[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Není nad to se bavit u všeho, co děláme. Věděl to už Komenský, když učil děti školu hrou. Jenže v nás dospělých je taky kousek dítěte, občas i kousek puberťáka, a je jedno, kolik nám zrovna je. I nás spousta věcí, které musíme dělat, strašně štve a občas je to doslova „pěknej vopruz“. Jak si je ale zjednodušit?
Skvělou metodou, která se dá aplikovat na spoustu oblastí v našich životech tak, abychom dělali věci přirozeněji, zábavněji, efektivněji a zároveň rychleji, je myšlenkové mapování. O co že se vlastně jedná? „Myšlenkové mapování je jedna z nejchytřejších forem vizualizace našich mentálních pochodů a asociací. Využívá grafický záznam myšlenek pomocí klíčových slov, symbolů a barev. Nahrazuje klasický lineární způsob zápisu myšlenek, který mozek nudí a pro chápání souvislostí je zřídkakdy přínosný,“ vysvětluje lektorka myšlenkového mapování Ellen Činková.
Jednoduše řečeno, mozek nemyslí v textech, a už vůbec ne černobílých. „Podíváte-li se do přírody, vše je uspořádané podle nějakého principu. Představte si třeba pavučinu. Podobně funguje i nervová síť mozku. Naše vzpomínky rozhodně nevypadají jako poznámky v diáři, černobíle napsané pod sebou. Vizualizujeme si je, navíc většinou barevně,“ potvrzuje psychoterapeut a specialista na neurolingvistické programování Libor Činka (liborcinka.cz).
Třídění myšlenek pomocí kreslení myšlenkových map a klíčových pojmů vytváří mezi daty názorné spoje, hierarchie, vizualizuje vztahy, a tak dává vzniknout informacím a trvanlivější paměti díky spolupráci obou mozkových hemisfér. Pracuje s přirozeným fungováním mozku. A tahle metoda skvěle funguje nejenom během učení. Pokud se ji naučíte vy, můžete ji tak přirozeně předat i svým dětem, které se učí nápodobou. Myšlenkové mapy jim pak mohou skvěle pomoci utřídit si myšlenky a zároveň jim nevezmou jejich tvořivost, naopak podporují a rozvíjejí. Hrát si přece může i dospělák.
„Co mě na myšlenkovém mapování hodně baví, je, že napomáhá k organizaci a zároveň i ke kreativitě. Na kurzy mi několikrát přišli vysoce organizování manažeři. Věděli, co s čím souvisí, ale chybělo jim nadšení do práce. Já jsem jim tu organizaci nevzala, jen jsem je navedla, jak skrze myšlenkové mapy přidat na tvořivosti. Je krásné pozorovat, jak ti napudrovaní manažeři v obleku berou pastelky nejdříve s ostychem, a pak se do toho dostanou tak, že ani nechtějí přestat, ta naučená křeč v obličeji a v zádech povoluje, sundávají si saka a začínají si uvolněně hrát a tvořit,“ směje se Ellen Činková s tím, že oblastí, kde je možné to využít, je opravdu hodně.
Myšlenkové mapy zúročíte nejenom při učení, ať už u svých dětí nebo sami u sebe, ale i při plánování volného času nebo podnikání. Tady vám mohou pomoci vytvořit si lepší strategii, naplánovat si projekty, zlepšit přípravy na jednání, prezentace i pohovory. Pomocí myšlenkových map si ale můžete vytvořit třeba i psychoterapeutický deník. Nejsou všespásné, ale je to další skvělý nástroj, který vám může usnadnit život. Protože někdy prostě nestačí mít „jen“ plány A a B. Jak říká psychoterapeut Libor Činka, od tří možností na výběr už začíná svoboda. Ať už děláte zrovna cokoli.
Myšlenková mapa, z anglického mind map, je nástroj k zachycování myšlenek, které nám vytanuly v mysli. Pomáhá vizualizovat informace, které se učíme do školy, do práce, pro vlastní seberozvoj, nebo nám může pomoci k uspořádání si vlastního chaosu v hlavě. Je to vlastně takový grafický záznam využívající prostor, klíčová slova, symboly a barvy. Myšlenkové mapování pomáhá organizovat myšlenky, rozvíjí nápady a učení se v souvislostech, usnadňuje porozumění, podporuje dlouhodobou paměť, nabádá k tvoření i objevování asociací a vymýšlení nového.
Ellen Činková, lektorka myšlenkového mapování, myslmapy.cz, @myslmapy
Jsou myšlenkové mapy opravdu pro všechny? I pro ty, kteří jsou zaměřeni třeba spíš auditivně?
Na kurzu učím sedm pravidel myšlenkového mapování, a to sedmé pravidlo říká, že si máme dělat myšlenkové mapy tak, aby nám to přinášelo užitek. Devadesát procent lidí, kteří si tu metodu osvojí, prožívá velkou úlevu, někdy i větší kreativitu. Najednou jim začne dávat smysl pracovat s informacemi trošku jiným způsobem. Ale zároveň to určitě není něco, co člověka spasí v učení. Efektivita učení je v tom, že jsem flexibilní, že mám víc es v rukávu. Máme nejenom plán A nebo B. Je fajn, když to pak v praxi můžeme kombinovat. Když to vezmu prakticky, třeba jak se učím já, při učení zařazuju i pohyb, auditivní vjem přednášky i to vizuálno, dá se to zkrátka upravit na míru.
Myšlenkové mapy nemusíme využít jen při učení, ale třeba i při organizaci času. A s tím my mámy máme občas pro velkou spoustu činností s dětmi problém. Může nám myšlenkové mapování pomoct i v tom?
Ano, i to může být cesta, jak si tuhle náročnou roli ulehčit. Skrze myšlenkovou mapu člověk dokáže vidět věci celistvě a o to snazší je třeba pak rozhodnout se, co je priorita. K tomu skvěle funguje třeba Eisenhowerův čtverec pro práci s časem a prioritami. A když si myšlenkové mapování osvojíme my dospělí, můžeme to pak naučit i děti. Jsem proto i radši, když na kurz přijde přímo maminka, která se chce mapování naučit. Když si rodiče osvojí tuto metodu a používají ji v praxi, děti to začnou vnímat a přirozeně imitovat. Tak jsem se to ostatně naučila i já sama.
Můžeme mapování využít u dětí i dřív než ve školním věku?
Co se týče třídění informací, dá se s tím začít i dřív. Já s dětmi třeba ráda maluju jednoduché myšlenkové mapy křídami na chodník. Začít se dá velice jednoduše a děti pak přirozeně mohou tuhle metodu využívat i později, třeba právě ve škole.