městě a zařízení rozprodávali za opravdu příznivé ceny. Něco jsem ale samozřejmě koupila nové – třeba trampolínu nebo prolejzačku s houpačkami a tobogánem. Snažila jsem se vybírat věci, které nemají všude, ale z praxe vím, že je děti milují.

I díky tomu si myslím, že se o nás záhy dozvěděla spousta lidí a o malé i velké návštěvníky nemáme nouzi. A já můžu trávit čas se svými dětmi a přitom být vlastně v práci,“ uzavírá Vendy.

Klára (31): Školka nám nevyšla, teď kraluju v sekáči s dětským koutkem

Klára má nyní již šestiletou Majdu, kterou jako předškolní dítě letos do školky přijmout museli. Dva roky zpátky ale Klára řešila stejný problém. „Majdu nevzali do školky a můj zaměstnavatel zbankrotoval. Potřebovala jsem se vrátit do práce, ale nebylo kam,“ vzpomíná. „Dost zoufalá situace. Netušila jsem, kam se vrtnu a kam dám dítě. Další rok doma navíc bez příjmu, protože rodičovskou jsem měla na tři roky, bychom jen z manželova platu už neutáhli. U nás v ulici akorát rušili nějaký obchod, a protože jsme kousek od dvou velkých parků a hřišť, napadlo mě, že si tam založím dětský sekáč i s dětským koutkem.

Tomu ‚koutku‘ jsem nakonec věnovala celou jednu místnost, protože jsem jednak chtěla, aby se tam Majda cítila dobře a měla tam místo na všechny svoje hračky, knížky a oblíbené věci, a pak mě taky napadlo, že si tam možná rádi pohrají i děti maminek, co k nám přijdou nakupovat. Nakonec znala jsem to od sebe – milovala jsem návštěvy sekáčků, prohrabování se ve věcech a hledání pokladů, ale dceru to přirozeně moc dlouho nebavilo a za chvilku se vždycky nudila a tahala mě za rukáv, ať už jdeme.
A opravdu, nevím, z čeho byly maminky, co k nám přišly poprvé, nadšené víc, jestli z oblečení, nebo z faktu, že si ho konečně můžou prohlédnout v klidu. Odráží se to myslím i na tržbách, protože jen málokdy se stane, že by zákaznice odešla pouze s jedním kouskem.

Odpoledne buď brávala Majdu ven jedna z babiček, nebo manžel, když měl v práci kratší den, a nebo já a v krámě jsem na dvě tři hodiny nechala dospělou dceru sousedky, která to měla jako skvělou brigádu. Všichni tak byli spokojení,“ usmívá se Klára.

Dáša (28): Udělala jsem si kurz chůvy a kromě svého dítěte hlídám i cizí

Dáša je maminkou tříleté Sofinky. Mateřskou ale měla jen na dva roky a po jejich uplynutí se jí nepodařilo Sofinku umístit v jeslích ani ve školce. „Nevadilo by mi dát dceru do nějaké soukromé instituce – cenově přiměřené, ale problém byl v tom, že jsem se neměla kam vrátit do práce. Před nástupem na mateřskou jsem studovala a pak neplánovaně přišla Sofinka, takže jsem nestihla žádnou praxi. Naopak práce s dětmi mě vždycky bavila a tak jsem se rozhodla, že si udělám kurz chůvy. Začínala jsem s hlídáním dětí maminkám, které si potřebovaly na pár hodin odskočit - jít s mladším dítětem plavat nebo se starším na kroužek -, a brávala jsem Sofinku s sebou.

Pak se kolem mě sešlo několik maminek, které řešily podobnou situaci jako já – potřebovaly umístit dítě ve školce, ale vždy s tím byl nějaký problém. Rozhodla jsem se tedy otevřít si soukromou školku. Máme rodinný domek se zahrádkou, což jako místo posloužilo ideálně. Začínala jsem se čtyřmi děti včetně dcery, postupně ale zájemců přibývalo, takže jsem do party přibrala ještě kamarádku. Na jednu dospělou osobu totiž musí být maximálně pět dětí. Teď máme dětí devět, nejmladšímu chlapečkovi je 15 měsíců a nejstarší holčičce jsou 4 roky. Přicházejí ráno v osm a maminky si je vyzvedávají ve dvanáct.

Jsem spokojená, jak nikdy v životě. S dcerou trávím většinu času, ale nemusím mít strach, že ji připravuju o interakci se stejně starými dětmi, a k tomu mám práci, co mě baví,“ vypraví Dáša. „Doufám, že to tak vydrží.“

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nenamlouvejte si skrze Lunu nic, co se následně lehce změní. Jste proto schopné věnovat se činnostem, které jsou spojeny s určitou…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama