[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dá se nějak stručně říct, co teď mají nebo mohou – pokud jde o čtení – dělat rodiče prvňáčků, kteří se ve škole na tuto dovednost teprve začali chystat? Někteří se občas učí on-line, někteří dostávají jen zadání e-mailem.
Pro děti je velmi důležité vyvozovat písmenka s pomocí všech smyslů, aby si je dobře ukotvily. Doma je mnoho možností, které ve škole nejsou. Mohou písmenka modelovat z různých materiálů (z těsta, novin, psát na tác s krupičkou, na podzim můžete využít i kaštany a tak dále), prostě si hrát.
Později, když už děti budou číst, záleží na příjemné atmosféře, pohodě – ne ve stresu, pod nátlakem, i když chápeme, že je to pro rodiče někdy náročné. Určitě doporučujeme povídat si s dětmi o přečteném a vytvářet tak vnitřní motivaci.
Vyzkoušejte náš Slabikář ve formátu Flexibooks, ve kterém naleznete mnoho krásných didaktických videí a her. Rovněž můžete použít portál Škola s nadhledem, kde jsou k dispozici interaktivní cvičení, pracovní listy a hry i pro spolupráci rodičů s dětmi, a to jak k analyticko-syntetické, tak genetické metodě.
Odborníci mají dobrou zkušenost se sebehodnocením v písankách a pracovních učebnicích z těchto portálů. Dítě si samo zhodnotí, které písmenko na lince se mu nejlépe povedlo, které nejhůře a proč. Samo si je tak vědomo zlozvyků a může se na ně soustředit.
A co, pokud jde o psaní? Před samotným psaním dítě rozhodně musí rozcvičit ruku – říkejte si říkanky, každou z nich můžete propojit s jednotlivým prstem na ruce, prokroužit zápěstí. Nejprve psát písmena do vzduchu, do písku klacíkem, do mouky prstem, začínejte od největšího po nejmenší tvar. Hlavně na dítě netlačte, zkraje nejde o to jestli, je písmeno kostrbaté, ale o správný tvar, pak můžete vylepšovat i úpravu písmene. Čemu by se naopak rodiče, pokud jde o psaní a čtení nejmenších školáků, měli vyhnout? Především stresu, nátlaku, netrpělivosti. Čtení a psaní není jednoduchá dovednost. Dělejte přestávky, stačí napsat/přečíst jeden řádek a třeba si dát pár dřepů, proběhnout se, zaskotačit si, pak pokračovat dalším řádkem.
Doma je prostředí, kde se dá pracovat s dítětem individuálně, není nutné dítě přepínat. Naopak je důležité vytvořit kladnou motivaci ke čtení a psaní. Dávejte však pozor na držení tužky a správné sezení! Pokud má dítě už naučený špatný úchop, raději nepřeučovat násilně, jen pokud to dítě zvládne. Mohlo by ztratit o psaní zájem, protože mu nepůjde psát tak, jak potřebuje.
Máte nějaká doporučení pro rodiče o něco starších dětí z prvního stupně? Například pro ty, již mají doma třeťáka, který se těšil do školy, omezení nese těžce a školu on-line včetně čtení jako mazák trochu bojkotuje. Zachovejte klid. I kdyby se nedařilo, nic mu neuteče, vše se dá dohnat. Reálně zvažte své síly. Jak se vám osobně podaří skloubit svou práci a domácí výuku? Nechtějte nemožné ani po sobě, ani po svém dítěti. Když něco nestihnete, napište omluvenku a vypracujte úkol později.
Je potřeba si uvědomit, že při hodině ve škole je víc času na oddech – na otázky odpovídají i spolužáci, ne pokaždé jen vaše dítě. Práce doma je tedy intenzivnější. Je potřeba víc myslet na pauzy, na možnost se odreagovat – třeba pohybem venku. Dopřejte mu kontakt s kamarády – třeba telefonem nebo on-line hovorem. Některé úlohy tak mohou třeba vypracovávat spolu. Také můžete kamarádům napsat pohled nebo dopis poštou – rovnou si procvičíte psaní.
Čtení se ve školách učí v zásadě dvěma metodami, dá se říct, jaké jsou jejích výhody a nevýhody? Tyto metody se nedají kvalitativně srovnávat, spíš každému dítěti může jedna či druhá lépe „sednout“.
U genetické metody je největší výhodou, že děti dříve umí písmenka, a jsou tak schopny i dřív psát, i když prozatím jen velkými písmeny (je to pro ně motivující). Na druhou stranu některé děti špatně zvládají sluchovou analýzu – neslyší slovo při hláskování nebo naopak nedokážou slovo vyhláskovat, pak jsou pro ně jednodušší slabiky v metodě analyticko-syntetické.
Pro obě metody najdete on-line procvičování na portálu Škola s nadhledem. Kromě cvičení zaměřených na nácvik jednotlivých písmenek, nabízíme i průpravné období, ve kterém pracujeme s prostorovou orientací a sluchovou analýzou, navíc na tématech, která jsou dětem blízká. Tato cvičení jsou zařazena pod genetickou metodou, ale můžete je využít i k analyticko-syntetické.
Prohlížím si oceňovanou Písmenkovou polívku z vašeho vydavatelství, která přináší 28 moderních básniček o české abecedě – dá se říci, pro jak staré děti je určena? Když ji budu číst předškolačce, není to předčasné tlačení do čtení? Knížka primárně cílí na prvňáčky, ale číst ji předškolačce nebo předškolákovi bude velmi užitečné. S předčasným tlačením dítěte do čtení to nijak nesouvisí; číst přece budete vy. Dotýkáme se touto otázkou dlouhodobého problému, který provází období počátečního čtení – mezi mentální vyspělostí dítěte a charakterem textů, které je schopné číst, panuje obrovská disproporce.
Pokud použijeme notoricky známou větu Ema má mísu, pak z hlediska produkce patří do věku 2,5 let. Přesto jsme ji po desetiletí nacházeli ve Slabikářích pro šestileté děti. Malá motivace ke čtení pramenila mimo jiné z toho, že děti se při čtení dobíraly vět, které jim právem připadaly primitivní a hluboko pod jejich mentální úrovní. Tento problém má několik řešení. Kromě zásadní inovace knížek prvního čtení nebo nahrazování složitějších slov v textu obrázky je to také čtení textů odpovídajících intelektové vyspělosti dítěte.
Malá čtenářka či malý čtenář tak vidí, že dovednost číst jim otevře dveře i ke knížkám, které uspokojují jejich aktuální percepční potřebu. Chceme-li, aby se děti rády učily číst, dopřejme jim možnost naslouchat.
Kromě Písmenkové polívky doporučujeme edici Čti+, ve které najdete jak beletrii a básničky, tak populárně naučnou literaturu. Díky ní dítě prohlubuje přirozený zájem o svět kolem sebe, uspokojuje svoji zvídavost a ještě si osvojuje čtení s porozuměním. Jednotlivé knížečky jsou označeny podle věku dítěte, kterému odpovídá náročnost tématu i textu. Je-li vaše dítě čtenářsky zdatnější, nebojte se sáhnout po vyšší věkové skupině.
Někteří rodiče podporují schopnost čtení u předškoláků, je to dobře, nebo ne? Pokud dítě chce samo číst, nebraňte mu, ale rozhodně ho nepřetěžujte a nenuťte do dalších aktivit. Chyby mu však raději opravujte, je důležité, aby si je nezafixovalo. Jak dítě správně, jde-li to říct, připravovat na budoucí čtení a psaní? Povídejte si a hrajte hry – například na roboty, slovní kopanou, hádejte třeba zvíře na určité písmeno, vymýšlejte slova, která začínají na určité písmeno. Můžete se i ptát, na co začíná dejme tomu slovo pes, či hláskovat slova jako hádanku, zda je dítě dokáže uhodnout – například k-o-č-k-a.
Podpoříte tak sluchovou analýzu dítěte i slovní zásobu. Pro rozvoj grafomotoriky využijte grafomotorické cviky pro předškoláky, nechte dítě kreslit a čmárat si například do písku, mouky a tak dále. Část dětí se naučí číst třeba v pěti letech, některé až ve škole – nebudou ty druhé pozadu? Nebudou. Pokrok ve čtení závisí na zralosti centrální nervové soustavy, každé dítě se vyvíjí různě a opoždění není nic špatného stejně tako jako dřívější zvládnutí této dovednosti. Nejdůležitější je zachování motivace číst.
Mimochodem, podle Rámcového vzdělávacího programu má dítě umět číst na konci třetí třídy, do té doby se to učí. A zkušení učitelé jsou připraveni na to, že v prvním ročníku mají ve třídě žáky s různou úrovní znalosti čtení a psaní, a umějí s tím pracovat.
Písmenková polívka získala Zvláštní cenu poroty v prestižní soutěži o nejlepší evropskou učebnici
Zajímavou publikací, která se prosadila na letošním ročníku BELMA Awards (The Best European Learning Materials Awards) mezi nejlepší evropské výukové materiály, je Písmenková polívka. Nevšední knížka o české abecedě z Nakladatelství Fraus získala zvláštní cenu poroty. „Rolí moderních výukových materiálů již není kompenzace nedostatku informací, ale naopak regulace jejich nadbytku, proto mě těší, že naše jemné ilustrace a dobře čitelná typografie mohou pomoci dětem i rodičům při seznamování se s moderním českým jazykem,“ říká Jiří Fraus.
Soutěž každoročně vyhlašuje Evropská asociace nakladatelů učebnic ve spolupráci s Frankfurtským knižním veletrhem a Mezinárodní asociací pro výzkum učebnic a výukových médií.
„Knížkou Písmenková polívka jsem se snažil se vší pokorou vstoupit do dlouhé řady souborů dětských říkanek na písmena abecedy, pevně usazených v české literární tradici. Mou ambicí bylo vytvořit soubor moderní, současný a blízký životní zkušenosti dětí. Pokud ho jako takový nahlédla i porota soutěže BELMA, mám z toho upřímnou radost,“ reagoval na zisk prestižního ocenění autor Petr Kukal. „Kniha vizuálně vychází z mé oceňované bakalářské práce Slabikář – jemné ilustrace v kombinaci s tiskovým rastrem, přetisky a tlumenou barevností vytváří celek, který doplňují moderní texty básniček v čisté grafické úpravě s dobře čitelnou typografií,“ dodává ilustrátorka Soňa Juríková.
Písmenková polívka obsahuje 28 básniček a související doplňkové otázky a činnosti. Navazuje na dlouhou tradici didaktických říkanek, které konkrétní písmenko na malé ploše čtyřverší zmnožují, a pomáhají tak dětem v jeho zapamatování.