Jaký je život bez ňadra? Ženy, které se rozhodly nepodstoupit rekonstrukci

V lednu 2018 to bude třicet let,co jsem se probudila po dvouhodinové operaci bez levého prsu s jizvou do podpaží a bylo mi necelých 37 let. Jako svobodná a bezdětná jsem po těch třicet let neměla šanci najít partnera a v podstatě ani zaměstnání v oboru na zkrácený úvazek. O plastice prsu tenkrát neměl nikdo ani zdání a o silikonových epitézách rovněž ne. To vše se objevovalo až s postupem let.Souboje s posudkovými lékaři,významné mlčení okolí, ztráta přátel,aniž vím proč,a spousta dalších kopanců a podrazů od života mi vlastně pomohly.K tomu stárnoucí a nemocní rodiče a péče o ně až do jejich úmrtí,řešení svých dalších zdravotních problémů - a na brečení nebyl čas ,život šel pořád dál a všechna ta trápení mě tak zocelila, že mi život s jizvou na levé straně hrudníku až do podpaží vůbec nepřipadal podivný a nelitovala jsem se ani vteřinu.Před pěti lety další závažná operace gynekologická,po níž už jsem mnohem hůře v 61 letech nabírala nové síly do života, ale vydržela jsem i toto a jsem na světě docela ráda.