Je mléko opravdu zdravé?!

Mléko se řadí mezi kontroverzní potraviny, jedni na něj nedají dopustit, jiní ho zatracují. Jenže kde je pravda? Opravdu jej potřebujeme, abychom měli zdravé a silné kosti, nebo se bez něj docela dobře obejdeme?

Ačkoli podle oficiálních doporučení je mléko spolu s kysanými mléčnými výrobky nepostradatelnou součástí jídelníčku, v posledních letech se stále více setkáváme s názory, že je pro lidský organismus nevhodné. Je tomu opravdu tak? Jaké jsou nejčastější mýty, které o škodlivosti mléka kolují? Jak se na to dívá odborník?

1. Je mléko pro člověka vhodné?
Ne!

Odpůrci mléka tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že zvířata se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka je to ve věku zhruba jednoho roku. V dospělosti už žádní jiní volně žijící savci mléko nepřijímají, navíc jsou živeni výhradně mateřským mlékem svého druhu a nikoli mlékem jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácejí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu, ta v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady problémů.

Ano!

Příznivci mléka naopak upozorňují, že stravování lidí se od jiných savců podstatně liší. Potřebné množství vápníku vstřebáváme nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s jeho trávením, jedná se o anomálii jedince, nikoli lidského druhu. V České republice, kde mléko a mléčné výrobky patří historicky k tradiční stravě, se laktózová intolerance (nedokonalé štěpení mléčného cukru ve střevech) vyskytuje jen zhruba u 10–15 % obyvatel. Mléko obsahuje lehce stravitelný tuk, ale jeho největší význam pro člověka spočívá v obsahu hodnotných bílkovin (přibližně 3,2 %), vitaminů (B1, B2, B6, A, E, K, D, C) a chemických (fosfor, draslík, hořčík, sodík, chlor, síra) a stopových prvků (především vápník a jod). Ještě stravitelnější než samotné mléko jsou kysané výrobky (jogurty, kefír, podmáslí), které se doporučují i lidem, jimž běžné mléko působí trávicí potíže.

Jak to vidí odborník MUDr. Martin Fuchs?

Než odpovím, musím si trochu postesknout. Zda konzumovat mléko, či nikoli, není totiž ani tak problém odborný jako veřejný. Veřejný v tom smyslu, že každý do toho může hovořit... To ostatně dnes platí prakticky o jakékoli komoditě, která je vybavena vlivem na lidské zdraví.

A potraviny jsou snadným a častým terčem. V éře internetu si může doslova kdokoli kliknout do veřejné sítě a po přečtení jakékoli, i té nejnesmyslnější zprávy se stává zaručeným „odborníkem“. Přitom drtivá většina zdrojů jsou pouhé názory, dojmy, předávání subjektivních zkušeností, nezřídka pak jde o polopravdy, mýty, pověry a bohužel až úplné nesmysly.

V případě vlivu výživy na člověka začíná platit, co Čech, to expert na výživu. Já se zabývám potravinami a potravinovými alergiemi 15 let a ani dnes bych si netroufl jednoznačně něčemu říct jasné NE, či naopak rezolutní ANO. A v případě mléka to platí dvojnásob. A teď k podstatě první otázky. Mléko pro člověka pochopitelně přes všechny výhrady vhodné je. Argumenty typu, že v dospělosti žádný jiný savec mléko po ukončení kojení nepřijímá, jsou pustá demagogie, přece se nebudeme srovnávat s býložravými přežvýkavci či naopak masožravými šelmami.

Z tohoto pokřiveného pohledu bychom měli lednímu medvědovi zakazovat tučné a hrochovi příliš mnoho vlákniny? Dovolím si připomenout, že tolik diskutovaný a zatracovaný mléčný cukr (laktóza) je nezbytnou součástí i mléka mateřského, je ho tam dokonce více než v mléce kravském. Před zavedením kravského mléka do pravidelné stravy kojenců (19. století) bylo nemalé procento nekojených dětí ohroženo vážnou podvýživou a nepochybně jich proto i mnoho zahynulo. Přece se nebudeme vracet do středověku či ještě dále?

Do jisté míry bychom se ale historií lidské stravy inspirovat mohli, pak bychom však měli klást důraz především na složky, kterých je v dnešní stravě žalostně málo, například ryby, nebo nelepkové rostliny a jejich semena. Produkty ze skotu evropský člověk konzumuje bezmála 5000 let, možná i déle. Kvalitativním i kvantitativním složením se mléko pro tele od lidského sice dost liší, nicméně z pohledu postupné adaptace umělé kojenecké a batolecí výživy byla tato otázka v posledních 30 letech v rámci reálných možností velmi obstojně vyřešena.

Jedná se především o změnu poměrů syrovátka-kasein, snížení nálože některých iontů, o dodávky vlákniny (nízkomolekulární cukry známé jako prebiotika) a některých mikronutrientů (nukleotidy, selen, provitaminy a mnoho dalších). A nekorektní snaha o výrobu lidské syrovátky či lidského kaseinu se pohybuje na úrovni pokusů o klonování mamuta. Toho předci přece také konzumovali. A naprostým a neoddiskutovatelným „evergreenem“ mléka a mléčných výrobků je jejich nenahraditelná úloha dodávky vápníku.

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Váš cit pro druhé se dnes projeví v nečekaných souvislostech. Kamarádka, která se vám většinou nesvěřuje, si vás vybere za zpovědnici,…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci