[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S Jardou chodím tři čtvrtě roku. Seznámili jsme se na hudebním festivalu – křepčili jsme vedle sebe v davu na koncertě, dali se do řeči a domů už odcházeli spolu. Pamatuji si, že tam byl s partou přátel, kde byli kluci i holky, a mezi nimi byla i Katka, jeho tehdy už bývalá přítelkyně.
Začali jsme spolu chodit. Jarda je hodně společenský typ, většinu času tráví s přáteli na různých akcích. Já se spíš přizpůsobuji, mám několik kamarádek a kamarádů, ale žádnou stálou skupinu, se kterou bych něco podnikala, takže čas trávíme většinou s Jardovou partou a já si občas vyrazím sama s nějakou svou kamarádkou.
Brzy jsem vypozorovala, že v partě jsou různí lidé v různých fázích vztahů – kamarádi, bývalí partneři, někteří se dali dohromady až poté, co jsem je poznala. O Katce mi toho Jarda moc neřekl, a vlastně až tři měsíce potom, co jsem s ním začala chodit, jsem se dozvěděla, že je to jeho bývalá přítelkyně. Řekla mi to ona sama – na záchodcích na koncertě!
„Jak vám to s Járou klape?“ zeptala se mě a já jí bezelstně odpověděla, že skvěle. „Počkej za rok,“ usmála se, zatímco si malovala pusu. „Jak to?“ divila jsem se. „Po roce se začne nudit a bude hledat jinde,“ usmála se. „Kvůli tomu jsem ho nechala.“
Zůstala jsem na ni koukat a připadalo mi, že jí to dělá moc dobře. „On ti neřekl, že jsme spolu chodili? Ale neboj, to už je dávno pryč,“ dodala a odešla. Já tam jen tak stála a nevěděla, co si myslet, protože jsem nechápala, proč mi to neřekl, když jinak jsem mi o vzájemných vztazích svých přátel řekl všechno.
Hned ten večer doma jsem to na něj vybalila a měla pocit, že není moc rád, že to vím. „Nechtěl jsem tě tím zatěžovat,“ vymlouval se. Byla to naše první skutečná hádka. Křičela jsem, že mu děkuji za jeho velkorysost, ale radši bych takovéhle věci věděla, protože bych si pak aspoň nepřipadala jako blbec. Jára to ještě dorazil, když řekl: „Katka by mě hrozně chtěla zpátky, ale neboj, já o ni nestojím, já chci jenom tebe.“
Od té chvíle už nic nebylo a není jako předtím. Začala jsem se na Katku dívat jinýma očima. Do té doby mi přišla celkem sympatická, ale najednou ji nemůžu ani vystát a za vším, co dělá, vidím úmysl získat zpátky Jardu. Nechybí na jediné akci, kam jdeme, i kdybychom měli jít jen ve třech, pořád se drží u něj, připadá mi, že s nikým jiným si ani nepovídá. Okatě s ním flirtuje, ale tak, aby v případě potřeby mohla říct, že jsem se spletla a myslela to úplně jinak.
Úplně na ní vidím, jak se baví a dělá jí dobře, když vidí, že mám vztek. Bohužel já jsem spíš submisivní povaha a nechci se ztrapňovat tím, že bych zasáhla a něco jí řekla. Vypadala bych jako žárlivá stíhačka. Naivně jsem čekala, že si Jarda tohle vyřeší sám a dá jasně najevo, že nemá zájem. Jenže na něm je vidět, jak mu ta pozornost dělá dobře a lechtá jeho chlapské ego.
Ve společnosti ostatních vždycky mlčím, ale doma po návratu jsem mu několikrát udělala docela scénu. Nejdřív se smál, jak je moje žárlení roztomilé, ale pak ho to začalo otravovat. „Ježišmarja, kdybych s ní chtěl bejt, tak jsem s ní a ne s tebou. Dej mi už pokoj, já chci mít hlavně klid,“ odbýval mě. Moje argumenty, že by měl na mě brát trochu ohled a že jemu by taky nebylo příjemné, kdyby se musel dívat, jak kolem mě poletuje nějaký bývalý přítel, nebere.
Žijeme už pár měsíců spolu a používám i Járův počítač. Jeho icq je tam permanentně zapnuté a brzy jsem zjistila, že si s Katkou dost často píše. Když jsem se ho zeptala, jestli mu přijde normální si denně psát s bývalou, jen jsme se chytli. Za pár týdnů jsem úplně náhodně zjistila, že si její přezdívku na chatu změnil na jméno jiného kamaráda, abych nepoznala, že si píše s ní!
Seděla jsem u počítače zrovna ve chvíli, kdy mu napsal „Ondra“. Bezelstně jsem odpověděla – jako už dříve několikrát, že u počítače není Jarda, ale já, ať napíše později. Z odpovědi vyplynulo, že píše ona! Když jsem tohle na Jardu vybalila, dostal skoro hysterický záchvat a výsledkem bylo, že si icq vypnul a zapíná ho jen, když je u počítače on.
Asi před měsícem jsem odjela na víkend pryč. V sobotu v noci mi najednou od Jardy přišla hrozně něžná a láskyplná smska, na jaké nejsem moc zvyklá. Když jsem se v neděli večer vrátila, sedla jsem si k počítači, abych se podívala na poštu. V kolonce jméno byl na daném serveru předvyplněný poslední uživatel. Bylo to jméno a příjmení Katky!
Uhodila jsem na Járu a z něj vylezlo, že u něj přenocovala. Prý byli dlouho do noci v klubu a ona jediná z party by jela domů sama, tak jí nabídl nocleh. Křičela jsem na něj, proč mi to neřekl. Prý proto, abych nedělala scénu, jako je tahle. „Ale já nedělám scénu proto, že tu spala, ale proto, žes mi to zatajil! Co si pak mám jako myslet?!“ ječela jsem. Pohádali jsme se jak ještě nikdy a od té doby to mezi námi pořád je. Nevím, jestli jsem paranoidní, ale připadá mi, že se mezi nimi něco odehrálo. Máme v bytě manželskou postel. Pokud přišli opilí v noci domů, jak velká je pravděpodobnost, že spolu leží v posteli a nic se nestane?! A proč mi přišla pak taková nezvyklá smska? Že by výčitky svědomí?
Nakonec jsem se ponížila a zeptala se přímo Katky. Tvrdila mi, že je to nesmysl a že by ji to ani nenapadlo. Prý byli tak ožralí, že okamžitě usnuli. To by mi ale nemohla přijít ta sms. Navíc mi Jardův kamarád prozradil, že s jejich rozchodem to bylo trochu jinak. Nepodvedl Jarda Katku, ale ona jeho. A jeho to prý doteď žere.
Mám Jardu opravdu ráda a ráda bych s ním byla, ale tahle situace mi připadá neúnosná, za chvíli se z toho asi zblázním. Potřebuji za každou cenu vědět pravdu, jestli mě podvedl, nebo ne, ale nevím, jak to zjistit. Jinak se budu jen trápit a stejně se rozejdeme.