reklama

Ester: Čtyřletý syn mi vyhrožuje smrtí

„A teď umřeš a já tě zapálím, ty hnusná mámo!“ řekl čtyřletý David své matce. Co tomu předcházelo?

David je můj první a jediný syn. Manžel je cizinec, takřka o generaci starší. Manžel má z prvního manželství dva dospělé syny, z Davídka má radost, ale čtvrtého potomka již opravdu nechce. Jednoduše nemá na další miminko tolik energie jako dříve. Davídek je velmi zvídavé, talentované avšak náročné dítě, dalšímu podobnému „dáblíkovi“ by se manžel již nezvládl adekvátně věnovat. (A někdy mám pocit, že ani já ne.)

David je úžasným darem a spojnicí našich životů, což však neznamená, že bychom ho nějak neúměrně „oprašovali“. Od roka je syn na půl dne v jesličkách, pochopitelně jsme vybírali soukromé zařízení rodinného typu, aby se tam Davídek cítil bezpečně a navíc byl i všestranně rozvíjený. Věřte, nebo ne, byla to práce! Ne každé soukromé zařízení, které se chlubí velmi různorodými aktivitami, je opravdu kvalitní. Dokonce jsme narazili na „anglické“ jesle, kde lektorka manželovi nerozuměla! Byl to šok, avšak větší šok prožívala pravděpodobně ona dáma.

Vztek provází agresivita

Možná to bude znít namyšleně, ale chci pouze reálně popsat situaci; David byl úžasné miminko i batole, které bylo vždy o několik kroků napřed před svými vrstevníky. Navíc je velmi hezký a jako batolátko byl i neuvěřitelně milý a zábavný. Dokonce hrál v několika zahraničních reklamních spotech. Roztomilost mu samozřejmě vydržela, jen se k jeho kladným stránkám a povahovým rysům začaly přidávat i negativní – bohužel.

Manžel vyrostl v jiné kultuře i atmosféře, v jiném výchovném přístupu, zvláště k chlapcům, a tak vše nevidí, tak tragicky. Často se v některých situacích, kdy se David dle mého chová již nevhodně, dokonce směje.

Dítě je na světě | Péče o dítě a jeho výchova

Agresivita dětí: Co skrývá a jak na ni reagovat?  

Davídek je velmi paličatý a umíněný, když není po jeho, ztropí naprosto šílenou scénu, což je do určité míry u dětí pochopitelně normální a užitečné pro život – umí si prostě prosadit svou. Bohužel tyto „záchvaty“ v poslední době začala provázet také silná agresivita.

David se neváhá rozběhnout a vší silou do mě vrazit, tluče mě pěstičkami nebo se mě snaží kopnout. K jiným dospělým, například ve školce, se tak nechová. Stížnosti ale přicházejí od rodičů dětí, což beru s rezervou. Mnoho dětí v Davídkově školce nejsou žádní svatoušci, myslím, že Davídek jim často vrací, co si zaslouží.

Zaútočil na mě vidličkou

S Davídkem o nevhodném chování opakovaně mluvím. Vysvětluji horem dolem, přečetla jsem již několik odborných knih, některé metody se snažím uvádět do praxe, ale naprosto nevidím žádný posun. A popravdě začínám uvažovat i o konzultaci u odborníka, i když se mi nechce zdravé a chytré dítě zatěžovat návštěvami psychologa.

Manžel je dokonce absolutně proti. Nicméně zážitek z minulého měsíce na mě stále doléhá tak silně, že jsem navštívila odborníka já sama a přechodně užívám určité medikamenty.

Co se stalo? David měl opět jeden ze svých záchvatů, myslím, že to bylo kvůli tomu, že měl chuť na zmrzlinu. Chápu ho, bylo horko a zmrzlinu jsem mu slíbila, ale zapomněla jsem ji udělat (vyrábím zdravé domácí zmrzliny).

Davídek si tehdy nenechal vysvětlit, že bude muset nějakou dobu počkat, než zmrzlinu udělám a zmrazím a neuvěřitelně se rozčílil. Ve svém rozrušení vzal do ruky vidličku na maso, která ležela v pekáči s kuřetem, a píchl mě vší silou do hýždě. Opravdu to bolelo a tekla mi krev! Snažila jsem se Davídka znehybnit, samozřejmě tak, abych mu neublížila. Ukazovala jsem mu, že mi teče krev, vysvětlovala, jak to bolí, jenže a on se smál!

Bojím se ho...

„A teď umřeš a já tě zapálím, ty hnusná mámo!“ řekl mi tehdy. Pochopitelně vím, že dítě taková slova nemyslí zcela vážně, že nerozumí emocionálnímu náboji takových slov, ale i tak byl tento zážitek neobyčejně silný. Když jsem vše večer vyprávěla manželovi, slíbil, že se synem promluví. Druhý den pak šel s Davídkem sám do ZOO, aby měli dostatek času vše probrat.

Byla jsem v šoku, když se manžel vrátil nadšený. Syn se prý celý den choval úžasně, a manžel nemohl věřit, že jsem syna tehdy nějak nevyprovokovala. To mě ranilo! Nicméně se synem promluvil „jako chlap s chlapem“ o tom, že se dívky ani ženy nebijí a neurážejí. Asi bych měla být ráda, že před synem stál manžel při mně, ale i tak mám rozporuplné pocity.

Ten výraz v synových očích, ta míra verbální i fyzické agresivity byla nevídaná. Když se o víkendu syn rozčílil a manžel nebyl doma, přistihla jsem se, že mám ze syna obavy. Jak se mám bránit a neublížit?

Fyzické tresty se mi hnusí, a myslím, že v civilizovaném světě do výchovy nepatří. Lámu si hlavu, kde selhávám. Synovi jsem se vždy nadstandardně věnovala, alespoň když to srovnám s jinými dětmi.

(Ester)

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nenechejte se dnes odpoledne skrze Saturn vyprovokovat k příliš přehnaně aktivní reakci na pracovní potřeby tak, jak jsou vám…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama