Maminka.czBydlení

Je nutné, aby děti měly oddělené pokojíčky? Tohle byste měli vědět!

Kateřina Prachařová 8.  7.  2020
Sourozenci se můžou mít seberadši, ale stejně většinou přijde den, kdy každé dítě zatouží po svém vlastním pokojíčku. Pak je na rodičích a jejich možnostech, jestli jim privilegium vlastního království dopřejí.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Čtyřicetiletá Olga má jedenáctiletou dceru a devítiletého syna. Děti odmalička mají společný pokoj, který je poměrně veliký, a tak se v něm celá léta snášely celkem bez potíží. „Tím, že jsou to kluk a holčička, měli vždycky každý svoje hračky, tak se ani moc nehádali, nebyl důvod. Společné jsou stavebnice, lego, a s tím si vyhráli bez potíží společně. Samozřejmě občas nějaký spor vypukl, ale nic závažného,“ říká.

Ale vloni v létě přišla Anička najednou s tím, že nutně potřebuje vlastní pokoj. „Jde to ruku v ruce s nastupující pubertou. Jen mě překvapuje, že je to tak brzo,“ diví se Olga. Anička tvrdí, že ona už potřebuje soukromí, místo na oblečení a všechny holčičí věci. A že Kubík jí tam najednou překáží a že vůbec ničemu nerozumí. A že si nemůže domů ani pořádně přivést kamarádky, protože brácha je v pokoji pořád.

Miminko ve vlastním pokoji? Nejlépe už od čtyř měsíců, radí studie

Chtěla bych jim dopřát soukromí, manžel je proti

Olga bere její názor vážně. „Respektuji, že má tohle přání, a ráda bych jí ho splnila. Koneckonců i Kubíkovi, který by se vlastnímu kutlochu taky nebránil. Podle mě je v pořádku, když mají sourozenci každý svůj pokoj, obzvlášť pokud jsou rozdílného pohlaví. Zejména v tomhle věku, kdy jeden přichází do puberty, je jasné, že budou mít úplně jiné zájmy i kamarády. A měli být mít tedy soukromí a svůj klid.“

Jenže Olžin manžel to vidí opačně. Je naopak zastáncem toho, aby Anička a Kubík zůstali společně v jednom pokoji, jak nejdéle to bude možné, ideálně napořád. „Martin to bere hrozně prakticky a racionálně. Jednak neustále opakuje, že on takhle vyrostl se sestrou taky a nijak mu to nevadilo. Jen nějak zapomíná, že když byl on na střední, sestra už napůl žila u přítele a doma přespávala poměrně sporadicky. Takže sice měli společný pokoj, ale většinu času ho měl sám pro sebe,“ vysvětluje Olga a dodává:

Čistka v dětském pokoji? Opatrně! Hračky vyřazujte společně

„A jeho druhý argument, že se děti mají učit toleranci, mi přijde taky zbytečný. To není o toleranci, ale nutnosti přizpůsobit se. Neřeknu, kdybychom měli malý byt a opravdu to jinak nešlo. Ale my prostor na vytvoření dvou pokojíčků máme. Máme v domě pokoj pro hosty a manžel pracovnu, kterou stejně skoro nevyužívá. Opravdu by nás neubylo, kdybychom jeden z těchto pokojů přenechali dětem.“ Přesto se zatím věci nikam nepohnuly. Olga je ale rozhodnutá, že nejpozději k 12. narozeninám musí Anička svůj pokojíček dostat.

Univerzální návod neexistuje, tvrdí odborníci

Podle psychologů neexistuje jedno univerzální správné řešení. Jsou rodiče, kteří toto vůbec neřeší (nebo kvůli velikosti bytu ani nemohou), jiní naopak na přání potomků velmi dbají. A proto je nejlepší se zeptat přímo dětí.

Společný pokoj má určitě spoustu výhod, zejména pro ty menší. Naučí se ohleduplnosti, utužují vzájemný vztah, jsou si oporou například při strachu ze tmy nebo samoty jako takové. Najdou snadněji společný námět ke hře a zabaví se spolu. Některým navíc vyhovuje třeba společná příprava do školy. Navíc v mladším věku ještě neřeší potřebu soukromí a obvykle mají i stejný denní režim.

Předčasná puberta: Dcera dostala menstruaci už v šesti letech. Čím to?

Problém nastává v období puberty!

Možné třecí plochy se obvykle objeví se začátkem puberty některého z dětí. Výraznější je to hlavně v případě, že jsou sourozenci různého pohlaví. Některé děti se začnou stydět a najednou se před bratrem či sestrou nechtějí převlékat (dívky navíc začínají menstruovat) a vůbec touží po vlastním soukromí.

Je-li mezi dětmi větší věkový rozdíl, s rostoucím věkem také přibývají požadavky na studium a s tím jde ruku v ruce i proměna denního režimu. Menší dítě skončí ve škole, pak si může udělat úkoly a večer by si v pokojíčku chtělo hrát. Starší sourozenec se naopak teprve večer dostane ke školní přípravě a potřebuje svůj klid. A pak už se to nabaluje: Názory na produkci hudby, výzdobu pokoje, místo ve skříni… A především – kamarádi. Každé dítě chce mít pro svou návštěvu klid a pokoj, kde bude jen s ní, ne ještě se sourozencem.

Holčička pomazala svého bratra burákovým máslem

Pak jde samozřejmě o to, aby se děti uměly domluvit a vyhovět si. Což zejména v pubertě nemusí být vůbec snadné. Konečné slovo mají samozřejmě rodiče, ale právě ti by měli vést potomky k umění dohody a kompromisu.

Témata: Děti, Předškolák, Rodina, Školák, Péče o dítě a jeho výchova, Praktické rady, Vaše příběhy, Chování a vztahy, Sourozenci, Puberta, Bydlení, Pokoj, Společný pokoj, PROMĚNA, Burák, Veliký, Lego, Spora, Soukromí, Pokojíček, Manžel