Je miminko správně přisáté? 9 signálů, které vám napoví

Špatná technika přisání a sání může novopečené mamince i děťátku způsobit řadu komplikací.

Mezi tyto potíže patří nepříjemné pocity až bolesti během kojení, pohmoždění a poranění bradavek, neprospívání a nespokojenost miminka, které není schopné se dostatečně nakrmit. Jak ale poznat, že se děťátko správně přisálo, že se opravdu krmí bez potíží a pouze nedumlá bradavku?

Po porodu

Kouzlo samopřisátí: Má výhody i pro vás. Pomáhá vypudit placentu

9 známek skutečně správného přisátí miminka

Než se děťátko přisaje, musí mít ústa doširoka otevřená, podobně jako je otvírá při zívání. Tento reflex zpravidla vyvolá pouhý dotek bradavky okolí úst maličkého nenasyty – v této chvíli pak není na co čekat! Jakmile kojenec reflexivně doširoka rozevírá ústa, je namístě reagovat okamžitým přiložením k prsu. Známky správného přisání jsou pak následující:

• V pusince děťátka je nejméně dva a půl centimetru prsního dvorce – miminko tedy nedumlá pouze bradavku!
• Rty miminka jsou ohrnuty směrem ven.
• Ouška miminka a také oblast spánků se při sání rytmicky pohybují.
• Pozor, tváře miminka v žádném případě nevpadávají dovnitř!
• Během krmení nejsou slyšet srkavé zvuky, avšak může být slyšet polykání.
• Ucho, ramínko a kyčel děťátka by měly být v jedné přímce.
• Bradička kojence je zabořena do prsu, tvář i nosík se prsu lehce dotýkají, avšak jen tak, aby miminko mohlo volně dýchat.
• Bříško i kolínka děťátka směrují k břichu maminky.
• Při správném přisání se maminka nenaklání nad miminko.

Kojení

Když kojení bolí: Možná máte kojence se stiskem pitbula

Dudlík jako komplikace

Jistě je užitečné si připomenout, že novorozenci, kterého chce jeho maminka kojit, by měl být poskytnut dostatek času k osvojení si správné techniky kojení – respektive sání. Dudlík, a především lahvička se savičkou, může novorozence značné mást a komplikovat v prvních týdnech života začátek kojení! Technika sání z prsu a sání z lahvičky či dumlání dudlíku je totiž úplně jiná. Kupříkladu při pití z lahvičky nepotřebuje děťátko otevřít dostatečně pusinku, k sání pak postačí daleko menší námaha, práce dolních čelistí je v takovém případě na rozdíl od kojení takřka minimální. Některá miminka se dokonce vcelku rychle naučí při pití z lahvičky brzdit jazykem proud tekutiny tekoucí ze savičky, použije-li kojenec stejnou techniku u kojení, může paradoxně dojít k vytlačování bradavky z úst!