Maminka.czNeplodnost a IVF

IVF: Začátek života po umělém oplodnění

Barbora Neubergerová 22.  9.  2011
Přečtěte si, jak přesně probíhá umělé oplodnění IVF a jaké se v současné době používají metody.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Počet dětí narozených metodami IVF stále roste a spektrum, kdy je možné metody asistované reprodukce použít, se rozšiřuje. Od 70. let minulého století, kdy byla metoda umělého oplodnění poprvé úspěšně použita, došlo v oboru asistované reprodukce k mnoha významným objevům a technologickým posunům.

Nejjednodušší a nejdéle používanou metodou asistované reprodukce je intrauterinní inseminace. Tato technika je založená na poměrně jednoduchém principu, kdy je u ženy v rámci menstruačního cyklu vysledováno období ovulace a během této doby je jí pomocí katétru do dělohy vpraveno pročištěné zkoncentrované sperma.

Dále je vše ponecháno na přírodě. „Intrauterinní inseminace patří i dnes k technologiím, jež mají v léčbě neplodnosti stále své místo a jsou první volbou u části párů, které se marně pokoušejí o početí potomka bez zjištění objektivní příčiny problému. Používá se i u dvojic, kde jsou u muže mírně zhoršené hodnoty spermiogramu ve smyslu pohyblivosti, morfologie a počtu spermií. Úspěšnost této metody je 10–15procentní. Pro dosažení lepších výsledků, zejména u žen s poruchou ovulace, je možné metodu kombinovat s hormonální stimulací vaječníků,“ vysvětluje primář Centra asistované reprodukce ISCARE MUDr. Jaroslav Hulvert.

6 faktorů, které ovlivňují úspěch umělého oplodnění

Místo těla zkumavka

Významným krokem v léčbě neplodnosti byla metoda mimotělního oplodnění, které do praxe proniklo v 70. letech minulého století. Při něm je z vaječníků ženy odebráno dozrálé vajíčko, které je následně vloženo do speciální misky s médiem, poté jsou k němu přidány předem připravené spermie partnera.

Pro dosažení ideálních podmínek je miska umístěna do inkubátoru, jenž zajistí optimální podmínky, tedy teplotu 37 °C a zvýšené množství oxidu uhličitého, podobně jako je tomu uvnitř ženského těla. Touto metodou je možné pomoci párům, kde je příčinou problému například neprůchodnost vejcovodů. Tak tomu bylo i u manželů Lesley a Johna Brownových, jimž se pomocí této techniky v roce 1978 narodila dcera Louise – první „dítě ze zkumavky“.

Dalším zlomovým bodem v oboru asistované reprodukce byl rok 1993, kdy poprvé došlo k použití metody ICSI, při níž je spermie vpravena do vajíčka. „Při ICSI dojde k injikování vybrané spermie, která je dostatečně pohyblivá a má správný tvar, přímo do odebraného vajíčka. Tato metoda přináší 75–80procentní úspěšnost. Po oplodnění je vajíčko vloženo do inkubátoru a po 24 hodinách dojde k prvnímu vyhodnocení jeho stavu. Pokud během této doby dojde k prvnímu dělení, vše proběhlo dle očekávání,“ popisuje primář Hulvert.

Dalším rozvinutím metody ICSI, při níž je spermie k oplodnění vybírána na základě morfologie a pohyblivosti, je metoda PICSI. Ta umožňuje výběr nejkvalitnější spermie na základě funkčního testu připomínajícího přirozený proces početí. „Kvalitní spermie mají na své hlavičce receptory citlivé na látku hyaluronan, která se nachází ve vrstvě obklopující vajíčko. Při spontánním početí musí spermie touto vrstvou sama proniknout.

Spermie, jež vrstvou nedokáže proniknout, není kvalitní. V laboratorních podmínkách probíhá testování na Petriho miskách, do kterých se dá médium se spermiemi. Na dně misek je hyaluronan ve formě gelu. K injikování je pak vybrána pouze taková spermie, které se podařilo na hyaluronan navázat. Tento postup se snaží co nejvíce kopírovat proces přirozené selekce spermií, ke kterému dochází při spontánním početí. Vhodný je zejména u párů, kde má muž nedostatek kvalitních spermií,“ upřesňuje MUDr. Hulvert.

9 důvodů, proč se vám nedaří otěhotnět

Když ženu tlačí čas

Obor asistované reprodukce posouvá i metoda in vitro maturace, při níž dochází k odběru ještě nedozrálých vajíček z vaječníků ženy. Je vhodná pro ženy, které nemohou podstoupit hormonální stimulaci vaječníků, například kvůli extrémně vysokému riziku rozvoje rakoviny prsu a vaječníků, nebo u některých pacientek s polycystickými vaječníky, kde hormonální stimulace často vede k závažnému hyperstimulačnímu syndromu.

In vitro maturace je přínosná i u pacientek, které čeká onkologická léčba a nemají tak dostatek času na hormonální stimulaci vaječníků, nebo by stimulace dokonce mohla jejich zdravotní stav ještě zhoršit.

Jak podpořit zrání vajíček

„Aby bylo možné při umělém oplodnění odebírat nezralá vajíčka, bylo nejprve nutné vytvořit médium, jež by toto dozrání umožnilo. Svými vlastnostmi a složením se musí co nejvíce přibližovat podmínkám, v jakých vajíčka přirozeně dozrávají uvnitř vaječníků. Velmi důležitými složkami kultivačního média jsou proto luteinizační hormon, folikulostimulační hormon a růstové hormony, které ve vajíčku iniciují (spouštějí) biochemické procesy dozrávání. Po odebrání jsou nezralá vajíčka 24 až 48 hodin kultivována v médiu a následně oplodněna. Vzniklá embrya je možné transferovat zpět od dělohy, nebo je v případě nutnosti možné je nechat zamrazit a použít je později,“ popisuje vedoucí laboratoře Centra asistované reprodukce ISCARE Ing. Olga Teplá.

Podle odborníků je zmražení spermií a oplodněných vajíček lepší variantou než zmražení samotných neoplodněných vajíček. „Zmražené spermie i embrya nevykazují žádné známky poškození. To se ale nedá stoprocentně říci o zmražených vajíčkách, kde jejich kvalita prudce klesá, čímž se snižuje pravděpodobnost úspěchu. Možnou nadějí je poměrně nová technologie nazývaná vitrifikace, během níž dochází k extrémně prudkému zmražení,“ dodává Olga Teplá.

Sledování vývoje embrya

Posun v oblasti asistované reprodukce zaznamenává i monitorování raných fází vývoje embryí. Při klasické metodě, kdy je stav embrya hodnocen pod mikroskopem, je nutné při každém hodnocení vyndat zkumavku s oplodněným vajíčkem z inkubátoru ven. Tím dojde k zásahu, který naruší spontánnost dělení buněk. „Každá manipulace s embryi je zásahem do přirozeného procesu dělení. A to i přes skutečnost, že doba, po kterou je nutné vzorky vyndat z inkubátoru, je omezena na minimum,“ říká Jaroslav Hulvert.

Nová metoda kontinuálního monitoringu vývoje embryí, při níž je přímo do inkubátoru umístěna monitorovací kamera, umožní sledování vajíčka bez nutnosti jakékoli manipulace s ním. „Vývoj embrya tak není narušován okolními vlivy a podmínky, ve kterých k dělení dochází, se zase o něco více přiblíží stavu, ve kterém k dělení buněk dochází při spontánním početí uvnitř těla ženy,“ vysvětluje lékař. Vedle toho má tento monitoring další výhody. Umožní embryologům počítačem řízené průběžné sledování procesu dělení, které se následně vyhodnocuje z digitálních záznamů.

„Z hlediska vývoje totiž není podstatné pouze to, že se vajíčko dělí ve správném počtu buněk, ale i to, kdy k tomuto dělení dojde. Praxe ukázala, že zrychlené či nesouměrné dělení není dobrou známkou životaschopnosti embrya. Důležitá je i jeho plynulost. A právě toto dokáže kontinuální monitoring zajistit,“ dodává primář.

První děti ze zkumavky

Prvním dítětem ze zkumavky byla Louise Brownová, která přišla na svět císařským řezem dne 25. června 1978 ve Velké Británii. Přestože již před tím několikrát proběhly pokusy o umělé oplodnění vajíčka mimo tělo ženy, Louise byla prvním dítětem na světě, jež se pomocí této metody narodilo.

IVF: Mimotělní odplodnění v kostce

Embryolog Robert Edwards, který se spolu s gynekologem Patrickem Steptoem na početí podílel, tehdy smísil laparoskopicky odebrané vajíčko Louisiny matky se spermiemi jejího manžela v živném roztoku. Vzniklé embryo bylo následně transferováno do těla ženy. Stejnou metodou byla o několik let později počata i Louisina mladší sestra. Sama Louise je již matkou, svého potomka počala přirozenou cestou.

U nás se první dítě ze zkumavky (chlapeček) narodilo 4. listopadu 1982 v Brně. Umělé oplodnění se podařilo týmu pod vedením prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc. V současné době žijí na celém světě podle odhadů asi 4 miliony dětí, které byly počaty pomocí metody asistované reprodukce.

Problémy s početím: Od jakého momentu se již jedná o neplodnost?
Témata: Neplodnost a IVF, Časopis Moje zdraví, umělé, hyperstimulační syndrom, Živo, Hormonální stimulace, Polycystický vaječník, Kontinuální monitoring, Zac, Jaroslav Hulvert, Začátek, Lesley, Nová metoda, Oplodnění, Nová technologie, Oxid uhličitý, IVF, Louis Brown, Život, Zkumavka, Plynulost, Inseminace, Patrick, Správný tvar, Života