Eva Decastelo: Jediné, co chci, jsou šťastné děti

Myslíte si, že máte doma veselé a zlobivé děti? Pokud ano, vynásobte deseti a vyjde vám, s čím se dennodenně potýká Eva se svým manželem. Jejich dětičky se nezastaví, nedovolí mamince ani nadechnout se, a když ji zrovna nezahrnují tisícem otázek, jsou na útěku. Případně se jedno z dětiček ptá, druhé zdrhá.

Když jsme se domlouvaly na focení, pobavilo mě, jak mi Eva skočila do řeči, když jsem jí vysvětlovala svou vizi, že by focení mělo být ve sportovním duchu: „Jen to ne, prosím, jsem v teplákách pořád, když lítám kolem dětí. Můžeme být se Zuzankou za princezny? Volánky a tak?“ Vyzkoušely jsme tedy obě varianty a na první pohled bylo jasné, že v šatičkách se cítí lépe. Nezávidím jejímu manželovi, až za ním přijde Zuzanka a bude trvat na tom, že se bude oblékat jen jako maminka. Čekají ho totiž perné chvilky, a především průvan v peněžence. Mě ale stejně ze všeho nejvíc zajímalo, jak se Evě daří poskládat si pracovní a soukromý život, aby rodina bylá spokojená a šťastná...

Moderátorka, produkční, podnikatelka… Na prvním místě ale rozhodně máma. Když jsem Evu Decastelo pozorovala během focení s dětmi, došlo mi, že nic pro ni není tak důležité jako její děti. Nechá si od nich prakticky vypíchnout oko a nestará se o to, aby měla krásné vlasy, nikdy neztrácí trpělivost. Což je u dvou rarášků, které doma má – Zuzanky (3) a Michálka (téměř 5) – občas docela obdivuhodný výkon.

Jsi pracující máma – jak se to vlastně dá skloubit? Jestli vůbec…

Dá. Samozřejmě ale za podpory celé rodiny. Já mám to štěstí, že mi pomáhají babičky a taky manžel. Znamená to sice občas, že se s manželem potkáváme pozdě večer v posteli anebo ráno při jeho odchodu do práce, ale zatím to funguje. Společný čas o víkendech si pak všichni užíváme.

Máš dnes něčeho nedostatek? Něčeho, co jsi před lety považovala za naprostou samozřejmost?

Jediné, čeho se mi opravdu nedostává, je dostatek spánku, protože obě děti jsou hodně hyperaktivní a vstávají hrozně brzy. Ale už jsem si na to zvykla, i když je pravda, že občas chodím po ránu jako zombie…

Na Facebooku, ve společnosti, všude pořád chválíš svého muže. Opravdu je tak dokonalý?

Pro mě je dokonalý…

Mnoho VIP se snaží chránit si soukromí, ty jsi naopak hodně otevřená a upřímná. Myslíš si tedy, že „nasytit šelmu“ je lepší přístup? A proč?

Já si myslím, že když se jednou rozhodneš stát se součástí mediální scény, musíš zčásti respektovat její pravidla. A já mám možnost se na to podívat z obou dvou stran – točím pro Topstar magazín a pracovala jsem v bulvárních redakcích.

Tvrdíš, že manžel umí děti zvládnout lépe než ty, ale existuje něco, v čem jsi ty pevná v kramflecích?

To, že manžel umí děti zvládnout líp, neznamená, že se sám cítí pevný v kramflecích. Jediný, kdo si je pokaždé jistý, jsou děti. Ty totiž mají každou situaci pevně v rukou a my se jen pokoušíme převzít otěže a nějak to celé ukočírovat. Často ale marně.

Tvoje děti jsou poměrně neposedné. Nemáš občas chuť na ně zakřičet?

Mám a občas to musím udělat, protože dětské dovádění je někdy na hranici jejich bezpečí, ale stejně to nefunguje.

Jaké výchovné metody vlastně uznáváš? A fungují ve vaší domácnosti?

Kdyby ses mě zeptala ještě před narozením Michálka, určitě bych ti na to perfektně odpověděla. Svým kamarádkám jsem občas dokonce radila. Dneska vím, že žádné metody nefungují. Chce to individuální přístup. V krizových momentech přichází manžel, který má respekt, ale včera jsem si všimla, že aktuálně to nejvíc zabírá na mě. (smích)

Mohlo by vás zajímat: Chvála a zkáza trestů, aneb jak vychováváte děti vy?

