Maminka.czChování a vztahy

Hledáme si skutečně partnery, jako byl náš otec?

Martina Machová 18.  12.  2017
Někteří psychologové se domnívají, že si podvědomě hledáme partnery, kteří nám v některých ohledech připomínají vlastního otce…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„…postava rodiče opačného pohlaví je naším podvědomým modelem pro všechny naše budoucí vztahy,“ tvrdí například autoři zajímavé knihy s trochu provokativním názvem Tatínkovo děvče Maminčin chlapec James J. Rue a Louise Shanahan. Platí toto tvrzení jen v dobrém, nebo i ve zlém?

V dobrém…

Otec, který se aktivně se podílí na výchově své holčičky, věnuje se jí, hraje si s ní a podniká různé vylomeniny, tak dává dceři nahlédnout do mužského světa, do možná trošku jiného způsobu myšlení i řešení situací.

Otcové, kteří nezastávají názor, že výchova holčiček je spíše ženskou záležitostí, tak mohou dát své dceři to nejlepší věno:

„Pokud dívka vyroste ve zdravém domově, kde je otec stálou a milující osobou, která ji učí tomu, že ženám patří úcta, láska a pozornost, má štěstí. Jen velmi málo žen, které měly takové dětství, za mnou vůbec přijde,“ glosuje důležitost vztahu dcery a otce populární psycholog a rodinný terapeut Kevin Leman.

Ženy spokojené se svým životem, se sebou i se svým partnerským vztahem mívají dle Lemana jedno společné, oním průsečíkem je starostlivý otec – milující tatínek.

Pokud dívenčin otec jako rodič selhal a nebyl oním prvním princem a idolem, který pootevřel malé holčičce okno do mužské duše, stal se na mnoho let (a podvědomě možná nadobro) nedostižným objektem touhy a snahy zalíbit se a upozornit na sebe…

Syn se narodil s jinou barvou pleti, než má jeho táta. Podezírali mě z nevěry

Ve zlém…

A právě zde je možná někdy zakopaný pes, proč si některé dámy podvědomě hledají stále stejný typ mužů, kteří je ničí a se kterými vlastně nakonec nejsou vůbec šťastné. Malé děvčátko v nás jakoby stále toužilo po autoritativním, odtažitém nebo možná neznámém tatínkovi, který by jej zahrnoval pozorností a láskou.

A psycholog Leman jde v tomto pohledu ještě o kousek dál: „Nikdy nemůžete nechat za sebou to malé děvčátko, protože ve vás stále žije. Stále hledá zacházení a zážitky, na které si zvyklo, když bylo malé.“

Zní to až neuvěřitelně, ale pro mnohé ženy, jež jsou podvědomě přitahovány k pánům vykazujícím podobně negativní vlastnosti a komplikovanou povahu, jako měl jejich otec, bývá totiž snadnější (jistější) potýkat se s důvěrně známými situacemi, kterými si procházely jako malé holčičky… Jak z toho ven? A lze vůbec z takového „zašmodrchance“ vystoupit?

„Nedávno jsem jako otec selhal. Díky tomu  jsem dostal důležitou lekci," říká Roman Vojtek

Převýchova?

Pokud se dospělá dáma v takovém pohledu na partnerství najde, není ještě nic ztraceno! Přestože nelze změnit minulost nebo se stát novým člověkem, může se vlastním otcem „nedomazlená“ a nedoceněná žena prostě pokusit převychovat a usměrnit ono pomyslné malé děvčátko, které se v ní skrývá.

Například může ženě připomínat, že se opravdu nemusí vždy svému partnerovi zavděčit a jednat vždy tak, aby se dočkala jeho ocenění – vždyť takové partnerství nenaplní spokojeností ani ji, ale ani jejího partnera.

Co by měl každý otec předat ve výchově svému synovi? Sebevědomí i úctu
Děti nejsou jen maminek. Jaká je role otců ve výchově dětí?
5 věcí, na které by otcové ve výchově neměli zapomínat
Témata: Chování a vztahy, Otec, partner, Roman Vojtek, Postava, Muž světa, Dcera, Zajímavá kniha, Vojtek, Jak, Způsob myšlení, Partnerský vztah, Budoucí vztah, Rodinný terapeut, Par, Náš, Děvčátko, Malé děvčátko, Nový člověk, Kevin Leman, Populární psycholog, Mužský svět, Holčička, Opačné pohlaví, Zakopaný pes