Ivana Königsmarková: České porodnictví zapomíná na to nejdůležitější: na matku!

Její příběh znají všichni. Dlouho byla tou špatnou, která před šesti lety zavinila smrt chlapečka, u jehož domácího porodu asistovala. Ihned se kolem ní strhlo něco jako „hon na čarodějnici“. Lékaři z porodnice v Podolí, kam tehdy s miminkem dorazili hledat pomoc, ji zažalovali. A spolu s ní se ocitly ve stínu všechny porodní asistentky. Ona sama poté zažila peklo, ze všeho toho tlaku těžce onemocněla a stáhla se do ústraní. Letos v lednu soudy definitivně potvrdily, že je nevinná…

Osvobodily ji, zrušily podmínečný trest i zákaz výkonu činnosti a ona tak trochu začala znovu. Teď je to ona, kdo žaluje český stát o náhrady za pokaženou pověst, šest let soudů a stresu. Na svůj obor nezanevřela, těhotným se věnuje dál a pořád se snaží o změny v českém porodnictví. Co na něm vidí kladného a co ji ve vztahu k rodičkám trápí?

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Vaše jméno se dostalo do povědomí široké veřejnosti opravdu nešťastným způsobem. Když to ve zkratce shrnu: při jednom z doma vedených porodů v roce 2009 přišel na svět chlapeček, který nedýchal a který o dvacet měsíců později také bohužel zemřel. Neumím si představit, jak bolestivé to muselo být pro jeho rodinu. Byla to bezpochyby tragická událost i pro vás.

Byla a stále je. Hodně jsem si při tom navíc uvědomila, jak si dnes umírání s porodnictvím už vůbec nespojujeme. Všude slýcháme, jak jsme úžasní, nejlepší, jak věda pokročila a jak umíme zachránit miminka, která bychom ještě pár let nazpět zachránit nemohli.

Je to fantastické, ale pořád jsou tu situace, které zachránit nelze. Ani v porodnicích. Ale tam se o tom příliš nemluví. Na porodnictví jsme začali nahlížet jako na supervědu, ne jako na něco spojeného s přirozeným principem života.

Nedávno jsem dokonce zaslechla, že se chystá něco jako matematický model porodu. Že se lékaři učí skenovat tělo matky, pak tělo miminka, udělají animaci a řeknou, jestli je žena schopná rodit přirozeně, nebo nikoli. Šokovalo mě to!

Prozradíte proč?

Pokud totiž jdeme tímto směrem, pak úplně ztrácíme základní dovednost oboru. Na sledování těhotenství používáme přístroje, monitory, ultrazvuky. Ale vůbec nevnímáme realitu, tedy ženu jako takovou!

Vymýšlíme matematické modely a plánujeme císařské řezy, ale zapomínáme, že porod je souhra dvou jedinců, matky a dítěte. Co se děje, do sebe musí přirozeně zapadat, porod má svůj specifický režim, na kterém se oba skutečně podílejí aktivně. Ano, i dítě, protože není jen objektem, který se má nějak protlačit ven. To přestáváme vnímat.

Porod | Časopis Maminka

Proč mít dulu na porodním sále? Pro ženu je psychickou i fyzickou podporou

Kdy se tohle začalo dít?

Už celkem dávno. Ale když jsem v roce 1974 jako porodní asistentka začínala, bylo to jinak. Nechci vracet minulost. Jen některé věci postrádám. Třeba to, že tehdy na prvním místě byla žena, ta, která rodila. Snažili jsme se, aby především ona byla v pořádku, komunikovali jsme s ní.

Pak přišly monitory a rodičky nás zajímat přestaly. Úplně živě si pamatuju na den, kdy jsem v práci sledovala místo ženy monitor. Stála jsem s kolegyní nad jednou budoucí maminkou, fascinovaně jsme asi deset minut sledovaly ty dvě vlnící se křivky na papíře, a pak jsme prostě odešly.

Maminky jsme se tehdy vůbec na nic nezeptaly. Jak se má, jak se jí daří… A tak to jde pořád. Ptáme se přístrojů, neptáme se maminek. A stavíme je také co do důležitosti až za dítě. Jako by se z žen stávaly jen chodící inkubátory.

Zní to strašně! Ale lékaři mají přece spoustu argumentů, proč to dělají. Pracují na tom, aby se péče o nastávající maminky zlepšovala!

Vidíte, a já si myslím, že se v mnoha ohledech zhoršuje. Respektive její dostupnost a provázanost. Dneska si můžeme vybírat lékaře i porodnici, což je v pořádku. Jenže chybí podstatné detaily. Péče v porodnici se zkracuje, i to hodnotím kladně.

Nicméně pak je žena propuštěná domů a hozená do vody v tom nejhorším rozpoložení. Hrají si s ní hormony, může přijít splín, není ustálená laktace a žena odchází jen s pokynem, že následující den má jít k pediatrovi a ona sama až po celých šesti týdnech ke gynekologovi.

Nikdo se nezajímá o to, jak se jí zavinuje děloha, jak se hojí porodní poranění, jak se nalévají prsy. Najednou je sama. Dřív to bývalo jinak. Po týdnu stráveném v porodnici přišly ženy domů, zavolaly na své obvodní středisko, tam porodní asistentka vzala kabelu a šla na návštěvu. Pak přišel i dětský doktor se sestřičkou, péče o maminku a dítě navazovala, byla komplexní. A zahrnovala oba.

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

S radostí zařídíte hodně praktického pro svou nebo rodičovskou domácnost. Dopoledne byste se měly skrze Slunce chovat aktivně a…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci