reklama

Iva (27): Přítel mě podvedl, ale odmítá to přiznat

Až donedávna jsem si myslela, že žiju v krásném harmonickém vztahu. S přítelem Lukášem jsme spolu už skoro čtyři roky, z toho rok a půl bydlíme ve společném podnájmu, nedávno jsme začali pomalu mluvit i o vlastním bydlení a dětech. Teď je však všechno jinak. Jsem si jistá, že mě podvedl, ale on to odmítá přiznat - a naopak z nevěry obvinil mě.

Právě to, že se k celé situaci nedokáže postavit čelem, ale plzákovským "zatloukat, zatloukat, zatloukat", je na tom všem nejhorší. To mě bolí víc než samotná nevěra. Jednorázový úlet bych zřejmě dokázala překousnout a jít dál - kdyby se omluvil a viděla jsem na něm, že ho to opravdu mrzí. Ale popořádku. Proč si to vlastně myslím?

Asi před měsícem mě začalo pobolívat břicho a při čůrání jsem měla pocity pálení. Navíc jsem chodila čůrat dost často. Myslela jsem si, že mám nastydlý močový měchýř, tak jsem si koupila urinal a příslušné čaje. Ani po týdnu ale potíže neustoupily, navíc mě začal trápit výtok a při sexu jsem zničehonic začala mít bolesti. Vypravila jsem se proto ke své doktorce na gynekologii.

Když jsem jí popsala své potíže, jako první řekla, že to může být nákaza chlamydiemi. O těch už jsem slyšela a věděla, že se přenášejí pohlavním stykem. "To je nesmysl," odpověděla jsem jí proto, "mám partnera už čtyři roky a s nikým jiným jsem nespala." Doktorka se na mě podívala a pak jen ostýchavě podotkla: "No a víte to jistě také o svém partnerovi?" Samozřejmě jsem se na ni obořila, co si to myslí, a tak honem dodala, že to je jen její první dojem podle příznaků, ale víc budeme vědět po krevních testech.

Vypsala mi žádanku, dala předpis na nějaké léky a za týden jsem měla přijít znovu. Byla jsem si naprosto jistá, že příčinou mých potíží je něco jiného, jen jsem chtěla, abych už byla zdravá a mohla si užívat milování tak jako předtím. Večer jsem Lukášovi vyprávěla, co mi gynekoložka řekla. Zasmál se tomu se mnou. Ale jako by do mě doktorka zasela nějaké pochybnosti - připadalo mi, že to byl smích nucený a on se mi při něm nedokázal podívat do očí.

Za týden jsem se vypravila na gynekologii znovu. Doktorka na mě chvíli jen hleděla. "Mám pro vás nepříjemnou zprávu, opravdu máte chlamydie," řekla pak. Nevěřícně jsem na ni koukala. "Ale jak... já je přece nemůžu mít... jak bych k nim přišla..." koktala jsem, ačkoli mi bylo jasné, že odpověď asi budu muset hledat doma. Lékařce zřejmě bylo stejně trapně jako mně, tak mi rychle předepsala potřebný recept pro mě i pro Lukáše a rozloučila se se mnou.

Na závěr mě ale dorazila slovy: "Pokud jste se nakazila od partnera, což je téměř jisté, pokud vy jste neměla pohlavní styk s nikým jiným, tak je nezbytné, aby se léčil i on - a aby informoval i osobu, od které se zřejmě nakazil. Ta nemusí o ničem vědět a bude nákazu roznášet dál."

Vypotácela jsem se z ordinace a jako v mrákotách jela domů. Až do večera jsem přecházela po bytě jako na trní a vůbec nevěděla, co mám dělat. Když se ozvaly klíče v zámku, skoro se mi ulevilo, že se konečně dozvím, jak to je. Pořád jsem si nelogicky myslela, že se to vysvětlí nějak jinak.

Lukáš podle mého výrazu hned poznal, že se něco děje. "Mám chlamydie," oznámila jsem mu místo pozdravu. Dvě vteřiny mlčel a pak nečekaně ostře vyštěkl: "To je blbost, kde by jsi k nim přišla?" "To bys mi asi měl vysvětlit spíš ty," opáčila jsem, překvapená tím, jak klidně jsem to řekla. Tvářil se, že nerozumí, tak jsem to rozvinula: "Chlamydie se přenášejí při sexu. A jelikož já jsem ti věrná, tak jsem musela chytit od tebe. A je tedy otázkou, kde jsi k nim přišel ty." A po krátké pauze: "Podvedl jsi mě?"

Lukáš se na mě vzápětí osopil: "No ty si snad děláš srandu, to si jako přijdeš domů a tohle na mě vybalíš? Chrápala jsi s někým jiným a teď to chceš hodit na mě?! Na to zapomeň!"

V šoku jsem na něj zůstala zírat a vůbec nevěděla, co mám říct. Ale téměř okamžitě mi došlo, že jeho reakce ho v podstatě usvědčuje. Já věděla jistě, jak se věci mají. "Lukáši, to snad nemyslíš vážně, co teď říkáš. Já jsem nikdy s nikým nic neměla, to tady můžu odpřisáhnout. A myslela jsem, že ani ty ne. Jestli jsi někde ujel, strašně mě to bolí, ale teď je potřeba, abys to přiznal a mohli jsme to řešit. Nejde jen o mě, ale i o tebe, aby ses léčil...a taky ta holka, se kterou jsi spal."

Snažila jsem se mluvit rozumně, i když ve mně všechno bouřilo a nejraději bych na něj hystericky ječela. O to se ale postaral on - nikdy předtím na mě tak nekřičel. "Já ti říkám, že si máš vyčistit u sebe, snad si nemyslíš, že ti skočím na tyhle pohádky. Odkud sis to přitáhla, tam si to řeš!" Pak popadl bundu, třískl dveřmi a byl pryč.

Probrečela jsem další dvě hodiny. Než jsem šla spát, položila jsem mu na noční stolek mastičku a antibiotika, která mi pro něj předepsala doktorka. Vrátil se až ve dvě v noci. Ráno jsem vstávala první, léky byly netknuté.

Je to už deset dnů a zatímco já dobírám antibiotika a za chvíli budu zdravá, Lukáš zarytě léky přehlíží a nemluví se mnou. Nevím, co si myslet. Vím, že je malá možnost, že bych chlamydie chytila i ze vzduchu, kdyby na mě někdo nakažený kýchl, ale nic takového si nevybavuju a ta pravděpodobnost je opravdu malá, navíc bych zřejmě neměla tak zřetelné problémy právě v ženských partiích.

Ale Lukášovo chování mi připadá jako kopání někoho, kdo ví, co provedl, a nechce to přiznat. Vžil se do toho tak, že už možná sám věří tomu, co mi předhazuje. Nedokážu tu jeho obranu prolomit a nevím, jak dál. Teď už spolu vůbec nemluvíme, v bytě se míjíme mlčky. Jak dlouho to ještě může trvat?

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Cítíte, jak může spolupráce vyhovovat vaší kariéře a schopnosti skrze Lunu stoupat po žebříčku důležitosti ve firmě vzhůru. Neměly…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama