reklama

Jak u dětí bojovat s letními alergiemi

Léto budiž pochváleno… To si však rozhodně neříkají alergici, kterým život komplikují všude přítomné kupičky sena nebo čerstvě pokosené obilí. S čím musí malí alergici počítat?

Každé roční období má své alergeny. Jak malým pacientům v létě ulevit prozradí alergoložka a imunoložka z motolské nemocnice Eva Vernerová.

Liší se nějak počty dětí alergických na jarní pyly a pyly letního období? Na co děti během léta zpravidla výrazněji reagují?

Alergií stále přibývá, ale typ alergie je individuální záležitostí, a to jak v intenzitě projevů, tak v odpovědi na určitý příčinný alergen. Obecně lze říci jen to, že čím dříve se u dítěte alergie projeví, tím pravděpodobnější je i to, že bude závažnější a bude namířená proti většímu počtu alergenů, tedy půjde o takzvanou polyvalentní alergii, týkající se jak pylů jarních, tak pylů hojnějších v létě či na podzim. Přibývá i alergií na plísně, roztoče, zvířecí srst či jejich sekrety, potraviny a léky. V poslední době jsou alergie na jarní pyly trochu častější než na pyly letní, kterými myslíme především pyly trávy. Obecně nelze říci, že by určitý typ pylu dělal určitou reakci více či méně silnou. Typ reakce záleží na cestě vstupu do organismu, jeho aktuálním stavu (horší to je po infekci, očkování, operaci, vyčerpání, stresu…), podmínkách okolního prostředí (jako je teplota a vlhkost vzduchu, typ vzdušného proudění, znečištění ovzduší, expozice cigaretovému kouři), dále je ve hře životospráva a stravovací návyky…

Kdy bývá ve vzduchu nejvíce pylových a prachových částic, jaké počasí přispívá rozptylu a při jakém se naopak alergikovi uleví?

V pylové sezóně doporučujeme alergikům procházky po ránu a v podvečer. NE za větrného počasí, NE za vedra. Obvykle většině z nich bývá dobře po dešti, spíš slabším a delším než po prudké bouřce, která pylová zrna jen přiblíží do nižších vrstev atmosféry, často je mechanicky poškodí a uvolní z nich alergenní částice. Nedoporučujeme jízdy vlakem či autem s otevřenými okny (expozice spoustě pylů, prachu i mechanickým a chemickým škodlivinám).

Za horkého větrného počasí se dětem uleví v obydlích, pokud mají pootevřené okno chráněné vlhkým prostěradlem, které spoustu pylů zachytí, vzduch ochladí a zvlhčí. Často je alergikům hůře v rozpáleném městě než na venkově. Ve městě může smog narušovat pylová zrna a uvolnit z nich více alergenů, než jich najdeme v přírodě. Doporučujeme také pobyty u větších vodních ploch.

Obecně vzato jsou kopřivky v létě častější, a to jak po různých druzích ovoce (např. jahody jsou tím známé), tak po poštípání hmyzem. Pyloví alergici mívají kopřivku i po kontaktu s trávou, senem, někteří se srstí zvířat.

Za jakých okolností vzniká solární (světelná) dermatitida? Má též alergický základ, nebo jde pouze o určitou přecitlivělost pokožky v daném okamžiku? Bývá v souvislosti s pobytem na slunci častá alergická reakce dětí na opalovací krémy?

Solární kopřivka či dermatitida, nezřídka slyším i alergie na slunce, se vyskytuje u alergiků, ale též u osob, které žádnou alergií netrpí. Nejedná se o klasickou alergickou reakci. Někdy jde o takzvanou fotosenzitivitu, což je přecitlivělost na určitou vlnovou délku slunečního záření, která provází užívání některých léků, mimo jiné tetracyklinů či sulfonamidů, nebo používání některých mastí, třeba s příměsí dehtu. Někdy ale tato fotosenzitivita vzniká i při používání některých deodorantů či parfémů, případně kvůli konzervačním látkám obsaženým v krému. Existuje ovšem i genetická dispozice k solární kopřivce, která vzniká bez zjevné vyvolávající příčiny, respektive bez jasného dalšího podnětu. Stačí vystavení slunci, často prvním jarním paprskům, ale ani to není pravidlem. Obvykle se ovšem nejedná o celoživotní problém. Solární kopřivka bývá provázena i otoky, někdy zvýšenou teplotou, pálením až bolestí postižené kůže, celkovou nevolí a únavou. Zde radíme ochranu před prudkým sluncem – nejen krémy s vysokým ochranným faktorem, ale i bílé lehké šaty, klobouky, slunečníky. Některé děti se i v moři musejí koupat v bílém bavlněném triku a s čepičkou či kloboukem. Spousta slunečních krémů je takzvaně day long, tedy neměly by se smýt při koupání, ale u dětí se sluneční kopřivkou je při dlouhém pobytu na slunci vždy zapotřebí opatrnosti, ať už mají vysoký faktor, či ne… Dalším problémem je též zmíněná přecitlivělost na sluneční krémy. Existuje řada krémů pro senzitivní pleť, kde je riziko alergie na daný krém hodně snížená, jistotu však máme až po expozici. V lékárnách jsou již běžně dostupné také vzorky krémů, které umožní snášenlivost na konkrétní typ vyzkoušet.

Říká se, že na pyly v zahraničí alergici spíše nereagují (byť doma mají spoustu „nepřátel“), je tomu tak?

Nelze odpovědět tak, aby to platilo pro všechny. Na domácí pyly jsme senzibilizováni (jsme-li alergici). Alergie vzniká až po opakovaném kontaktu s pylem, a než se vyvine, chvíli to trvá. Často bývá mozaikou podnětů pylových, ale i vlivů prostředí, takže pokud dítě na tyto kombinace není senzibilizováno nebo se pyly složením trošku liší, stává se, že alergikovi bývá v jiné oblasti výrazně lépe. Znám alergika, který byl bez potíží na Kubě, kde vše kvetlo, ale při opakovaném pobytu tamtéž se alergie začala objevovat. Alergikům na břízy bývá dost zle například ve Švédsku, kde má bříza hodně dlouhou pylovou sezónu a asi se kompozicí pylu od té naší příliš neliší.

V létě děti často mívají zánět spojivek (obvykle bývá komplikací alergické rýmy), které jsou postiženy současně se sliznicí nosu. Vzhledem k tomu, že jde o svědivý projev, si děti někdy do očí sekundárně zanesou i infekci. Pak se jedná o kombinaci alergie s infekcí.

Nikdy nemůžeme předem odhadnout, jak silná bude reakce na bodnutí jakého hmyzu. Jak se zachovat při anafylaktickém šoku?

Alergie na hmyzí bodnutí je častější u dospělých než u dětí, ale bohužel i u nich s ní počítat musíme. Spíše jsou však častější rozsáhlejší místní reakce na píchnutí muškou, komárem či ovádem než opravdová anafylaxe. I ta se ovšem raritně vyskytnout může a těžkým průběhem ohrozí zejména astmatiky. Pokud již pacient někdy anafylaktickou reakci prodělal, bude jistě vybaven takzvaným pohotovostním balíčkem a autoinjektorem. Při anafylaktickém šoku je třeba urychleně tento autoinjektor aplikovat a volat 155. Ale opakuji, že u dětí jde o velice vzácnou hrozbu.

Řekněme si něco k možnému riziku doma či na cestách u neznámých jídel, nápojů, ovoce…

Nebezpečné jsou především „mořské plody“ – hlavně pro astmatiky alergické na roztoče. Rizikové jsou také ryby, někdy z nich stačí i jen výpary, ale pouze pro osoby s určitým typem alergie (ne na pyl trávy či stromů). U alergiků na pyl mohou být hodně nebezpečné celer, broskve, kiwi, kořenová zelenina, ořechy, mandle, peckovice a některá jablka. Mimo ořechů a celeru tyto produkty ztrácejí alergenní potenci varem či jiným tepelným zpracováním.

Co by tedy měla obsahovat domácí/cestovní lékárnička alergika na léto? Jaké základní rady a pokyny byste nám dala?

Záleží na typu alergie, v lékárničce by neměla chybět antihistaminika, oční kapky, nosní kapky a také mořská voda k výplachům sliznice nosu, u astmatiků jejich předepsaná medikace (plus pohotovostní balíček) a S. O. S. léčba v podobě krátkodobých beta-mimetik, takzvaných SABA. Alergické děti by neměly chodit příliš nápadně oblečeny – žlutá barva láká hmyz, stejně tak i některé avivážní prostředky a vůně. V přírodě pozor na konzumaci sladkého jídla a pití (zejména při alergii na hmyz). Pro pylové alergiky doporučujeme časté sprchování i mytí vlasů k odstranění ulpívajícího pylu, který pak dítě může dráždit i večer doma. Důležité je hodně pít kvůli udržení dobré hydratace a odstranění metabolitů alergenů z organismu. Obecně je důležitá též péče o kůži, používání krémů hydratačních i opalovacích s ochrannými filtry. Týká se to všech dětí, ale u alergiků jsou reakce na případná spálení sluncem bouřlivější. Pak už jen zbývá popřát šťastnou cestu i návrat…

Plísně letí vzduchem

Pozor na koncentrace venkovních plísní během měsíce srpna, bývají poměrně vysoké a alergické potíže jsou v tomto ročním období vyvolány stejně často těmito plísněmi (v některých letech a lokalitách i častěji) jako pyly bylin a plevelů. Z plísní jde nejčastěji o Alternaria a Cladosporium.

Akvagenní urtikarie

„Po koupání ve vodě se objevují kopřivky. Některé vznikají v důsledku alergie na vodní řasy a sinice, jiné v důsledku takzvané chladové alergie. Naštěstí jsou poměrně vzácné. Děti, které jimi trpí, by měly naopak koupání v rybnících omezit až eliminovat, jinak v každém případě kůži před koupáním promazat indiferentní mastí a preventivně užít antihistaminika. Samozřejmě řešením je nepobývat ve vodě dlouho. Velice vzácně může chladná voda, ale i alergie na řasy vyvolat těžší reakci s dušností, výjimečně i s poruchou vědomí,“ vysvětluje Vernerová.

(Článek vyšel v časopise Moje zdraví)

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Den má své zápory, to platí i pro vaši pracovní činnost ve spojení se solidními kolegy. Během nakládání s předměty při stěhování, nebo…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama