Maminka.czChování a vztahy

Eliáš se narozením brášky změnil v „monstrum“

Martina Machová 26.  9.  2018
Eliášovi jsou skoro 3 roky, před 3 měsíci se mu narodil bráška a od té doby je jako vyměněný. Dříve vcelku normální kluk se změnil v neuvěřitelně zlobivé, ukřičené a agresivní „monstrum“. Nebo je vše trochu jinak?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jak to (MOŽNÁ) vidí Eliáš

„Co to je za pořádky? Proč musím na ten oběd tak strašně dlouho čekat, když mám hlad? Co ta máma dělá, proč už nevaří? Mám obrovský hlad a jsem naštvaný. No jasně, už to mám, zase to tu páchne a máma musí dát miminu novou plenu, aby neřvalo nebo nemělo nějakou vyrážku nebo co mi to máma furt vysvětluje. Asi se taky začnu pokakávat nebo alespoň počurávat, ať si mě kouká všímat. Jó, a taky brečet jako ten malý brácha, to bych taky mohl!

Stejně nevěřím, že už s námi bude bydlet napořád. Určitě brzy odjede nebo se vrátí mámě do břicha a máma bude zase jen moje. A když budu chtít, hned přijde a bude si se mnou stavět kostky, prohlížet knížky, hrát s auty, taky budeme strašně dlouho na hřišti a nebudeme muset domů nakrmit bráchu.“

Proč je skvělé mít sourozence? Můžou z vás být nejlepší přátelé

Jak to vidí (URČITĚ) maminka Eliáše

„Já už prostě nemůžu! Ten Eliáš je hrozný, stále se mu něco nelíbí, kvůli všemu se vzteká, brečí, křičí, je zlý na brášku i na mne, dokonce i na děti venku. Včera, když jsem přebalovala brečícího Tobíka, udělal šílenou scénu, že má hlad. Do toho začal Tobík hrozně škytat, tak jsem mu chtěla dát cucnout mléka, jenže Eliáš přidal k řevu bouchání hračkami a nakonec se počůral. Ječícího a nasupeného Eliáše jsem musela převléknout, setřít kus podlahy, do toho plačtivě škytal Tobík, kterému se navíc chtělo spát.

Když jsem vše uklidila, převlékla, Tobíka si dala provizorně do šátku a trochu uklidnila Eliáše, začalo to znovu.

Elí nechtěl kaši (nic jiného jsem nestihla), ale masíčko a brambůrky, řev a bouchání probudilo Tobíka. Už jsem se neudržela, Eliáš dostal na zadek a musel jít do svého pokoje. Vím, že to není řešení, ale nevím, co s ním. Doma panuje neustálý stres, řev a špatná nálada.“

Psycholog o sourozenecké rivalitě: Podporujte děti ve spolupráci a upevnění vztahu

Když „pípnul“, přiběhla jsem…

Je opravdu běžné, že je příchod dalšího miminka do rodiny pro staršího sourozence tak obtížný? Že vše bez větších změn trvá už 3 měsíce? Samozřejmě, že narození dalšího miminka je velkou změnou pro všechny, zvláště pak pro prvorozeného v batolecím věku, obvykle zvyklého na to, že jste k dispozici výhradně jemu.

Navíc v případě, že byl starší potomek neustále všemi obletovaný, zvyklý, že při každém jeho pípnutí ihned přiběhnete, pomůžete, podáte, pofoukáte, nakrmíte, utišíte, bývá pro něj z počátku velmi těžké čekat, být druhý. Vyrůstal-li navíc ve velmi liberálním prostředí, bez jasných hranic a pravidel, příchodem miminka se mu může naprosto zhroutit svět.

Ze dne na den musí umět počkat, už není vždy po jeho, maminka se nepřizpůsobuje jemu, ale on se přizpůsobuje potřebám rodiny. Zkrátka se najednou na kost odhalí ty největší přehmaty ve výchově. I když samozřejmě existují děti od přírody „pohodáři“, děti milující miminka a společnost a naopak také dítka, která přes veškerou přípravu na příchod sourozence budou změnu zvládat obtížněji.

Mlátí se a hádají? Osvědčené rady, jak omezit neustálé soupeření mezi sourozenci

Zkrátka a dobře na příchod dalšího miminka do rodiny děti nepřipravíte pouze občasným povídáním nad klenoucím se bříškem a ukazováním miminek v kočárku (to je samozřejmost), ale i srozumitelnou výchovou s jasnými pravidly, která děti postupně učí ohledům, respektu i empatii k druhým.

Video: Holčička se vzteká v porodnici. Nechce mladší sestřičku

Stanovte pravidla soužití

V případě, že jste aktuálně nechtěným aktérem tragikomedie, kterou takřka denně předvádí Eliáš, Tobík a jejich maminka, nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem.

Stejně vám nezbude nic jiného, než láskyplně, avšak pevně a velmi srozumitelně stanovovat pravidla i denní režim vzájemného soužití takříkajíc za pochodu (ne ve smyslu přitvrdit, ale být srozumitelná, jasná a pevná – a pokud možno klidná). Navíc vězte, že už vše nebudete zvládat levou zadní sama, ale musí se více zapojit i partner. Ten by měl vždy stát na vaší straně a tvořit s vámi tým.

Neměl by plnit roli „zlého policisty“ ani „hodného tatínka“, ke kterému se chodí žalovat na maminku a který mu vše, co narozením sourozence ztratil, vynahrazuje dárečky a rozmazlováním. Váš prvorozený nepotřebuje úplatky, ale velkou pochvalu za snahu i vše, co se mu daří, potřebuje zažívat, že je důležitý, šikovný a potřebný (ale měl by chápat, že ho nemilujete jen proto).

GALERIE: Sourozencům vstup zakázán! Reakce dětí na nového člena rodiny vás pobaví

Vyhněte se změnám

Naprosto nezbytný je i čas, který věnujete výhradně jemu. A jelikož si pozornost zpočátku často vynucuje nevhodnými způsoby, snažte se těmto negativním projevům extrémně nevěnovat, jinak se dostanete do bludného kruhu.

A pozor, doba narození dalšího miminka je nevhodná pro jakékoliv velké změny. Například nástup do školky, stěhování do vedlejšího pokoje apod. Buď to zvládnete před jeho narozením, nebo změny na nějaký čas odložte.

6 tipů, jak podporovat hezké sourozenecké vztahy
Pořád se rvou jako koně. Už si se syny nevíme rady, svěřila se zoufalá máma
Sourozenecká rivalita může být i prospěšná. Musíte jen vědět, jak ji zvládnout
Témata: Miminko, Chování a vztahy, Vedlejší pokoj, Pochva, Nevhodný způsob, Stěhování, Normální kluk, Starý sourozenec, Eliáš, Bráška, Jasná hranice, Převlek, Rozlité mléko, Rivalita, Mladá sestřička, Monstrum, Špatná nálada, Řev, Brambůrky, Negativní projev, Přehmat, Batolecí věk, Vzájemné soužití, Povídání, Máma