Maminka.czBatole

Jak během chvilky zklidníte rozzuřené dítě? Naučte se tyto chytré metody!

Simona Procházková 11.  8.  2019
Skutečně existují účinné výchovné techniky, které můžete s úspěchem použít, abyste „zkrotili“ divoké a výbušné emoce potomka? Co funguje na záchvaty vzteku a zlosti, usilovné kňučení, nekonečné fňukání a vzdorovitý pláč?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Malé dítě nedokáže ještě správně vyhodnocovat nejrůznější situace a mívá potíže s ovládáním pocitů a emocí. Zvláště těch silných, které obvykle navenek projeví podrážděností, neklidem až bojovností, trucováním nebo srdceryvným řevem. Některé se tak prostě jen dožadují pozornosti, jiné dobře vědí, že podobné chování zafunguje v jejich prospěch (nakonec dostanou, co chtějí), jsou extrémně přecitlivělé nebo trpí poruchou pozornosti. Dobrou zprávou je, že jim můžete se zvládáním podobných stavů pomoci.

Emoce jsou důležité! Pomáhají dětem v učení i chápání světa

Sám v moři pocitů!

„Reakce některých dětí na různé podněty bývají výrazně silnější než u jejich sourozenců nebo vrstevníků. Nejen, že vše cítí a vnímají mnohem intenzivněji, ale zároveň se pomaleji vrací do „klidového“ stavu. Neobvykle projevy emocí mohou mimo jiné naznačovat, že dítě bude i v pozdějším věku náchylnější k impulzivnímu chování,“ vysvětluje Dr. Lindsey Giller, klinická psycholožka z Child Mind Institute. Dále uvádí, že když je dítě v určitém okamžiku doslova „ochromeno“ záplavou pocitů, se kterými si najednou neví rady, emocionální část jeho mozku nekomunikuje s tou racionální, která za normálních okolností pomáhá regulovat emoce a rozhodovat a plánovat, jaký zvolí nejlepší způsob pro řešení aktuální situace. „V akutní fází záchvatu jakéhokoli afektu nemá vůbec žádný efekt snažit se s dítětem domluvit a diskutovat o tom, co se stalo. Musíte počkat, až budou jeho racionální funkce v mozku opět obnoveny,“ dodává Dr. Giller. Následující techniky vám mohou pomoci při snaze rozčilené a vzdorovité dítko zklidnit.

Buďte o krok napřed

Můžete začít tím, že se pokusíte dítěti pomoci, aby pochopilo, jak emoce fungují a že s negativními pocity se dá vypořádat i jinak než padnutím na podlahu, hysterickým brekem nebo kopáním. Od prvního vzlyku nebo náznaku nervozity do stadia, kdy potomek vříská na celé kolo a začne být agresivní, to vždycky chvíli trvá. Negativní pocity se v nitru chvíli hromadí, než vybuchnou na povrch. Naučte ratolest, jak s úzkostí nebo hněvem ven a „upustit páru“ ještě dříve, než dospějí do vyhroceného stavu, kdy se dají jen obtížně zvládnout. Ptejte se dítka včas, co mu vadí, proč je naštvané, povídejte si o potenciálních stresových situacích, které mohou nastat.

Jak naučit vzteklouna zvládat hněv? Nezakazujte ho, jen kroťte!

Nechte ho (trošku) se trápit

Mluvte s dětmi o tom, že všichni občas zažíváme špatné nálady a pereme se s řadou špatných pocitů. Měly by vědět, že nikdo není permanentně šťastný a nesnažte se za každou cenu chránit je před prožíváním jakékoli negativní emoce. Nepřehánějte to v tomto ohledu s ochranitelskou rolí, měly by na vlastní kůži okusit, jaké to je prožít smutek, nejistotu, zklamání nebo křivdu. Ano, je to obtížné, ale přínosné. A nezapomeňte, že ratolesti vás sledují ostřížím zrakem. Denně vidí a slyší, jak se vy sami vypořádáváte s vlastními pocity, jako jsou stres, frustrace nebo nervozita. To, jak je zvládáte, je pro ně vzorem, který budou nejspíše následovat.

Přijměte jeho pocity

Trpělivost a respekt, to je strategie, se kterou budete úspěšní. Dítě dokáže spolehlivě uklidnit už samotný fakt, když vidí, že rodič mu rozumí, chápe jeho rozpoložení, přijímá ho i s tím, co zrovna cítí. Když se malý vztekloun cítí pochopen, dokáže se rychleji uvolnit. Naproti tomu, pokud ho zahrnete dotazy, výčitkami, příkazy nebo výhrůžkami typu „ať už se to neopakuje, nebo…“, zlepšení se nejspíš nedočkáte. Jednoduše řečeno, věnujte své ratolesti maximální pozornost, sledujte reakce, všímejte si řeči těla, gestikulace, výrazů obličeje, snažte se na jeho pocity naladit. Může pomoci i taková nepatrnost jako věta: „Nerozumím, proč jsi tak naštvaný, ale snažím se tě pochopit.“ Ukážete tím, že skutečně posloucháte a projevujete zájem.

Rána v klidu? Jde to i s předškolním dítětem! Devatero pro ranní pohodu

Ignorujte. Aktivně!

Ne, neznamená to, že byste si neměli všímat a neměli řešit špatné a nepřípustné chování. Zkuste ale v „kritické“ chvíli opustit prostor, nemluvit a nereagovat na kňučení, výbuch zlosti, nadávání nebo rozlícený křik. Podle psychologů je to efektivní způsob, jak snížit šance, že se podobné chování bude opakovat. Aktivní ignorance se tomu říká, protože nápadně přitahuje pozornost. Dítě je překvapené a znejistí, podobný vývoj situace neočekává. „Otočte se zády, odvraťte se nebo opusťte místnost, jakmile se dítě chová nepřípustně. Ovšem zásadním klíčem k úspěchu této metody je, že jakmile změní své chování a začne dělat něco, cokoli, za co ho můžete pochválit, obrátíte k němu svou pozornost zpátky,“ zdůrazňuje Dr. Giller.

Pozitivní pozornost

Vůbec nejsilnějším nástrojem, který můžete uplatnit při ovlivňování chování svého potomka vhodným směrem, je věnovat mu upřímnou a zaujatou pozornost. „Pozitivní pozornost dokáže motivovat dítě k dobrému chování, které po něm vyžadujete. Je to pro něj, jako by dostalo oblíbený bonbon. Dopřejte mu uznání a pochvalu, předem ale musíte jasně formulovat, za co ho chcete chválit, a ujistit se, že tomu, co říkáte, rozumí,“ říká Dr. Giller.

Tohle na ně platí: Proč věta "nezlob" nikdy nezabere?

Témata: Děti, Předškolák, Rodina, Batole, Péče o dítě a jeho výchova, Chování a vztahy, Metoda, Ovládání, Efektivní způsob, Potomek, Běh, Nejrůznější situace, Chování, Zlost, Pocit, Řeč těla, Lindsey, Strategie, Pozornost, Jak, Emoce