reklama

Jak spolu trávit volný čas (v partnerském vztahu)?

Když jsem své ženě, postižené navíc stejnou profesí jako já, ocitoval titulní dotaz, odtušila lakonicky: „Jak chtějí. Spolu, ale nejen spolu.“ Moudrá to žena, těžko co dodat!

Od psychologů se očekává, že budou mít konkrétní recept téměř pro každou oblast života. Asi i proto je řada populárních publikací a článků uvedena slůvkem „jak“. Autor se tím snaží naznačit, že poskytne cosi neocenitelných rad, a na čtenáři je pak už jen jejich ukázněná realizace. S trochou studu si uvědomuji, že jsem se k podobnému počínání také již párkrát propůjčil. Mohu zmínit dva své nedávné poklesky. Jeden s názvem „Jak přežít manželství“ a druhý „Jak přežít mateřskou“. Sebekriticky musím doznat, že žádný zaručený recept sice neposkytují, přesto by snad mohly být alespoň inspirací. Žádné vyšší ambice si neklade ani tento příspěvek. Nečekejte tedy jasné návody, natož pak univerzálně platné normy.

Pokusíme-li se o kategorizaci trávení volného času v partnerském vztahu, můžeme rozpoznat tři základní typy. Jejich preference, časový rozsah i náplň se mění v závislosti na fázi vztahu. Na počátku převažuje společně trávený volný čas se vzájemnou součinností. Nejenže jsme spolu, ale navíc je to čas naplněný vzájemnými interakcemi. Od milostných dialogů přes výlety, návštěvu kulturních zařízení, třeba až po čas trávený u společných koníčků.

Ve vlastním zájmu bychom ale neměli ani v této fázi rezignovat na volný čas trávený odděleně. Každý po svém, u svých hobby, se svými přáteli. Sebezamilovanější jedinec by se jich určitě neměl zříkat. A zároveň by neměl partnera nutit, aby je sdílel. Natož aby mu je vyčítal.

Zapomenout bychom ale neměli ani na poslední možnost - volný čas trávený spolu, ale bez vzájemné součinnosti. Trávíme jej sice ve společném prostoru, ale každý se věnujeme nějaké své zálibě. Za celý večer proneseme pár vět a poté uleháme s pocitem, že ten večer byl vlastně docela fajn. Připustíme-li, že běžní manželé, případně partneři sdílející jednu domácnost, spolu tráví zhruba 60 hodin bdělého stavu týdně, pak je opravdu těžké je naplnit vždy permanentní součinností. Ale pozor, zkušenost ukazuje, že bez součinnosti vydrží pohoda zhruba půldruhé hodiny. Pokud pak jeden z nich (o něco častěji prý žena) pronese, že tu vedle sebe žijí jako dva cizí lidé, pak se pohoda vydává na nezadržitelný ústup.

V kvalitním zralém vztahu by měly být zastoupeny všechny tři zmíněné typy. Jejich poměr je dán jeho vývojovou fází, existencí či neexistencí společných koníčků, jakož i osobnostmi obou, případně rozpoložením, v jakém se jejich vztah zrovna nachází.

Odděleně trávený volný čas (např. i včetně části dovolené) může udržovat potřebnou míru nejistoty a nabuzovat touhu, čas trávený ve vzájemné součinnosti přináší společné prožitky, ten třetí je tu zas pro chvíle poklidné pohody. Nevidím sebemenší důvod, proč by žena nemohla jet bez manžela na fitness týden se cvičením do Chorvatska, rozumný muž rybář nebude zas svou drahou nutit, aby s ním v Norsku plenila pobřežní vody. Navíc tak studené! Rozumná reciprocita je jistě žádoucí. Ovšem pouze za předpokladu, že se z ní nestane nedůstojná licitace a soupeření. Partnerovi není radno jeho hobby zakazovat, stejně tak není moc moudré vynucovat si jeho společnost. A ještě očekávat, že to bude pohodově trávená chvíle.

Kvalita vztahu se neměří rozsahem společně tráveného času, ale spíše tím, zda a jak jsme ochotni tolerovat partnerovi jeho záliby a jak si umíme užít chvíle, kdy jsme skutečně spolu!


Článek vyšel v časopisu Moje psychologie 7-8/2013

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dnes máte divný pocit, že se lidi zajímají jenom o peníze a třeba i o vaše tělo, proto se někdy cítíte energickými kolegy docela…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama