reklama

Jak na výchovu více dětí najednou?

Jako schůdečky, tak vypadají na procházce vaši potomci. Jenže víte, jaký vklad si nesou do života tím, že se narodili jako prvorození, prostřední nebo benjamínci? A jak se k nim máte chovat?

Mám tři dcery. Andulka je nejradši středem pozornosti, dosud se nesmířila s tím, že čas, který jsem kdysi věnovala jen a jen jí, musím nyní dělit i mezi další děti, takže v okamžiku, kdy si sednu s Baruškou ke knize nebo začnu přebalovat Viktorku, Anička se zasekne a její nálada se dostane na bod mrazu.

Jako bývalá hvězda první velikosti zkrátka nechápe, jak si můžu dovolit hrát si s někým jiným než s ní. Následně se mnou přestane mluvit, odsekává, a dokud si neuvědomím svou chybu a řádně za ni nezaplatím, naše rodinná primadona se tváří...

Kromě toho si ale je tolik jistá sama sebou, že ví, že všechny soutěže s přehledem vyhraje, že malování jí jde nejlíp, že má nejkrásnější vlasy… Aspoň kapku jejího sebevědomí kdybych měla – jsem totiž prostřední. Stejně jako moje druhá dcera, Baruška. Ta si vlastně nikdy neužila výsad jedináčka, už od narození musela o přízeň a čas rodičů bojovat. A jak to vyřešila?

Není extrovert, nepředvádí se, než by se exhibovala před početným publikem, raději si jde malovat. A při odchodu z místnosti, kde se její starší sestra snaží hlasitým zpěvem na sebe strhnout pozornost, za sebou pečlivě zavře dveře. Nemá ráda nepořádek, hračky má vždy srovnané. Její starší sestra? Jednou mi odpověděla, že nemá čas ani náladu se něčím takovým zaobírat – tak jsou moje dvě starší holčičky různé.

Nejmladší Viktorka je typický benjamínek. Je sice ještě maličká, takže za rok může být všechno úplně jinak, ale také nemusí. Snaží se stavět a dělat první krůčky – ale jen v případě, že maminka a tatínek hlučně tleskají a chválí. Když je sama, v klidu si hraje. Zkrátka žije pro potlesk, čeká uznání, je hodně mazlivá.

Pomalu přestávám kojit, ale s Viktorkou mě čeká tuhý boj. Považuje noční krmení za svou výsadu, takže se jí vzdát nehodlá. Upřímně? Vím, že další miminko asi nebude, takže jí luxus nočních výprav do svého výstřihu stále ještě toleruji a tajně se rozněžňuji nad její stále ještě miminkovskou vůní. Barušce jsem vlastně právě kvůli Viktorce dětství zkrátila – házím ji nevědomky do jednoho pytle s předškolačkou Andulkou a miminko máme doma jen jedno – Vikulku.

Jsem matka hrozná a nespravedlivá – dělám stejnou chybu jako mí rodiče. Děti si rovnám podle velikosti, ne podle jejich mentálních a momentálních potřeb. Měla bych je mít přečtené a mazlit tak, jak ony chtějí, a ne se podbízet nejstarší (aby se nám hvězdička nenaštvala), o mladší tvrdit, jak je hodná a samostatná, a na poslední chvíli si užívat nejmenší dítě. Zažila jsem totiž to, co Baruška, a vím, že jsem sice byla na první pohled prostřední, hodná a bezproblémová holka, jak já ale chtěla pomazlit a neuměla si o to říct. Tak pozor! Aby Baruška neměla stejný pocit křivdy, jaký mám dodnes já.

Z jednoho hnízda – a tak jiné

Nejjednodušší úvaha je taková, že když budete mít děti s jediným partnerem, měly by logicky být stejné. Protože vycházejí ze stejné genetické informace. Omyl. I děti stejných rodičů se od sebe mohou lišit, takže jedno může být vzteklé a neposedné, druhé klidné se zájmem o hudbu a malování a další třeba ukřičené, ale poslušné.
Záleží na tom, jak moc si z vás příroda udělá legraci a jak daleko do genetické výbavy vašich dětí sáhne, které vlastnosti upřednostní. Stejně tak, jako má jedno z dětí uši po tatínkovi a pusinku po mamince, může se jeden z potomků exhibovat po tetě, která utekla k divadlu, jiný bude hodný a studijní typ přesně jako vy a další zdědí vlastnosti, jež naplno předvedl strýc, který sice vyniká v matematice, ale pro praktický život je nepoužitelný. V každém případě je marné nad potomky vzdychat, po kom to dítě asi je? Je totiž po vás a vašem partnerovi. Kromě genetické informace ale ovlivňuje vaše dítě a jeho chování i to, kdy se do vaší rodiny narodí. Psychologové se shodují v tom, že prvorození mají absolutně odlišné schopnosti i zájmy než druhorození potomci a benjamínci jsou úspěšní ve zcela jiných oborech než oba jejich starší sourozenci.

Rozdíly jsou navíc ještě umocněny v případě, že vaše ratolesti mají odlišné pohlaví. I když dnes genderové studie tvrdí něco o výchově k absolutní rovnosti, doma v dětském pokojíčku ji nehledejte a ani po svých dětech nevyžadujte. Holčičky jsou hospodyňky, kluci bojovníci. Jak se s tím popasují v dospělosti, je věc druhá, do dětských her jim ale nezasahujte. Máme pro vás podrobný popis osobností jednotlivých dětí, abyste se snadno orientovala v jejich náladách a nenáladách a věděla, co od nich čekat, co je bude bavit a k čemu je naopak nikdy nepřinutíte.

Prvorození

Hvězdní: Zac Efron, Beyoncé

Vrozená síla: Prvorození jsou zvyklí být středem zájmu. Mají maminku a tatínka jen a jen pro sebe. Jsou v centru pozornosti a nikdy se jí vlastně dožadovat nemusí, protože rodiče plní jejich přání ještě předtím, než se rozhodnou, že něco chtějí či potřebují. Prvorození si užijí minimálně rok, většinou však i více let, než se do rodiny vloudí malý vetřelec, jenž jim bere pozornost rodičů a sprostě je okrádá o čas, který měli ti dva dospěláci jen a jen pro něj.

Rodiče se prvorozeným podle studií více věnují. Častěji jim odpovídají na otázky, pravidelně čtou dětské knihy, hrají si s nimi, a to až do okamžiku, kdy do idylky vstoupí mrně (respektive je vneseno). Pak se maminka najednou věnuje jen bílým kraječkám a potomka, který byl zvyklý dostávat veškerou její pozornost, pomalu začíná odbývat (i když ne z radosti, ale z povinností, které s sebou narození dalšího dítěte přináší). A starší sourozenec nestačí zírat. Maminka a tatínek už nepatří jen jemu a on musí vynaložit mnohem více energie, aby se mu dostalo stejného zacházení jako v době, kdy si doma lebedil sám. Proto jsou prvorození většinou velmi úspěšnými lidmi. Umí se prosadit, dokážou k sobě připoutat pozornost. Podle dlouhodobého průzkumu Texaské univerzity mají vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Právě proto, že se vždy dozvěděli odpověď na svou otázku. Nebojí se vystupovat na veřejnosti, dokážou si obhájit svůj vlastní názor.

Velká většina prvorozených studuje vysokou školu častěji než jejich mladší sourozenci. V partnerském vztahu jsou velmi rádi dominantní, takže až si k vám za pár let přivedou svého partnera, zjišťujte nenápadně, jestli náhodou nejde také o prvorozené dítě. Vztahy dvou nejstarších sourozenců se totiž až s téměř sedmdesátipětiprocentní pravděpodobností rozpadají.

Běžné výzvy:Prvorození si nepřipouštějí, že by mohli udělat chybu. Chtějí být vždy tím nejlepším, nevěří tomu, že by je mohl někdo předběhnout, lépe malovat, naučit se zajímavější básničku. Nic pro ně není tak důležité jako prvenství. Pokud se jim nedaří, mohou být naštvaní, ale nikdy se nevzdají. Rozhodně od svého prvního dítěte neuslyšíte: „Já na to nemám, to dělat nechci.“ Sice odmítá, ale dělat to bude. Čistě proto, že chce být první. Nejstarší děti také nemají rády chyby a příliš nemilují změny. Nejsou tak flexibilní jako jejich mladší sourozenci. Mají rády svou komfortní zónu, ve které excelují. Ostatní je dokážou přivést k nepříčetnosti.

Prvorození často slyší: „Jsi už velká holka/kluk, takže by sis měl/a dát hračky na své místo“ a podobně. Jenže tříleté dítě nechce uklízet po ročním sourozenci, podobnými požadavky ho proto můžete pěkně naštvat. A svou nechuť vám dá pořádně najevo. Nikdy neříkejte: „Ty to zvládneš/umíš, jsi šikovná“ atd. Možná si myslíte, že své dítě takto motivujete, mnohem spíš je ale pod tlakem, pak se ještě víc snaží být perfektní a výše uvedená prohlášení v něm mohou vyvolat stres, že vaše očekávání nesplní. Nepřesouvejte své povinnosti na nejstarší ratolest. I když si myslíte, že by vám mohla pomoci, je to stále ještě dítě. Na druhou stranu, prvorozený potomek bude vždy k životu přistupovat zodpovědně, takže nejspíš i klíče od bytu dostane v nižším věku než jeho sourozenci. Zkrátka je založený tak, že mu budete moci věřit.

Doporučení: Prvorození jsou stále povzbuzováni rodiči, kteří hlídají každý jejich krok. Je ale dobré vědět, že vaše nejstarší dítě nemusí být vždy jen nejrychlejší, nejkrásnější a podobně. Měla byste se naučit, že by se vám nemuselo vyplatit klást na potomky přehnané nároky. Nezdůrazňujte pořád své ratolesti, jak je důležité, aby byla jedničkou, a nechte ji být občas dítětem.

Benjamínci

Hvězdní: Cameron Diaz, princ Harry

Vrozená síla: Nejmladší děti nejsou těmi nejviditelnějšími ani nejchytřejšími v místnosti. Přesto si umí získat takovou pozornost, že zůstanete jen v úžasu stát. Mají totiž přirozené charisma, kterým dokážou zaujmout a přebít i „všeznalost a prvenství“ starších sourozenců. Není překvapením, že nejmladší děti jsou komedianty rodiny. Lépe než starší sourozenci vycházejí také z testů sociálních dovedností. Jsou to zkrátka miláčci rodiny, kteří jsou odmalička zvyklí na potlesk, obdiv a prokazovanou úctu.

Nejmladší děti nemají příliš velký pud sebezáchovy, do dobrodružství se vrhají po hlavě, jsou připraveny riskovat i tam, kde by se jejich starší sourozenci neodvážili ani náhodou. Benjamínci vynikají v kolektivních sportech, odmalička jsou přirozenými vůdci. Vědí, že za nimi je vždy někdo, kdo je bude chválit a povzbuzovat, takže do všech svých aktivit – pokud je baví – jdou po hlavě. (Starší sourozenci oproti tomu dávají přednost nekontaktním individuálním sportům, jako je tenis nebo jízda na koni.)

Běžné výzvy:Benjamínci jsou proslulí svým přístupem: „Nic z toho, co dělám, není důležité, ale je to zábava a jsem v ní nejlepší.“ Žádný z jejich činů nevypadá zrovna originálně. Starší sourozenci přece dávno umí jezdit na kole, mluvit, chodit. Tak proč by se to nenaučil i nejmladší? Rodiče na výkony svých nejmladších dětí reagují méně spontánně, občas je možná napadne: „Proč to nezačal dělat dřív?“ Benjamínci mají zkrátka těžký život v tom, že jsou stále srovnáváni se staršími sourozenci a nic jiného, než je neustále dohánět a dělat při tom ze sebe šaška, jim vlastně nezbývá. Na druhou stranu spousta maminek tvrdí, že od prvorozeného dítěte čekaly mnohem víc než od benjamínka v témže věku, takže nejmladší sourozenci za sebe nejsou zvyklí uklízet, neumí si sami hrát, nepamatují si tolik říkanek. Prostě proto, že maminka přišla na to, že nestíhá, takže jim stejnou péči jako prvorozeným zkrátka dát nemohla. Zkuste dva dny v kuse trénovat jednu básničku a navlékání kalhotek, když musíte stihnout úkoly s prvňáčkem a cvičení s prostředním dítětem. Benjamínek se jistě brzo vše naučí, na víc věcí si ale bude muset přijít sám.

Doporučení: Dlouhodobě to vypadá, že pokud se rozhodnete mít více dětí, nakonec to budou ty nejstarší, které budou vychovávat své mladší sourozence. Vy nebudete stíhat a v duši začnete ty nejmladší nevědomě podceňovat. Nedělejte to ale, mohla byste uškodit jejich dušičce. Hlasitě je povzbuzujte při každém výkonu, nepřecházejte ani maličkosti. Vaše dítě je originál a zaslouží si stejný přístup jako jeho starší sourozenci! Benjamínkovi se nesnažíte stanovit mantinely ani pravidla, protože jednoduše nestíháte. Nedivte se proto, že se chová, jak se chová. Nezvedeně.

Sendvičové děti

Hvězdní: Anne Hathaway, Owen Wilson

Vrozená síla: Prostřední děti jsou nejvíc neviditelné. Máte dost práce s prvorozeným potomkem, který možná právě začíná chodit do školy, benjamínek se sotva učí chodit na nočník. Jste ráda, že o prostředním potomkovi vlastně ani nevíte. Prostřední jsou dětmi kompromisu. Ze své pozice se snaží vyjít se všemi. Se staršími i mladšími, citlivě zkouší pomoci mamince, která evidentně nestíhá, dokážou se sami zaměstnat, rádi čtou a podobně. Vzhledem k tomu, že dostávají méně pozornosti doma, vyžadují ji ve společnosti. Ve škole patří k jedničkářům, snaží se vyhrát všechny soutěže, dobrovolně se hlásí na olympiády. Rádi se chystají na tábory, užívají si spaní u kamarádů. A proč sendvičové děti? Tento termín vznikl proto, že prostřední jsou obloženi ostatními sourozenci, ale tak jako v sendviči je nejlepší právě náplň, měla byste si stejně všímat svého prostředního dítěte, obloženého pozornost vyžadujícími staršími a mladšími sourozenci. Je totiž skvělé!

Běžné výzvy: Prostřední děti si po nějaký čas užívají pozice benjamínka. Své rodiče ale nemají nikdy jen pro sebe, takže jim na jednu stranu nedělá problém dělit se, na stranu druhou je jim líto, že maminka najednou místo nich běhá kolem malého vetřelce, a místo aby rozmazlovala je, posílá je za starším sourozencem se slovy: „Ty už jsi veliký.“ Není to tak. Vaše prostřední dítě nevyroste jen proto, že se mu narodí mladší sourozenec, a zvlášť jestli je v batolecím věku, může se se ztrátou výsadního postavení velice těžce smiřovat. Tím snadno získá pocit, že je v rámci rodiny bezcenné a vlastně nikoho nezajímá. Podle průzkumu třetina rodičů, kteří mají tři děti, uznává, že se prostřednímu z nich věnují méně, než by měli a chtěli.

Doporučení:Najděte si čas vyzvednout prostředního potomka do centra rodinné pozornosti. Nepřecházejte mimochodem jeho úspěchy, největší stížností a bolístkou prostředních je to, že je v rámci rodiny nikdo neposlouchá. Ať vám něco vypráví, nechte na něm, aby vybralo sobotní program, na jaké divadelní představení chce jít a podobně. Buďte upřímná a přiznejte, kolikrát za jeho život jste něco podobného udělala a kolikrát totéž diskutovala s prvorozeným?

A pozor, hlídejte nejstarší manipulátory v dětském pokoji. Velmi často totiž právě kvůli nim prostřední děti potlačují své záliby a dělají přesně to, co chce starší sourozenec. Víte, co se děje za dveřmi dětského pokoje? Opravdu? Doporučujeme vám začít s bedlivou kontrolou přístupu k dětem odmalička. Pokud chcete, aby ze všech vašich ratolestí vyrostli šťastní a spokojení jedinci, musíte se zkrátka „rozkrájet“. Pozornost věnovat všem stejně a nikoho nevyzdvihovat na úkor toho druhého. Hodně štěstí a pevné nervy!

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máte tendenci vrhnout se do pracovního dobrodružství, které může být na vaše schopnosti náročnější, šéf vás v tom nepodpoří. Dokážete…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama