reklama

Filip Sajler: Dcera je prostě božská

Populární kuchař Filip Sajler byl z narození dcery Sophie „totálně konsternovaný, mimo a vykulený“. Jak říká, byl to pro něj hodně silný zážitek, a tak si ani moc nepamatuje, jestli byl své ženě u porodu vůbec nějak nápomocný. V čem ale jako táta jeden z „kluků v akci“ funguje stoprocentně, je čas, který své dnes čtyřleté dceři dává. „Sbírání společných zážitků je nutnost,“ tvrdí odhodlaně.

Na téma výchova jsem toho slyšel hodně. Ale na tu má individuální názor asi každý rodič. Tak proč na sebe neprásknout, že těch nevýchovných podnětů jde ode mě (zatím) možná stejně jako těch výchovných.

Rád se svou dcerou blbnu, bavím se s ní na mnoho, mnoho témat, moc rádi se spolu smějeme… Taky dost často ponocujeme, což asi opravdu není moc výchovné, ale na druhou stranu se jí snažím dát co nejvíc. Co nejvíc sebe… A to je podle mě podstatné. Jasně, je to často dost těžké skloubit práci a rodinu, ale na druhou stranu, co vás potěší víc? Myslím, že má naše dcera zatím velice pestrý a bohatý život. Ve svých čtyřech letech už viděla půl světa, je úžasné se s ní bavit například o zemi galského kohouta nebo mrakodrapech v New Yorku, je zajímavé pozorovat, jak to vnímá a co všechno si pamatuje.

Detaily jsou ale jen pro nás, ty úplně neprozradím, stejně by to veřejně tak dobře nevyznělo… Nevím, co je styl nebo co je zrovna in, ale výchova dítěte z mé osobní zkušenosti je opravdu dost individuální a taky impulzivní. Mohu říct, že se snažím o to, abych „vychovával“ podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, srdcem i rozumem, jako vše. Žiju tím, co je teď a tady, takže jak už jsem zmínil, zapojuji se, jak jen můžu. A taky chci, abychom trávili jako rodina společné chvíle a cestovali, sbírání zážitků je totiž nutnost! Na Sophii mě baví to, jak je komunikativní a hyperaktivní, to má mimochodem asi po mně, ale každý miluje své dítě a je přesvědčený o jeho dokonalosti, takže je to samozřejmě subjektivní dojem. Nejvíc mě dostávají všelijaké její hlášky, komentáře a názory. Je to oboustranně obohacující!

Pokud si rodiče myslí, že děti mají jen svůj svět a některé věci kolem sebe nevnímají, tak jsou na omylu. U Sophie vidím, jak moc je zvídavá, kolik si toho pamatuje. Co jsme kdy udělali, řekli, všechno má v merku. Snažím se k ní přistupovat jako k osobnosti, partnerovi sobě rovnému, v podstatě se ovlivňujeme navzájem. A pozor! Její názory a nápady velmi rád vnímám a dávám na ně! Snažím se, abychom byli přátelé. Tím, že s malou mluvím jako rovný s rovným od samého začátku, se ji snažím reálně informovat, jak co funguje, umím být i přísný (manželka by řekla, že přísnější je tedy rozhodně ona…), ale jako správný táta svou dceru samozřejmě i rád hýčkám. Zas tak často to ale nepřeháním, a umím být i neoblomný. Například jsem nepřítelem nekonečného nakupování nebo když jde o jisté povinnosti a koníčky.

Jednou snad naše dcera ocení, že jsme se s manželkou snažili, aby se něčemu skutečně věnovala. Myslím, že jsem i trpělivější než manželka, ale zase s ní trávím míň času než ona a nemusím jí moc vysvětlovat určité povinnosti. Takže kdoví, kolik trpělivosti bych měl, kdybych s ní byl tak často jako ona… Oba jsme ale hodně liberální a jako děti jsme to měli oba doma významně direktivnější, takže výchovnými metodami, které na nás uplatňovali naši rodiče, se nijak zvlášť neřídíme. Naštěstí zatím mezi sebou nemáme žádné zásadní výchovné neshody.

Víc se ale bojím, až bude dcera starší nebo v pubertě, kdoví, jak si s ní užijeme… Fyzické tresty moc nepraktikuju, ale občas pochopím, když dítě dostane na zadek. To víte, diskuse a vysvětlování jsou výchovně lepší, i když je to mnohdy taaaak složité… Hodně rodičů už v raném věku svých dětí přemýšlí, čím asi budou, až se stanou dospělými. To u naší dcery je zatím opravdu ve hvězdách. Mám totiž pocit, že ji baví úplně všechno. Miluje sport, ráda jezdí na čtyřkolce, kole, na lyžích, ráda tančí, zpívá, hraje na klavír, plave… Myslím, že má dost pestrý každý den, vidět, jak ji všechno baví a jak si to užívá, mi dělá velkou radost.

Samozřejmě že mě doma často vidí vařit, takže když si spolu nehrajeme nebo nesportujeme, tak spolu vaříme. Vaření ji baví, ale nejsem si jistý, jestli to není tím, že vidí, že to baví jejího tatínka. Jí všechno, má ráda, jak říká, maso s kostičkou, ale úplně nejvíc miluje palačinky, ty po mně vyžaduje pořád. Na to, aby uvařila sama, je zatím ještě malá, ale jinak asistuje s velkým nasazením. Roztomilé bylo, když na Vánoce pomáhala manželce péct cukroví. Kdyby se jednou chtěla stát profesionální kuchařkou, budu ji v tom podporovat stejně jako v dalších jiných profesích, bude jen na ní, jak se rozhodne. Na závěr bych jako pyšný táta chtěl říct, že moje dcera je prostě božská, ale líbí se mi model klasicky vyvážené rodiny: táta, máma, dcera a syn, takže doufám a modlím se, abychom ho co nejdřív naplnili… 

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Foto: Vítek Bedrna

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

S partnerem si dnes samy nejdříve rozhodněte, co chcete dělat o víkendu. Jestli máte touhu bavit se, vydejte se do klubu s přáteli.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama