[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pryč jsou dny plné lenošení, filmové večery se sklenkou vína, dlouhé snídaně v posteli i víkendové party u přátel. Na dlouhou dobu se rozlučte se spontánním milováním i bezstarostným rozhodováním, zda se budete celou neděli jen tak povalovat, nebo raději vyrazíte na bowling. Rodičovství je vzrušující projekt, zároveň ale hodně náročná práce v nepřetržitém provozu.
Obrovskou proměnou projde každý partnerský vztah, najednou totiž není na prvním místě. Vystřídá ho péče o bezbranného tvora, který si nárokuje vše, co máte, veškerou péči a lásku mámy i táty. Což se samozřejmě neobejde bez proměn (často i potíží) v partnerském vztahu. Nic nebude fungovat jako dřív. Partner se zničehonic nutně ocitne na druhém místě, na přední příčce ho totiž vystřídá jiný úkol – jak přežít. Čeká vás spousta zádrhelů, také ale nových výzev, tak do toho. Zde máte jen krátký seznam, co všechno se obrátí vzhůru nohama. Tak se nenechte zaskočit. I když měnit některé návyky může někdy bolet.
Sami dva:
Zřejmě nic nepřekoná pozdní víkendovou velkou snídani, nejlépe servírovanou přímo do postele. Čerstvě usmažené palačinky, míchaná vajíčka, silná káva… Nic vás nehoní, můžete polehávat, jak dlouho se vám zachce, debatovat, mazlit se, plánovat, jak naložíte s celým volným dnem.
S dětmi:
Každé ráno vypuká apokalypsa, kterou se snažíte přežít. Jste nuceni fungovat jako dobře vycvičený vojenský pluk, jako naprogramovaný stroj automaticky plníte nezbytné úkony a snídani zvládáte během pěti minut, často na stojáka, kávu upíjíte studenou během celého dopoledne. S partnerem spolu stihnete prohodit sotva pár provozních vět a v kalupu se ubíráte každý po svých povinnostech.
Stávalo se často, že jste si během dne domluvili romantické rande, které začínalo večeří při svíčkách v nóbl restauraci nebo kinem (ano, v době před "koronou") a pokračovalo dlouhou a bláznivou nocí, kdy jste usínali v objetí až nad ránem? Přátelům na Facebooku jste se chlubili zamilovanými, rozesmátými fotkami, bez výčitek jste se přiopili v baru a protančili jste celou noc? Když jste večer při sledování televize dostali chuť na sushi, tak jste jednoduše skočili do auta a jeli půl hodiny, abyste vyzkoušeli to nové japonské bistro, o kterém všichni tolik mluví? Žili jste prostě v módu „uvidíme, co nám večer přinese, můžeme dělat cokoli, co se nám zachce“. Prozatím na tyhle časy zapomeňte.
Večerní a noční program je nyní zcela přesně daný a neměnný. Všechno je potřeba plánovat a organizovat, takže pokud se alespoň občas odhodláte (pokud vás zrovna nepřemůže únava už před Večerníčkem) někam spolu vyrazit, je potřeba nachystat mléko, večeři, pyžamka i pleny, zavolat chůvě nebo ochotné babičce, aby přišla alespoň o hodinu dříve, abyste se stihla osprchovat, umýt vlasy a obléct něco jiného než domácí kalhoty. Pak si odpřisáhnete s manželem, že těch pár hodin, které jste si vybojovali sami pro sebe, se nebudete bavit o dětech. Nebuďte naivní, samozřejmě že budete. A pokud vypijete víc než jednu skleničku alkoholu, začnete si vzájemně ukazovat jejich dojemné fotografie. Většinu večerů ale strávíte pravděpodobně ve stavu totálního vyčerpání na gauči pojídáním popcornu z mikrovlnky a usínáním u televizní detektivky.
Vzpomínáte na ty nádherně bezstarostné dny, kdy jste mohli nerušeně spát, jak dlouho jste chtěli? Probudili jste se v půl jedenácté, připravili si beze spěchu kávu a něco dobrého k ní, partner objednal jídlo z italské nebo mexické restaurace a až do večera jste mohli oba zůstat v pyžamu a dělat, co vás zrovna napadlo? Vyjednávali jste, že ten, kdo první opustí sedačku, přinese z mrazáku zmrzlinu, dohadovali se laškovně, jestli dneska dáte přednost HBO, nebo Netflixu? Jedinou alternativou k proflákané sobotě byly celodenní výlet, návštěva kamarádů, grilovačka nebo oběd u rodičů jednoho z vás.
Víkendy v roli rodičů neprobíhají tak zcela ve vaší režii, to je potřeba si přiznat. Začínají zhruba v šest hodin ráno, a to bez slitování. Dobrá zpráva je, že o to pak máte víkend delší, navíc doslova nabitý dobrodružstvím (pokud tedy rezignujete na skutečnost, že čím delší víkend, tím tmavší kruhy pod očima budete muset maskovat). Vyrazit ven je téměř povinností, ale co byste neudělali pro šťastné dětské úsměvy, od písku upatlané ručičky a zdravě růžové tvářičky milovaných ratolestí!
Volnost a absolutní svoboda… Ano, měli jste dost a dost času sami pro sebe, věnovali jste čas partnerovi, přátelům. Zažívali jste spoustu radosti, zábavy, byl prostor pro velká gesta, diskuse až do rána i ničím nerušený sex, kdykoli a kdekoli. Teprve s narozením dětí ale zažijete pocit absolutního štěstí. A také zjistíte, jak moc jste až dosud plýtvali časem. Až s ratolestmi totiž poznáte, co skutečně znamená nestíhat a nemít čas.
Hodně žen si stěžuje, že mají pocit, jako by je i s partnerem děti proměnily ve dva roboty, kteří fungují od rána do noci, bez potřeby jídla, spánku a odpočinku. A to sice ve společném prostoru, ale každý v úplně odlišné atmosféře. Což někdy může být pravda. Zpočátku můžete trpět pocitem, že vás potomci rozdělují, ne každý je schopný akceptovat, že už tady „nejsme jen my dva“, ale musí dělit svou lásku mezi více osob. Děti vás ale spojí. Navždy. Oba je od prvního okamžiku milujete bezpodmínečnou láskou a položili byste za ně život. Bez ohledu na to, jak moc naštvaní, unavení, vzteklí nebo rozzlobení právě jste. I během té nejošklivější hádky nebo záchvatu zuřivosti nikdy nezapomenete na tu nesmírnou lásku, kterou oba chováte ke svým dětem, a na to, jak moc se navzájem milujete. Vždyť jen díky tomu jste stvořili ten zázrak.
FOTO: Istock