Jak panenky pomáhají mít rád(a) své tělo?

Panenky Barbie a nedosažitelný tělesný ideál, to už je dávno minulostí. Letos zveřejnili odborníci z Cardiff University výsledky výzkumu, který byl publikován v odborném magazínu Frontiers in Human Neuroscience. V rámci něho vědci monitorovali mozkovou aktivitu hrajících si dětí ve věku mezi čtyřmi a osmi lety. Ukázalo se, že u dětí, které si hrály s panenkami Barbie, docházelo k stimulaci těch mozkových oblastí, které jsou spojovány se zpracováním sociálních informací a empatií. K posilování a rozvoji těchto schopností docházelo u dětí i v případě, že si hrály s panenkami samy a nebyli u toho přítomni žádní jejich kamarádi.

Pozitivní vliv hry s panenkami na rozvoj empatie a sociálních schopností u dětí se přitom prokázal u dívek stejně jako u chlapců. Zároveň tak panenky ukazují, že i to, co není proporčně dokonalé, je krásné a je to zcela běžné. Proto jsou různorodé „barbíny“ skvělou pomůckou, jak naučit své děti, aby měly své tělo rády takové, jaké je.

„Jde o hru s člověkem, takže podle mého názoru se dobře hodí jak na poznávání lidského těla včetně chápání převlékání, tak na hraní sociálních rolí a přehrávání zajímavých situací,“ říká k tomu dětský psycholog Martin Zajíc. Kluci i holky tak mohou zjistit, že kromě vyštíhlených a vyretušovaných postav, které mohou vidět třeba v on-line světě nebo v časopisech, je většina lidí úplně jiná: s pigmentovými vadami, silnými stehny nebo velkým zadečkem, s protézou nebo na vozíčku, s krátkými vlasy (tudíž s žádnou extrémně hustou a dlouhou hřívou)… A díky tomu se naučit vnímat realitu a různorodost jako přirozenou věc.