[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Hysterektomie je operační zákrok, při kterém je ženě odstraněna děloha. Nejčastějšími důvody pro tento zákrok jsou zhoubné a nezhoubné nádory dělohy, přednádorové stavy na děloze, silné děložní krvácení, ale i chronická bolest nebo endometrióza a myomy. U nádorových onemocnění je často nutné rovněž odstranění jednoho nebo obou vaječníků.
Odstranění dělohy s sebou nese trvalou neplodnost, stejně jako nepřítomnost menstruačního krvácení. V případě odstranění vaječníků se často objevují klimakterické potíže, ke kterým patří například návaly horka, pocení, ale i poruchy spánku nebo změny chování.
Vzhledem k tomu, že děloha nemá žádný vliv na pohlavní styk, po operaci by nemělo ve většině případů dojít k změnám v pohlavním životě. U některých žen se může objevit bolest po pohlavním styku, například v případě vzniku pooperačních srůstů. Prvních šest týdnů po operaci se nedoporučuje pohlavní styk.
Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, mohou ženy pociťovat snížení pohlavní touhy a snížení lubrikačních schopností jako součást klimakterického syndromu. To lze ovšem účinně léčit, například podáním estrogenů.
Hysterektomie se provádí buď břišní cestou (abdominální hysterektomie), vaginálně (přes pochvu), nebo laparoskopicky, případně kombinovaně laparoskopicky a vaginálně.
Nejvhodnější metodu zvolí lékař podle druhu onemocnění. Nejšetrnější je podle lékařů vaginální hysterektomie. Nejenže ženy jsou bez jizvy, ale také hojení je rychlejší. Po takovém zákroku navíc mohou ženy domů druhý nebo třetí den.
„Před třemi lety jsem absolvovala vaginální hysterektomii, protože jsem měla myomy na děloze. I když jsem měla ze zákroku ohromný strach, nakonec vše probíhalo bez komplikací. Domů jsem šla z nemocnice již za tři dny, mírnou bolest jsem cítila asi ještě pět dnů po zákroku. Na neschopence jsem pak byla zhruba další měsíc. Do práce jsem se ale už těšila. Byla jsem ráda, že jsem neměla žádné další komplikace,“ svěřila se nám čtyřicetiletá Michaela.
Při radikální hysterektomii je pochva mírně zkrácená, takže doba rekonvalescence je delší. Co se týče pohlavního života, zde lékaři doporučují ženám začít s ním pozvolna a raději nic neuspěchat.
Mezi nejčastější komplikace patří dočasné zhoršení vyprazdňování močového měchýře, v případě jizvy její špatné hojení (bývá vzácné), infekce, ale výjimečně také krvácení z možného poranění cév v dutině břišní. O jednotlivých rizicích vás informuje váš lékař. Přestože tyto komplikace nejsou časté, je třeba, abyste o nich byla dopředu informována.
Mezi nejčastější důvody k zákroku patří myomy, což jsou nezhoubné nádory vzniklé z děložní svaloviny. Mohou se objevovat ojediněle, ale může se jich vytvořit i více najednou. Proč dochází k jejich tvorbě, není zcela jasné, ví se však, že jejich růst je vázán na plodné období žen.
„Moje problémy začaly tak, že jsem měla potíže při močení a s vyprazdňováním. Do toho mě začala bolet záda. Stále jsem si říkala, že to mám asi z nevhodné životosprávy, a čekala jsem, že se to zlepší. Až na pravidelné kontrole na gynekologii mi lékařka sdělila, že mám myomy na děloze. Když se mě zeptala, jestli jsem si nevšimla nějakých příznaků, došlo mi, že všechny mé potíže souvisely právě s myomy,“ vypráví Michaela, jak se odhalily její problémy.
Jak a proč děložní myomy vznikají, se neví, ale problémy s nimi má u nás skoro každá pátá žena. Za zmínku stojí i to, že s počtem porozených dětí klesá četnost výskytu myomů. Naopak v případě brzkého nástupu přechodu se jeho výskyt zvyšuje. Po přechodu ovšem pravděpodobnost vzniku myomů zase klesá.