[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Úhrnná rozvodovost v Česku dosahuje necelých 50 %. Návrh na rozvod u nás podává ze dvou třetin žena. Nejčastěji se jako příčina uvádějí obecné důvody, například rozdílnost povah, názorů a zájmů. Rozvodem však obtíže nekončí, na řadu přicházejí pomalu nové starosti s financemi. Rozvodem se totiž horší finanční situace rodiny. Velmi často se manželství rozvádí, když jsou děti ještě malé. Tedy v mladším věku, kdy má rodina často několik dluhů a půjček, například hypotéku nebo leasing na auto. Každoročně stoupá počet manželství, která uvázla v kolotoči dluhů a půjček.
MAMINKY TAKÉ ZAJÍMÁ: Ošetřovné na dítě 2013 a 2014: Vše, co potřebujete vědět
Rozvod však v takovém případě situaci neřeší. Dluhy druhého z manželů znamenají problémy pro celou rodinu. Za závazky vzniklé za dobu manželství odpovídají totiž ze zákona oba manželé. Rozvod rovněž není řešením, protože při vypořádání společného jmění manželů se rozdělí mezi manžele i dluhy. Po rozvodu žijí partneři odděleně. Musí se tedy živit dvě domácnosti, což je nákladnější.
Finanční situace se zhorší. Rozvod navíc neznamená zánik hypotéky, zpravidla největšího úvěru manželů. Komunikace a spolupráce je u bývalých manželů velmi důležitá. Vzájemný postup vůči věřitelům je nutností, aby na dveře v příštích měsících nezaklepal exekutor.
Rozvod je pro děti velmi nepříjemný. Dopad na jejich psychiku a pohodu je zřejmý, ale pocítí jej i finančně. Po rozvodu totiž rodiče se stejnými příjmy platí náklady za dvě domácnosti. Ve většině případů také založí nové rodiny. Takže místo dvou sourozenců jsou najednou čtyři, protože každý z rodičů má s novým partnerem další dítě. Většině rozvedených dětí se tak dostává méně peněz na kroužky, zábavu a vzdělání než těm z nerozvedených manželství. Ze zákona mají na výživu přispívat oba rodiče.
Ten, který má dítě ve své péči, plní svoji vyživovací povinnost během každodenní péče. Alimenty tak platí druhý rodič. Jejich výše se liší případ od případu. Během let se může měnit v závislosti na změně okolností (povinný rodič má vyšší příjmy, zdědil majetek). Alimenty však mohou i klesnout, když například povinný rodič přijde o zaměstnání nebo má zdravotní problémy.
Pokud se rodiče sami nedohodnou, stanovuje výši alimentů soud vlastním rozhodnutím. Rozhodující je příjem povinného rodiče, věk dítěte, jeho styl života během manželství či jeho zdravotní stav. Ke sjednocení rozhodování ve věci alimentů pomáhají soudcům tabulky výživného stanovené ministerstvem spravedlnosti. Výše alimentů se pohybuje od 11 do 25 % příjmu rodiče, který je má povinnost platit. Posuzuje se čistý příjem, tedy částka, kterou obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele na svůj bankovní účet. Při čisté mzdě 20 000 Kč se tak alimenty můžou podle tabulek pohybovat v rozmezí od 2200 Kč po 5000 Kč.
Konečné slovo má však vždy soud, protože všechny případy se nedají dát do jednoduché tabulky. V konkrétních situacích může být částka rozdílná. Především třeba, když rozvedený otec založil novou rodinu. Nebo v případech, kdy je nutné platit alimenty na dvě a více dětí. Částky se nedají vždy jednoduše sečíst, přesto mohou alimenty v praxi klidně dosahovat až 60 % příjmu.
Dojde-li k rozvodu, je ideálním řešením, když se manželé domluví na péči o dítě, rozdělení veškerého majetku i výši alimentů. Spolupráce, jasná finanční pravidla a respekt bývalých manželů jsou pro děti nesmírně důležité. Nejlepší je tedy jednoznačně určení výše alimentů na základě vlastní dohody rodičů, kteří nejlépe znají životní potřeby a finanční nároky dítěte.
Částka alimentů se dá během let zvýšit. Stačí podat žalobu o jejich zvýšení. Jestliže je dítě starší 18 let, podává ji samo. U mladších dětí ji podává rodič, se kterým žijí. Žaloba se musí podat u místního soudu podle bydliště rodiče s dítětem.
Dále je nutné uvést důvody, proč má být částka alimentů zvýšena. Především zdůraznit, že se finanční nároky dítěte zvýšily nebo se třeba zlepšila finanční situace bývalého manžela (manželky). Je vhodné všechny náklady podrobně vyčíslit. Současně je potřeba uvést, jak vysoké alimenty si rodič s dítětem představuje.
Nízké alimenty jsou nepříjemné, ještě horší je, když ani tuto nízkou částku povinný rodič neplatí. Jak v těchto případech postupovat? Samozřejmě je nutné co nejdříve bývalého manžela (manželku) kontaktovat a dožadovat se nápravy. To však často nepomůže. Potom je nutné vymáhat dlužné alimenty soudní cestou prostřednictvím exekuce. Jestliže povinný rodič pracuje, přichází na řadu rychle srážka ze mzdy, neboť alimenty mají při srážení více dlužných částek přednost. Někteří neplatící rodiče jsou však exekučně nepostižitelní, protože nemají žádný majetek ani příjmy.
Když se exekuce vleče, potom je jediným řešením trestní oznámení, které lze podat v případě, že nebyly zaplaceny alimenty čtyři měsíce po sobě. Za neplacení může být povinný rodič odsouzen až ke dvěma rokům odnětí svobody a ve zvláštních případech až na tři roky. Vyšší míra rozvodovosti je zkrátka špatnou zprávou pro peněženky všech daňových poplatníků, protože zvyšuje státní výdaje vynakládané na sociální dávky. Po rozvodu totiž někdy dosáhne osamělá matka s dětmi na sociální dávky, které dříve nečerpala.