A co naopak nikdy nezabírá?

Když je rozjetý večer, tak vůbec nic. Ale naučila jsem se odpoutávat jejich pozornost jiným směrem. Zjistila jsem, že třeba malování dobře zabírá, sice pak musím všechno umýt, ale plátno a barvy je spolehlivě uklidní.

Kolik dětí podle tebe představuje ideální počet?

To se mění s hladinou nevyspání a únavou. Ale ještě jedno bych chtěla, někdy v budoucnu…

A manžel souhlasí?

On je chytrý, takže když jsem totálně vyčerpaná ze všeho toho dětského řádění, zeptá se, jestli jsem si skutečně jistá, že chci ještě jedno.

Co porody, jak na ně vzpomínáš? A neodradily tě?

Vůbec ne, rodila jsem u našeho kamaráda Mirka Vernera a porody byly naprosto v pohodě. Podruhé už jsem se dokonce ani nebála…

Jak jsi vlastně prožila těhotenství? Dodržovala jsi nějaké tradiční postupy, rady apod.?

První těhotenství jsem po většinu času musela proležet v posteli. Takže žádné postupy a dodržování rad, kromě válení se, koukání na televizi a čtení. Při tom druhém jsem zase pořád pracovala, takže se to těžko posuzuje.

Věřila jsi lékařům, nebo jsi třeba přemýšlela o alternativním porodu, bezplenkové metodě apod.?

Mirek Verner je manželův dlouholetý kamarád, takže všechno fungovalo v takové rodinné atmosféře. A vůbec jsem nezapochybovala o tom, co říkal. Nebyl důvod hledat alternativy, protože on je úžasný porodník a skvělý doktor.

Vychováváš jinak Míšu a jinak Zuzanku? Je těžší zabavit kluka, nebo holčičku?

I když jsou každý úplně jiný, není mezi nimi vlastně rozdíl. Kdo by čekal, že Zuzu bude víc holčička, ten u nás musí koukat. Ona se pořád pokouší být stejně dobrá jako Míša. Takže když Míša počítá anglicky, Zuzu se to naučí taky. Míša jezdí na kole, Zuzu musí taky. Ve skákání chce být lepší než on, takže občas je to i trochu nebezpečné.

Ty sama pocházíš z velké rodiny?

Ne, já jsem jedináček. Netrpěla jsem tím, protože jak máma, tak táta se mi hrozně věnovali, měla jsem úžasné dětství. Ale když přijedeš do Želiva k manželově mamince a sejde se vás patnáct v jednom obýváku, pochopíš kouzlo velké rodiny…

Povedeš své děti k tomu, že na sebe mohou být naštvané, ale vždy by měly držet při sobě, protože jsou prostě rodina?

Nevím, jak je k tomuhle mohu vést, ale doufám, že jim s manželem dáváme ten správný příklad.

Máš nějaké rodičovské moudro, které jsi dostala a už sis ověřila, že je to naprostý nesmysl?

Každé rodičovské moudro a výchovná poučka jsou v aktuální situaci nesmyslné, protože každé dítě je prostě individuální, je to osobnost. Věci, které dobře fungují na Míšu, jsou u Zuzu naprosto marné a naopak. Proto na žádná moudra nedávám.

Jaká jídla u vás doma frčí? Podřizujete jídelníček svým dětem, nebo se snažíte, aby jedly s vámi dospělá jídla?

Jedí s námi, ale vaříme tak, aby to bylo vhodné i pro děti. Nicméně tady se také projevují jejich individuality. Zuzu třeba vůbec nechce jíst maso a Míša odmítá sýr. Takže třeba takové těstoviny se u nás vaří na etapy.

Hodně se hýbeš, jsi krásně štíhlá. Vedeš k pohybu i svoje děti?

Děti se hýbou mnohem víc než já. A já místo cvičení jen hlídám je. A to je takový výdej energie, že se ničím dalším nemusím trápit.

Chceš je jednou vidět na olympiádě?

Přemýšlím, v jakém by to bylo sportu… Ale pokud jednou budou mít takovou touhu, ráda je podpořím. Mentálně.

Nebo v českém showbyznysu?

Zase to nechám na nich… Nebudu ani doporučovat, ani je odrazovat.

Míša je skvělým hercem v jedné z reklamních kampaní… Kdy začne živit rodinu a ty nebudeš muset dělat nic, jen třeba odpočívat?

Živit nás začne, až dostane velkou roli v nějakém seriálu nebo ve filmu. (smích) Ale hraní ho nesmírně baví a zdá se, že mu i jde. Na place si to fakt užívá, a proto to všechno děláme. Kdyby ho to nebavilo, tak nic netočí, nepřemlouvali bychom ho.

Plánuješ mít ze Zuzanky Miss a dovolila bys jí přihlásit se do soutěže?

Určitě dovolila, pokud bude sama chtít a taky jestli vyroste víc než já…

Kamarádek, myslím těch opravdu dobrých, máš hodně?

Pár jich je. I když na ně nemám tolik času, kolik bych si představovala, můžu jim zavolat a vypovídat se ze všeho, co aktuálně trápí mě, co naopak prožívají ony. Ale většina z nich jsou už taky matky, takže hodně času je podřízeno dětem. Jednou snad bude času víc.

Považuješ se za celebritu, nebo mámu, která však má na rozdíl od jiných víc viditelnou práci?

Já jsem holka, která prostě měla štěstí a podařilo se jí splnit si velký dětský sen a dělá práci, která ji skutečně baví. To je asi to nejdůležitější.

Kdybys měla volit mezi prací, třeba kariérou v Hollywoodu, a dětmi, co by sis vybrala?

Bohužel takovou volbu před sebou asi nikdy mít nebudu, ale kdyby nastala, určitě najdeme s manželem nějaké řešení, abych nemusela zašlapat svoje sny anebo šidit svoje děti. Zatím nám to pokaždé fungovalo…

Je něco, co bys svým dětem nikdy, ale opravdu nikdy neodpustila?

Odpustit musíš všechno, protože jednou budeš chtít, aby někdo odpustil tobě. A u dětí to platí stokrát víc, protože jsou tvojí součástí.

Jak se těšíš na pubertu svých dětiček?

Pokud budou jako já, tak si ji asi užijeme, ale budeme se snažit je tím obdobím provést ideálně bez úhony.

Budeš máma, která dětem k osmnáctým narozeninám dá byt, auto a vše další, nebo jim vysvětlíš, že sice s tvojí podporou, ale postarat se musí samy?

Byla bych ráda, kdybych jim to mohla dát, ale zatím to vypadá, že k jejich osmnáctinám doplatíme hypotéku…

Co tě na mateřství jako takovém nejvíc překvapilo?

Kolik času jsem předtím měla volného a vůbec mi to nedocházelo. Dnes bych s ním naložila úplně jinak, ale na to už je pozdě. (smích)

Zvládáš ještě třeba číst?

Čtu. Jsem hodně na cestách, takže když jedu za nějakým moderováním a nemusím řídit, čtu si. A když řídím, tak zase poslouchám audioknihy.

Jakou knihu máš na stolku?

Několik a všechny jsou sci-fi, jsem jím totiž posedlá. Manžel si kvůli tomu až ze mě dělá legraci.

Čteš taky dětem? Nebo jim manžel vypravuje pohádky?

Čteme jim, protože teď už to samy od sebe vyžadují. Míša se už učí poznávat jednotlivá písmenka, takže asi brzy začne číst sám.

A umí děti spát ve svých postýlkách, nebo spíte všichni pohromadě?

Oba spí ve svých postelích. A to je jedna z mála zásad, kterou se snažíme pečlivě dodržovat, protože děti okolo sebe kopou a nevyspali bychom se.

Máš nějaký tip, aby partnerský vztah nezevšedněl, když v něm jsou dvě malé děti?

Zase nemám žádný návod. Možná je to tím, že máme oba hodně práce, a tak si společné chvíle prostě užíváme.

Zahraj si na vědmu: Jaký bude tvůj život za deset dvacet let?

Doufám, že pořád stejný, jen děti budou o trochu starší, ale jinak se snad nic nezmění. Chtěla bych, aby byl pořád stejně šťastný.

Co bys popřála našim čtenářkám?

Aby si svoje děti mohly v klidu užívat, protože to je nejdůležitější.

Jaká vlastnost je typicky mateřská?

Trpělivost.

A máš ji ty?

Ne tolik, kolik bych si přála.

(Rozhovor s Evou Decastelo vyšel v novém čísle časopisu Maminka 6/2014)

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Slunce a Jupiter přejí vašim výletům a poznávacím zájezdům. Když ale toužíte být jen spolu s partnerem nebo s dětmi doma, je všechno v…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci