reklama

Jak vypadal porod za časů královny Kleopatry

Je libo pečenou myš na prořezávající se dětské zoubky? Nebo snad mušince a makový odvar pro neklidného kojence? Vítejte ve staroegyptské apatyce i gynekologické „ordinaci“!

Umění staroegyptských lékařů a léčitelů zpopularizoval nejen strhující historický román Egypťan Sinuhet od Mika Waltariho, ale především dochovaní mumifikovaní nebožtíci a několik lékařských „knih“ (papyrů) s přesnými postupy léčby některých onemocnění. Za jeden z nejzajímavějších je považován Gynekologický kahúnský papyrus, který se zabývá ženskými nemocemi, antikoncepcí.

Nicméně porodnictví, respektive porodu samotnému, se příliš nevěnuje. Porod byl totiž považován za naprosto přirozený proces a samotný lékař se u porodu vyskytoval pravděpodobně pouze výjimečně. A jak tedy bylo o egyptské maminky a jejich miminka pečováno?

Holka, nebo kluk?

První známka těhotenství je pochopitelně ve všech kulturách a národech stejná, ale jak Egypťanky zjišťovaly, jestli se narodí děvče, nebo chlapec? Prý jednoduše; zasadily pšenici a ječmen, které zalívaly močí, vyklíčil-li rychleji ječmen, byl na cestě chlapec, v případě, že se dříve zazelenala kulaťoučká zrnka pšenice, měla se narodit holčička.

Jestliže, se daná žena jevila jako neplodná, byla podrobena jednoduchému testu. Žena si vložila do pochvy stroužek česneku, a pokud jí ráno páchlo z úst, byla plodná! Test se opíral o zajímavou teorii, že trávicí a pohlavní soustavy jsou propojeny, a není-li „spojení“ přerušeno, prostoupí zápach z rodidel až do dutiny ústní.

Porod | Video | Rodina | Maminky ve světě

Víte, jak vypadá porod eskymačky?

Plánovaní početí – aneb antikoncepce ve starém Egyptě 

Přestože byly děti považovány za dar z nebes, byly samozřejmě situace, vztahy i „obory podnikání“, kdy nebylo těhotenství žádoucí. Jako antikoncepční prostředky se používaly nejrůznější pasty, ty se pomocí tamponu z přírodních materiálů (mořská houba, lněné smotky) vkládaly do pochvy. Receptů bylo vícero – od vcelku přijatelných, obsahujících datle, akácii, kyselé mléko či velmi oblíbený med, po poněkud kontroversní pasty s obsahem krokodýlího trusu.

Tyto unikátní medikamenty měly za úkol zahubit spermie a znemožnit oplodnění. Také je doložena existence jakéhosi vykuřovadla pochvy, jehož výpary prý zabraňovaly početí. Nesmíme však zapomenout ani na částečně účinnou přerušovanou soulož a první kondomy ze zvířecích střev.

Hurá“ na porodní sál?

Ve starém Egyptě byl porod ženskou záležitostí, bohaté dámy pravděpodobně rodily v chrámech a porodními bábami jim byly zkušené kněžky. Běžně se však rodívalo doma. K vyvolání porodu se místnost vykuřovala hroším trusem, rodilo se obvykle v podřepu na primitivní porodní stoličce.

Stejně jako v lékařství měla i u porodu místo magie – amulety, zaříkávání, motlitby a další rituály. Nastávající mamince pomáhaly porodní báby, jejichž „živnost“ nebyla zdaleka tak vážená, jako práce lékaře. Každá z nich prý měla svou specifickou funkci; jedna stála za rodičkou a pevně ji držela a povzbuzovala, další chytala a vítala děťátko, další se modlila. To zda bude novorozenec prospívat, se předpovídalo dle síly křiku a výrazu obličeje po narození.

Maminky ve světě

Jak se rodí v Saúdské Arábii

Poporodní péče o miminko

Novorozený Egypťánek se nejprve umyl, osušil a uložil do kolébky. Kočárky samozřejmě neexistovaly, kojenec byl nošen (v současnosti by se řeklo „šátkován“). Rodiče plačtivých ratolestí měli k dispozici několik medikamentů na uklidnění; asi nejimpozantněji se jeví směs mušinců seškrábaných ze stěn a samozřejmě nejrůznější makové odvary.

Dalším zajímavým medikamentem pro malé „uplakánky“, kterým rostly zoubky, byla pečená myš. Tento nevšední recept se kupodivu v některých národech objevuje i ve středověku.

Sláva kojení!

Kojení mělo ve starověkém Egyptě výsostné postavení, což dokládají i některé historické artefakty. Děti se kojívaly do tří let. Vznešené dámy obvykle mívaly k dispozici až několik kojných. Záněty v prsou se řešily nejrůznějšími obklady a samozřejmě i za pomocí magie. Jako první příkrm byla podávána například dřeň z papyru a různě upravené stonky zejména vodních rostlin.

(Zdroj: Bruno Halioua, Medicína v době faraonů, nakl. Kosmas a překlad Gynekologického kahúnského papyru)

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máločemu se umíte upřímně zasmát, skrze Lunu to odpoledne neuděláte ani kvůli klientům. Jste sice výmluvné, ale dost kritické, takže si…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama