Maminka.czRodina

Jak vypadal porod za časů královny Kleopatry

Martina Machová 30.  11.  2014
Je libo pečenou myš na prořezávající se dětské zoubky? Nebo snad mušince a makový odvar pro neklidného kojence? Vítejte ve staroegyptské apatyce i gynekologické „ordinaci“!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Umění staroegyptských lékařů a léčitelů zpopularizoval nejen strhující historický román Egypťan Sinuhet od Mika Waltariho, ale především dochovaní mumifikovaní nebožtíci a několik lékařských „knih“ (papyrů) s přesnými postupy léčby některých onemocnění. Za jeden z nejzajímavějších je považován Gynekologický kahúnský papyrus, který se zabývá ženskými nemocemi, antikoncepcí.

Nicméně porodnictví, respektive porodu samotnému, se příliš nevěnuje. Porod byl totiž považován za naprosto přirozený proces a samotný lékař se u porodu vyskytoval pravděpodobně pouze výjimečně. A jak tedy bylo o egyptské maminky a jejich miminka pečováno?

Holka, nebo kluk?

První známka těhotenství je pochopitelně ve všech kulturách a národech stejná, ale jak Egypťanky zjišťovaly, jestli se narodí děvče, nebo chlapec? Prý jednoduše; zasadily pšenici a ječmen, které zalívaly močí, vyklíčil-li rychleji ječmen, byl na cestě chlapec, v případě, že se dříve zazelenala kulaťoučká zrnka pšenice, měla se narodit holčička.

Jestliže, se daná žena jevila jako neplodná, byla podrobena jednoduchému testu. Žena si vložila do pochvy stroužek česneku, a pokud jí ráno páchlo z úst, byla plodná! Test se opíral o zajímavou teorii, že trávicí a pohlavní soustavy jsou propojeny, a není-li „spojení“ přerušeno, prostoupí zápach z rodidel až do dutiny ústní.

Víte, jak vypadá porod eskymačky?

Plánovaní početí – aneb antikoncepce ve starém Egyptě 

Přestože byly děti považovány za dar z nebes, byly samozřejmě situace, vztahy i „obory podnikání“, kdy nebylo těhotenství žádoucí. Jako antikoncepční prostředky se používaly nejrůznější pasty, ty se pomocí tamponu z přírodních materiálů (mořská houba, lněné smotky) vkládaly do pochvy. Receptů bylo vícero – od vcelku přijatelných, obsahujících datle, akácii, kyselé mléko či velmi oblíbený med, po poněkud kontroversní pasty s obsahem krokodýlího trusu.

Tyto unikátní medikamenty měly za úkol zahubit spermie a znemožnit oplodnění. Také je doložena existence jakéhosi vykuřovadla pochvy, jehož výpary prý zabraňovaly početí. Nesmíme však zapomenout ani na částečně účinnou přerušovanou soulož a první kondomy ze zvířecích střev.

Hurá“ na porodní sál?

Ve starém Egyptě byl porod ženskou záležitostí, bohaté dámy pravděpodobně rodily v chrámech a porodními bábami jim byly zkušené kněžky. Běžně se však rodívalo doma. K vyvolání porodu se místnost vykuřovala hroším trusem, rodilo se obvykle v podřepu na primitivní porodní stoličce.

Stejně jako v lékařství měla i u porodu místo magie – amulety, zaříkávání, motlitby a další rituály. Nastávající mamince pomáhaly porodní báby, jejichž „živnost“ nebyla zdaleka tak vážená, jako práce lékaře. Každá z nich prý měla svou specifickou funkci; jedna stála za rodičkou a pevně ji držela a povzbuzovala, další chytala a vítala děťátko, další se modlila. To zda bude novorozenec prospívat, se předpovídalo dle síly křiku a výrazu obličeje po narození.

Jak se rodí v Saúdské Arábii

Poporodní péče o miminko

Novorozený Egypťánek se nejprve umyl, osušil a uložil do kolébky. Kočárky samozřejmě neexistovaly, kojenec byl nošen (v současnosti by se řeklo „šátkován“). Rodiče plačtivých ratolestí měli k dispozici několik medikamentů na uklidnění; asi nejimpozantněji se jeví směs mušinců seškrábaných ze stěn a samozřejmě nejrůznější makové odvary.

Dalším zajímavým medikamentem pro malé „uplakánky“, kterým rostly zoubky, byla pečená myš. Tento nevšední recept se kupodivu v některých národech objevuje i ve středověku.

Sláva kojení!

Kojení mělo ve starověkém Egyptě výsostné postavení, což dokládají i některé historické artefakty. Děti se kojívaly do tří let. Vznešené dámy obvykle mívaly k dispozici až několik kojných. Záněty v prsou se řešily nejrůznějšími obklady a samozřejmě i za pomocí magie. Jako první příkrm byla podávána například dřeň z papyru a různě upravené stonky zejména vodních rostlin.

(Zdroj: Bruno Halioua, Medicína v době faraonů, nakl. Kosmas a překlad Gynekologického kahúnského papyru)

Témata: Rodina, Král, Vyvolání, Porodní bába, Přesný postup, Walt, Jak, Čas, Pór, Krokodýl, Medikamenty, Výraz obličeje, Poporodní péče