Zdravé šesti- sedmi- osmileté děti mívají nejfantastičtější touhy, ale malí enuretici si ze všeho nejvíc přejí v noci se nepočurat. „Vzpomínám si, jak jsem jela na tábor s hnědou gumovou podložkou a cítila se strašně zahanbená,“ přiznala kdysi americká hvězda Barbra Streisand a slavný bavič Vincent Anthony Vaughn zase jako svůj největší a nejhlubší zážitek z dětství označil moment, když se ráno probudil suchý.
Nestydět se a řešit
Paradoxem je, že enuréza, jak se nočnímu pomočování dětí starších pěti let odborně říká, je poměrně úspěšně léčitelná. Problém je však v tom, že někteří rodiče se natolik stydí pediatrovi přiznat, že se jejich předškolák v noci počurává, že v tom nechají své dítko bez pomoci plácat zbytečně dlouho. Hodonínská pediatrička Danuše Hlásenská s tím má své zkušenosti: „Pokud děti enuretici nemají oporu ve svých rodičích, pociťují životní nepohodu a méněcennost. Nepřijde-li pomoc lékaře včas, roztočí se kolotoč studu, sebeobviňování a traumat. Enuretik se navenek projevuje nejistým chováním, často se straní kolektivu, což jeho okolí brzy odhalí a využije. To snadno přerůstá v posměch a šikanování.“ Proto se lékaři a psychologové shodují na tom, že vyšetření v souvislosti s nočním pomočováním je vhodné podstoupit už v pěti letech dítěte.
Dědičné dispozice
Problémy s močením a udržením moči mohou mít řadu příčin. Pokud diagnóza zní enuréza nocturna (noční pomočování), jde o vývojově podmíněnou poruchu, která vznikla pomalejším dozráváním mechanismů regulujících tvorbu a vylučování moče. „Zdravý člověk vytváří v průběhu spánku o polovinu méně moči než v denní bdělé fázi,“ vysvětluje MUDr. Zdeněk Dítě z Urologické kliniky VFN. „U některých dětí se nástup této regulační funkce opožďuje, a v noci pak produkují nepřiměřeně velké množství moči, které močový měchýř nezvládne pojmout, a logicky se musí během noci vyprázdnit. Když má dítě problémy s probouzením, signál naplněného močového měchýře ho nevzbudí a dojde k pomočení.“ Na vzniku enurézy se podílejí i dědičné dispozice.
Stres komplikuje léčbu
Přestože jde o vývojovou poruchu, která u mnohých pacientů s přibývajícím věkem postupně sama odeznívá, je vhodná léčba v kritickém věku zcela na místě. Spočívá jednak v režimových opatřeních, jako je omezení příjmu tekutin v podvečerních hodinách, vyloučení pití před spaním, dokonalé vymočení těsně před ulehnutím do postele, omezení sladkostí, vynechání dráždivých jídel a močopudných nápojů (šumivé, silné čaje), a také v tolerantním přístupu rodičů – je nutné vyvarovat se výčitek vůči dítěti a trestů za pomočení, a naopak zaujmout vstřícný přístup – pochválit za každý dílčí úspěch. Důležitou součástí léčby je těsně před spaním podávání osvědčené látky desmopresin v moderní formě tablet rozpustných pod jazykem, které není třeba zapíjet. Lék může předepsat dětský lékař, dětský nefrolog nebo urolog.
Dávky se řídí podle vývoje jejich účinku. Protože na noční pomočování mají vliv i stresové faktory, není výjimkou, že po úspěšném vymizení problému a postupném snižování dávek se například po nástupu dítěte do školy stav zhorší, potíže se obnoví a dávky je třeba opět zvýšit. Léčba vyžaduje přesné dodržování pokynů a obrovskou dávku trpělivosti a taktu okolí vůči malému pacientovi. Psychickou i informační podporou pro rodiče jsou stránky www.nocvsuchu.cz.
Převzato z časopisu Betynka.