Maminka.czRodina

Čistota půl života

Pavla Millerová 17.  8.  2009
Čistý domov je pro mnohé nezbytnou součástí domácí pohody, pro některé dokonce zdravotní nutností. Přesto ve spojení s domácí hygienou existuje mnoho mýtů. Řekneme vám, na co je opravdu dobré dávat si pozor.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Podle statistik Evropané tráví v bytě či jiném uzavřeném prostoru asi 75 % času a až 9 z 10 lidí si myslí, že pobývají v pořádku a čistotě. Uklizené prostředí však ve skutečnosti ještě nic neznamená, i když nepořádek zvyšuje akumulaci špíny a bakterií. Viditelné nečistoty totiž odstraníme hravě, ale nezničíme mikroorganismy, které jsou našemu oku neviditelné, a přitom mnohem nebezpečnější než klasická špína.

„Když lidé mluví o úklidu, mytí rukou, podlahy či lednice, hraje hlavní roli vizuální efekt. Pokud je věc na pohled čistá, vyleštěná, je obecně vše v pořádku. Obvykle moc nepřemýšlíme o tom, zda při úklidu došlo k likvidaci mikrobů, nebo ne,“ konstatuje psycholožka Halina Raková. Řádná domácí hygiena přitom hraje důležitou roli v prevenci mnoha nemocí.

Kolik hygieny vlastně potřebujeme?

To, co vídáme v některých reklamách, by vydalo na jeden povedený hororový film. Smrtelně nebezpečné mikroby, bakterie, bacily a další zákeřná „zvířátka“ se prohánějí všude kolem nás a jediný způsob, jak tyto vetřelce zneškodnit, je pořádná dávka nejnovějšího antibakteriálního přípravku té které značky. Jsou však koncentrované chemikálie a každodenní únavné šúrování opravdu nutné? Ne! Naopak, odborníci na hygienu varují i před přehnanou čistotou.

„Není nutné trávit dezinfekcí domu většinu svého času, stačí uklízet pravidelně a věnovat se především místům, která potřebují zvláštní péči. Obzvlášť žijí-li s námi děti, staří lidé, nemocní či zvířata. Co se výskytu bakterií týče, jsou běžně všude kolem nás, pro zdravou rodinu ale nepředstavují téměř žádné riziko. U jedinců se slabší imunitou však možnost nákazy a potenciálního onemocnění existuje. Prevence infekce je přitom velice jednoduchá – dodržovat základní hygienická pravidla,“ říká doktorka Věra Melicherčíková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci Státního zdravotního ústavu v Praze, která doporučuje dbát především na místa, kde je pravděpodobnost nahromadění bakterií vyšší, jako je odpadkový koš, záchodová štětka, kliky u dveří nebo různá těžko dostupná, vlhká místa, která často opomíjíme.

Podle odborníků mnoho lidí hledá bakterie tam, kde je ve skutečnosti jejich koncentrace nízká, a přehlížejí problémy na místech, kde skutečně jsou. Na které objekty v bytě je dobré se zaměřit?

KUCHYŇ

V některých státech Evropy vzrostl od začátku 80. let počet případů otravy jídlem až o 400 %. Hlavním důvodem je kromě špatné úpravy potravy také nedostatečná hygiena v kuchyni. Není divu – podle průzkumů je pouze jedna ze tří osob přesvědčena o tom, že je její pracovní plocha v kuchyni čistá! Faktem také je, že třeba kuchyňský dřez obsahuje asi 100tisíckrát víc bakterií než koupelna nebo toaleta, přesto většina lidí považuje to druhé za nejvíce kontaminovanou část bytu. Semeništěm bakterií jsou rovněž houbičky a hadříky na nádobí.

Stačí pár dní používání a najdete v nich asi milionkrát více bakterií než na víku toalety včetně nebezpečné salmonely. Lednice je dalším kritickým místem. Na jednom čtverečním centimetru se nachází přes 11 milionů mikrobů. Na podlaze je to přitom „jen“ 10 tisíc a na kuchyňské lince 1000. Také vlhké textilní utěrky bývají oblíbeným místem bakterií, přesto pouze třetina domácností je mění každý den. Většina, 57 %, sáhne po čisté jednou týdně, zbytek pouze tehdy, je-li špinavá.

Pravidla: Na každou část domácnosti mějte zvláštní hadřík na čištění a pravidelně je měňte za nové. Oblíbené houbičky na nádobí odbornice na hygienu používat nedoporučuje. Utěrky na nádobí měňte za čisté alespoň jednou týdně a perte je na 60–90 °C, aby došlo ke zničení opravdu všech potenciálních škůdců. Odpadkový koš je nutné pravidelně mýt, i když používáte plastové sáčky.

Co se lednice týče, dbejte na likvidaci plesnivých potravin a jídlo skladujte v obalech. „Samotný spotřebič vymývejte asi po 14 dnech, potraviny při tom uchovávejte v nádobách, aby nedocházelo k zatékání kapalin. Jinak hrozí nebezpečí vzniku plísní a množení bakterií,“ říká Věra Melicherčíková, která navíc upozorňuje, že některé bakterie a viry mohou přežívat i při nízkých teplotách v mrazáku.

====KOUPELNA====
Teplé, vlhké prostředí je pro různé bakterie hotovým rájem. Kritickými jsou zejména místa, kde se mýdlová voda spolu s mikroorganismy smytými z povrchu těla usazuje a připravuje půdu pro množení dalších bakterii, což je ve sprchovém koutě, ve vaně a na závěsech.

Semeništěm mikrobů, zejména koliformních bakterií, které mohou způsobovat žaludeční a střevní infekce, je výlevka umyvadla, kde se kvůli vysoké vlhkosti pohybuje dokonce více mikroorganismů než na prkénku na WC! I když toalety samozřejmě obsahují množství patogenních bakterií, pravděpodobnost nakažení je podle odborníků menší než při otření rukou do špinavého ručníku.

Pravidla: Umyvadlo, vanu, sprchový kout a toaletní mísu, se kterými tělo nepřichází přímo do kontaktu, čistěte 2x týdně univerzálním prostředkem. „Antibakteriální přípravky užívejte opatrně: často obsahují silné leptavé mléčné nebo solné kyseliny, které mohou poškodit zrak nebo kůži, jiné látky zase mohou způsobit problémy s dýcháním, alergické reakce kůže či dokonce poleptání.

Používejte proto ochranné rukavice, dobře větrejte a úklidové prostředky navzájem nemíchejte,“ doporučuje specialistka Státního zdravotního ústavu. Pro běžný úklid můžete vyzkoušet také neškodnou domácí směs z 10 ml tradičního mycího prostředku s 5 kapkami citronového oleje, které přimícháte do 210 ml destilované vody s 25 g kyseliny citronové (k dostání v lékárně).

PRÁDELNA

Po léta bylo známo, že horká voda může bakterie zabít, dnes je ovšem zvykem v zájmu zachování kvality praného oblečení, nižší spotřeby energie a ochrany prostředí používání nižších teplot i méně pracích prostředků. Takže způsob, jakým pereme prádlo, není proti bakteriím v oblečení vždy účinný a narůstá rovněž množství mikrobů schopných praní přežít.

Podle výsledků amerických vědců se bakterie mohou rovněž šířit jak z jednoho oděvu na druhý, tak z bubnu pračky do prádla v další várce praní. Některé bakterie z jídla, těla a dalších zdrojů mohou navíc přežít prací cyklus a rozšířit se na další. A dokonce i naše ruce mohou pomoci roznosu, když nakládáme s právě vypraným šatstvem. Nejvíce rizikovým je spodní prádlo, ponožky, ručníky a dětské oblečení.

Pravidla:Špinavé prádlo perte pokud možno co nejdříve, zejména vlhké utěrky a osušky, a to při teplotě nad 60 °C, pokud vaše pračka není vybavena speciálním programem, který zbaví prádlo mikroorganismů i při praní ve studené vodě a bez přidání chemického dezinfekčního přípravku. Ruce si myjte horkou mýdlovou vodou po naplnění pračky špinavým prádlem a znovu po vyndání mokrého prádla. I když je relativně čisté, nemusí být zcela neškodné. Prádlo co nejrychleji usušte. Žehlení pak usmrtí řadu mikroorganismů.

PRACOVNA

Mezi nejznečištěnější věci doma i v kanceláři patří jak plocha pracovního stolu, která obsahuje asi 400krát více bakterií než sedadlo toalety, tak telefon a klávesnice počítače. „Pokud jsou navíc využívány i kolegy či rodinnými příslušníky, je vhodné je omýt mýdlovou vodou minimálně jednou týdně,“ radí Věra Melicherčíková.

S očistou přitom myslete také na svůj mobil, který bereme do rukou několikrát denně a „ukládáme“ na něj mikroby všeho druhu. Tlačítka výtahu, společná mikrovlnná trouba a kliky u dveří jsou proti tomu vcelku neškodné, jelikož s nimi člověk přijde do styku jen konečky prstů. Namísto dezinfekce celého pracoviště tak postačí pravidelně si mýt ruce.


==== HYGIENA RUKOU====

Podle britských výzkumů více než dvě třetiny lidí, zejména muži, nedodržují základní hygienická pravidla. Mytí rukou po použití záchodu, před přípravou jídel nebo při kašli a kýchání je přitom tou nejlepší prevencí před možným útokem mikroorganismů. Důležité je však také správné mytí. Například ruce kontaminované salmonelou mohou vyvolat příznaky nákazy i po použití mýdla a teplé vody. Důležité je proto mytí pod tekoucí vodou, v případě zvýšeného rizika nákazy za použití antibakteriálního prostředku. Nutná je také častá výměna ručníků, aby nedocházelo k přenosu mikroorganismů z něj na další osoby či zpracované potraviny.

ČISTICÍ ARZENÁL

K běžnému úklidu dobře poslouží tradiční čisticí přípravky. Speciální dezinfekce mohou obsahovat agresivní, či dokonce zdraví škodlivé látky, které pak mohou tělu uškodit více než samotné mikroby. Pokud pomineme zátěž pro přírodu při výrobě i jako odpad a toxické vlastnosti některých látek, je dobré myslet také na to, že spolu s dezinfekcí téměř všude zůstávají i zbytky nežádoucích chemikálií.

Při úklidu často trpí sliznice dýchacích cest vdechováním různých látek, dochází k podráždění dýchací soustavy, agresivnější látky mohou dokonce sliznici nebo pokožku poleptat. Zbytky dráždivých látek mohou ulpět také na nádobí mytém v myčce! Dobrou zprávou je, že pro čistý a voňavý domov nejsou agresivní výrobky vůbec potřeba a dokonce nemají ani moc dlouhou účinnost. Pro běžný úklid jsou proto postačující domácí prostředky, jako je ocet, jedlá soda, sůl a citron – nepředstavují žádné zdravotní riziko, ale nepostrádají účinnost .

Možností je také využití nabídky ekologických výrobků, které jsou funkční, voňavé a neobsahují žádné nebezpečné látky. Jejich předností je i dokonalá odbouratelnost v přírodě a netoxicita ve vodě. Jsou k dostání ve specializovaných prodejnách se zdravou výživou, na internetu, v různých bioobchodech či ekoshopech.

Témata: Rodina, Časopis Moje psychologie, Častá výměna, Čistota, Života, Půl, Správné mytí, Život, Střevní infekce, Možný útok, Britský výzkum, Jedlá soda, Mikrovlnná trouba, Živo, Zdravotní riziko, Možnost nákazy, Pořádná dávka, Nedostatečná hygiena, ČÍST