Maminka.czDovolená s dětmi

Hádka o dovolenou: Dítě rozhodlo, kam jedeme! S manželem jsme se chytli

Kateřina Prachařová 16.  7.  2018
S manželem jsme nedávno měli poměrně velkou rozepři. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového budeme řešit! Oč šlo? O výběr dovolené. Přesněji řečeno o to, jestli o tom má co rozhodovat desetileté dítě.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Na letošní dovolenou se vlastně docela těším. Je to totiž po několika letech poprvé, kdy konečně vyrazíme k moři celá rodina, tedy s oběma dětmi. Mladší dcera se narodila předloni a po zkušenostech jsem ji nechtěla brát do zahraničí dřív, než jí budou aspoň dva roky.

Starší dcera, desetiletá Anička, s námi jezdila k moři od začátku. Poprvé jsme ji tam vzali, když jí byly jen čtyři měsíce – a vlastně to byla nejpohodovější dovolená s ní, protože ji víceméně prospala. Plně jsem ji kojila, a nemusela se tak starat ani o jídlo.

O čem bychom se před dětmi nikdy neměli hádat?

Problematické to bylo naopak ten další rok, kdy začala chodit, a ještě těžší ten následující, protože tehdy se dovolená střetla s vrcholnou fází jejího období vzdoru. Myslím, že v hotelu, kde jsme tenkrát bydleli, na nás vzpomínají dodnes.

S děti k moři? Až jí budou alespoň dva

Laťka už každopádně byla nastavena a Anička považuje za automatické, že se k moři jezdí každý rok. Vodu miluje, navíc jezdíme do hotelů, kde s dětmi počítají a mají tam pro ně připraveno plno zábavy. A jak je starší, zajímají ji už i nákupy, hlavně oblečení.

Když se ale po dlouhých osmi letech narodila konečně i Klárka, shodou okolností taky na jaře, řekla jsem tehdy rovnou, že ten rok k moři nejedu a příští rok taky ne, protože se na to s miminkem necítím. S dvěma dětmi s tak rozdílnými potřebami by to pro mě nebyla dovolená, o odpočinku ani nemluvě, ale spíš stres. Chtěla jsem, aby jí byly aspoň dva. 

Jaká je nejlepší dovolená pro miminko do půl roku? Poradíme, jak ji vybrat

Manželovi jsem řekla, ať klidně jedou s Aničkou sami, že mi to rozhodně vadit nebude, naopak. Jemu se ale nechtělo, protože nebyl zvyklý mít dceru na starost sám na tak dlouhou dobu, a tak jsme moře dva roky po sobě oželeli a byli „jen“ na horách v Česku. Osobně mi vůbec nic nechybělo, ale Anička to nesla docela nelibě. Zejména proto, že „všichni ve třídě“ u moře byli!

S manželem jsme se kvůli dovolené pohádali

Letos už jedeme zase všichni společně. Proč to všechno píšu? Protože když jsme už v zimě začali řešit, kam to bude, zaskočilo mě, s jakou vehemencí se Anička do všeho pustila – a především jak ji v tom manžel podporuje. V tom spolu zásadně nesouhlasíme!

Jsem vychovaná poměrně přísně a v něčem to mám svým rodičům zpětně trochu za zlé. Ale jestli s nimi v něčem souhlasím, tak v tom, že takhle malé dítě nemůže šéfovat celé rodině a čekat, že se vše bude řídit podle něj. Natož snad, aby mluvilo do výběru dovolené!

Z vymodlených dvojčat se staly tyranky. Manžel odešel...

Anička se toho totiž vůbec nebála. Nejdřív nám nekompromisně oznámila, že letos nic jiného než moře nepřipadá v úvahu, ať se ani nepokoušíme přijít s horami. Prý se už kvůli Klárce přizpůsobovala dost! Nevím, kam na ty obraty chodí, ale byla jsem poměrně zaskočená, protože podle mého názoru jsme ani jednu z holek nijak extrémně nerozmazlovali.

Myslím, že v tom hraje roli vliv kamarádek a snad už i trochu puberta, zatímco já byla v deseti letech opravdu ještě děcko, s Aničkou už to někdy docela tříská.

Tak jsem jí v klidu odpověděla, že k moři pojedeme, ale ne proto, že si to ona přeje, ale protože jsme se tak my rodiče rozhodli. Můj muž mi později řekl, že takhle bych s ní mluvit neměla a že je přece přirozené, že má nějaké přání, kam jet.

Začala nám přikazovat

S tím souhlasím. Nesouhlasím s formou, jakou nám to prezentuje. Navíc tohle byl teprve začátek. Anička nám v dalších dnech začala diktovat nejen, kam pojedeme, ale i co tam musí být, že chce mít vlastní pokoj, protože už není mimino a Hanka (její nejlepší kamarádka) ho taky bude mít. A k tomu dalších asi dvacet požadavků. Ne přání, ne nápadů a návrhů, ale příkazů.

Nesnesitelné chování batolat. Co je v normě a co už ne?

A můj muž jí ve všem přitakává. To je samé, to víš, že jo, to nějak zařídíme, tohle nebude problém. Nevím, nakolik to myslí vážně, mně pak stranou tvrdí, že až budeme na místě, bude holka ráda, že je u moře, a na nějaké své manýry si vůbec nevzpomene. No, nechci mu brát iluze, ale já myslím, že to bude přesně naopak a že si to naopak na místě ještě „vyžereme“, až se ukáže, že většina z jejích požadavků zůstala nevyslyšena.

Nemůžeme se jí přece ve všem podřizovat

Nakonec jsme se kvůli tomu opravdu chytli. On tvrdí, že jsem strašně tvrdá a že dítě má mít nárok se na rozhodování podílet. Já oponuju, že to je pravda, ale všechno má své meze. Nemůžeme se Aničce ve všem podřizovat. Už proto, aby trochu rozuměla hodnotě peněz a pochopila, že ne všechno jde. Netvrdím, že má „držet pusu a krok“ proto, že je ještě malá, ale taky nesmí být ten, kdo má hlavní slovo.

Od toho jsou podle mě rodiče. A ti by měli aspoň před dětmi držet spolu a zastávat stejný postoj, což je ten hlavní problém, protože se nám to nedaří. Manžel Aničku v její rebelii podporuje a já jsem teď v rodině za zlou krkavčí matku, která jí nechce nic dopřát. Což mě mrzí, protože taková nejsem ani být nechci.

Nedělejte vše za děti. Jaké domácí práce zvládne dvouletý, pětiletý nebo desetiletý potomek?
Pravda o mateřství? Vypadá přesně takhle, ukazují statečné mámy
Cestujete s dětmi do zahraničí? Poradíme vám, jaké cestovní doklady potřebujete
Témata: Školák, Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Výchova, Dovolená s dětmi, Batole, Maminka cestuje, Had, Malé dítě, Celá rodina, Stejný postoj, Hádka, Dlouhá doba, Tříska, Výběr dovolené, Práce z, Dovolená, Mladá dcera, Iluze, Česká republika, Desetiletý potomek, Nejlepší kamarádka, Letošní dovolená, Jed, Hlavní slovo