Dvacet tisíc kroků

Nosí nás po celý život a dítě jimi udělá přesně takové množství krůčku za den. Většinou jim ale věnujeme mnohem méně péče, než si zaslouží. Poradíme vám, jak se o nožičky svých ratolestí co nejlépe postarat.

Když se miminko narodí, většinou nám přijde skoro nemožné, že za pár měsíců bude na miniaturních chodidlech stát a později i běhat. To, zda bude mít dolní končetiny silné a zdravé, ale do velké míry záleží zejména na nás, rodičích. Především bychom měli sledovat, zda se nožky vyvíjejí správně. A čeho si tedy všímat?

„Klenba dětské nožičky se vyvíjí postupně,“ říká podiatr a ortoped MUDr. František Picek. „V podstatě se dá říci, že zhruba do dvou až tří let věku se o ní prakticky nedá hovořit. Později se začíná formovat zejména klenba podélná. Paralelně s vývojem klenby se mění i vybočování patiček, které je asi na dětských nožičkách nejnápadnější.

Zhruba do sedmého roku se postavení patiček do x přibližuje stavu u dospělé nohy. V mezidobí, především v předškolním věku, si děti často ve snaze odlehčit vazivově-svalovému aparátu pomáhají při chůzi vtáčením špiček nohou dovnitř.

Rodiče se při sledování vývoje dítěte mohou zaměřit na míru vbočení patiček, jakoukoli nápadnější nesymetrii nožiček při chůzi a podobně, a to zejména v rodinách, kde se ploché nohy objevují i u příbuzných,“ radí doktor Picek.

Kromě toho, že budeme sledovat, jestli se ve vývoji dětských nožiček neobjevují nějaké anomálie, můžeme i my sami pro správný růst končetin svých potomků něco udělat. „Vše závisí zejména na terénu, v němž se děti nejvíce pohybují. Klenby se vyvíjejí postupně, a kdybychom chodili naboso po trávě, mechu a podobných materiálech, potom by žádných speciálních botiček nebo ortopedických vložek pro normální vývoj nebylo vůbec zapotřebí. Chodí-li ale děti od prvních krůčků po tvrdých plovoucích podlahách nebo dlažbě doma a následně po asfaltu venku, má smysl opatřit jim kvalitní botičky už velice brzy.

Důležité přitom není, jak je botka vysoká, tedy zda je kotníčková, ale spíše kvalita materiálu (velmi často se vyskytuje alergie na syntetické materiály),“ říká ortoped.

S rostoucím věkem je pak podle něj vhodné dbát na to, aby měla botička kromě pohodlného vnitřku i pevný tzv. opatek, což je část obepínající patu. V předškolním věku je nutnost kombinace s ortopedickou vložkou spíše výjimečná, lékaři ji doporučují především k odlehčení vazivového aparátu. Mezi základní rodičovské starosti, co se nožek týče, patří to, odkdy je možné učit děti lyžovat a bruslit, případně provozovat další sporty, při nichž jsou dolní končetiny hodně zatěžovány, a na co všechno přitom dávat pozor. Doktor Picek říká, že definovat přesnou věkovou hranici, odkdy může ratolest na led nebo sníh ve speciálních, k tomu určených botách, je velmi obtížné.

„Závisí to na celkové kondici potomka, jeho vzrůstu, formování svalů a trénovanosti.
Rozhodně by se ale děti neměly nutit do větší a delší zátěže, pokud si začnou stěžovat na jakékoli bolesti.“

Čtěte také: Když nejí máma, nejí ani dítě!

Na botách nešetřete

Přestože se drtivá většina miminek narodí se zdravýma nohama, už u třetiny prvňáčků registrují dětští lékaři končetiny poškozené. Příčinou je ve všech případech nesprávně zvolená obuv. Bohužel mnoho rodičů na botách šetří, projevuje se to i v poklesu jejich nákupu. Ještě před takovými dvaceti lety jsme si kupovali až pět párů bot ročně na obyvatele, v současné době jsou to už jenom tři páry. Navíc až polovinu zakoupených bot tvoří obuv z asijských tržnic, o jejíž kvalitě lze s velkým úspěchem pochybovat. Lékaři se proto snaží rodiče přesvědčit, aby ušetřili spíše na oblečení, hračkách či sportovních potřebách.
Zatímco kolo z bazaru vašemu dítěti ještě docela dobře poslouží, obnošené nebo nekvalitní boty se na jeho zdraví mohou nepěkně podepsat. Bohužel se to ale většinou projeví až po řadě let.

Nejčastěji ortopedové a podiatři nacházejí u dětí vbočenou patu, která je u těch nejmenších fyziologickou záležitostí, jež by se však měla postupem času upravit, což se ale někdy nestane. Velmi často tuto vadu provází plochá noha. Tento pojem představuje v podstatě deformaci chodidla v období růstu, kdy je vnitřní podélná klenba zploštělá. Přestože ploché nohy mohou být geneticky podmíněny, správnou volbou obuvi můžeme vzniku tohoto onemocnění zamezit. Vrozená plochá noha je totiž velmi vzácná. Oba tyto problémy se častěji vyskytují u chlapců. Naopak tzv. vysoká noha je deformita vrozená, nelze ji však odhalit dříve než v batolecím věku, protože bývá překryta tukovým polštářem, který děti na chodidle mají.

Lehčím stupněm této vady je vysoký nárt, který zná mnoho lidí, pro něž bývá těžké najít v obchodech vyhovující boty.

Příliš špičatá obuv bývá často příčinou vbočeného palce, proto se tato vada vyskytuje spíše u dívek. Naštěstí móda velmi ostrých špiček už je pravděpodobně za námi. Velkou skupinu potíží s dolními končetinami představují různé deformace prstů – většinou za nimi opět stojí nevhodně vybrané boty.

Prsty mohou být trvale skrčené nebo vybočené, zejména jde o malíček a někdy se palec podsouvá pod druhý prst. Řadu dětí trápí také kostěné výrůstky na patě nebo na nártní kosti či tzv. ostruhy. Výrůstky na hřbetu nohy mají podle lékařů často na svědomí kolečkové brusle. A mezi neméně bolestivé záležitosti patří samozřejmě i různé otlaky, mozoly, puchýře a odřeniny, které jsou většinou opět způsobeny nevhodnou obuví anebo tím, že děti nosí nové boty naboso.

Žirafa to jistí

Protože nohy bývají velkou část roku zavřené v botách, je potřeba velmi důsledně dbát na jejich hygienu. Zdaleka totiž nejde jen o problém zápachu, který se občas po zutí obuvi line i z nožek těch nejsladších princezen. Kromě bradavic, což je vlastně virové kožní onemocnění, které si často přineseme z veřejného bazénu či sauny, mohou nohy trápit také mykózy, tedy plísně a ekzém. Pokud vaše dítě chodí pravidelně plavat nebo se po sportovní aktivitě sprchuje ve společné umývárně, nenechávejte je v těchto prostorách chodit bosé.

Kachlíky jsou zde doslova semeništěm plísňových zárodků. Nohy, které jednou postihla mykóza, je velmi těžké vyléčit, proto je vždy lepší takovému onemocnění předejít. „Prevencí je denní hygiena, čisté ponožky a kvalitní obuv z přírodních materiálů. Dětské nehtíky je nutné zastřihávat nikoli obloukovitě, ale rovně. To sníží nebezpečí tzv. zarůstání nehtu,“ radí doktor Picek.

Za ekzémem pak může stát reakce kůže nohou na nevhodný materiál použitý při výrobě bot. A ještě jedna věc rodiče často trápí – když si děti zdánlivě bez příčiny stěžují, že je bolí nožičky. Lékaři hovoří o tzv. růstových bolestech.

„Ty se týkají dlouhých kostí, zejména bérců. Jsou vysvětlovány rozdílnou rychlostí růstu kostí, svalů a šlachových úponů. Ve většině případů dětem uleví teplo, šetrné protahování svalů, případně Brufen sirup,“ dodává MUDr. František Picek.

Možná jste se už někdy v některém obchodě s dětskou obuví setkali s botkami s visačkou v podobě obrázku žirafy. Takto označenou obuv si výrobce dobrovolně nechal otestovat, a pokud splnil náročné požadavky, dostal možnost tímto způsobem své boty označit. V praxi to znamená, že je zhodnotila Komise zdravotně nezávadného obouvání, odzkoušel Institut pro testování a certifikaci a botky splňují ortopedické, fyzikálně-mechanické i hygienické požadavky.

Náklady na toto testování si výrobce hradí sám, což tedy předpokládá jeho vážný zájem o produkci či dovoz zdravotně nezávadných bot. S každým držitelem certifikátu se poté sepisuje licenční smlouva, aby nemohlo dojít ke zneužívání značky. Jeho kopii by vám měl každý seriózní obchodník na základě vašeho přání předložit. Mnoho rodičů se docela oprávněně táže, proč je takováto certifikace dětských bot nepovinná, když jde přece o zásadní zdravotní záležitost, která se navíc týká našich ratolestí.

Už deset let u nás existuje rovněž povinná certifikace ze zákona o ochraně veřejného zdraví, k němuž byla vydána vyhláška o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti do tří let. Podle této vyhlášky se musí provádět testy všech výrobků, které jsou určeny dané věkové skupině, tedy i bot pro ni určených. Toto povinné hygienické hodnocení je vlastně prvním stupněm hodnocení nepovinného.

Boty s žirafou jsou tedy testovány ještě mnohem podrobněji a přísněji, kromě hygienických jsou sledována také kritéria ortopedická, botičky se zkouší, zda jsou dostatečně flexibilní, jak moc se obrušuje podešev a podobně. Navíc kontroloři hledají případné nedostatky v bezpečném obouvání, tedy různé ostré hrany či drobné předměty, které by batole mohlo utrhnout a spolknout či vdechnout. Obuv pro starší děti už povinně testována není vůbec.

Botičky, které jsou označené symbolem žirafy musí být dostatečně prostorné, a to hlavně v prstové části, dokonale pružné a ohebné, podpatek musí mít tu správnou výšku, opatek má být pevný a dostatečně dlouhý, boty nesmějí být moc těžké a materiál použitý na jejich výrobu musí vyhovovat požadavkům jak z hygienického, tak i zdravotního hlediska.

SLEVÍN.CZ - Každý den nové slevy na jednom místě!

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dopoledne bude dobré věnovat se pracovní agendě spojené s penězi a vzděláváním, což tak jednoduše nepůjde. Ale od Uranu k vám míří nová…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci