Je třeba proti dudlíku bojovat?

Sací reflex je velice silně vyvinutý již při narození miminka. Většina novorozenců ho okamžitě využije a přisaje se mamince k prsu. Podobně používají i dudlíky.

Sací reflex miminko uklidňuje ještě před narozením, kdy si cucá paleček, jak řada maminek zamilovaně sleduje na ultrazvuku. Pro plod je sání snadné, protože jeho poloha v bříšku k tomu přímo vybízí. To se naprosto změní po narození. Teprve ve čtyřech měsících je děťátko schopné ovládat tělo tak, aby si strčilo palec do úst. Obvykle dávno před samotným palečkem začne dumlat dudlík. Samozřejmě, že existuje spousta argumentů proti (potíže s kojením, vytvoření závislosti, obavy z vadného růstu zubů…), ale dudlík dítě zklidní, je spokojené, líp usíná. Naprostá většina maminek toto považuje za větší plus a riskuje, že s odvykáním bude trochu potíž. Ovšem už jste viděli školáka, aby seděl v lavici s dudlíkem? Dítě se návyku vždycky (ať dřív nebo později) zbaví.

Kdy proces nastartovat

Už samotnou otázkou je, kdy s odvykáním začít. Určitě v situaci, kdy je ratolest klidná, v pohodě, není ničím vyvedena z míry a znejistělá. Bezpodmínečně ne v době, kdy se jí narodil sourozenec, chystá se stěhování, delší pobyt u babičky. Zkrátka v momentech, které běžně dítě „rozhodí“. Tehdy se naopak dudlík stává velkým přítelem a zklidňovadlem. Jako pomoc funguje i při růstu zoubků, kdy zchladí dásně (pokud ho vychladíte v chladničce) a zároveň je masíruje. Optimální je, když dítě už kolem roku věku dudlík opouští (někdy se skutečně kamaráda vzdá dobrovolně a samo), ovšem často se stává, že ještě ve dvou letech bez něj nedá ani ránu. Vzhledem k tomu, že už začíná hrozit zakřivení zoubků i měkkého patra, je namístě s odvykáním začít.

Cesty, jak na to

Začněte přes den pomalu dudlík „vzdalovat“ ze zorného úhlu potomka. Dítě zabavte, aby zapomnělo, že vlastně nedudá. Když je dobře naložené, vyspalé, je situace snazší. Obvykle po něm totiž sáhne dítě unavené, přetažené, plačtivé, nemocné. Spojte dudlík pouze s jedním místem. S postýlkou. Děťátko ho dostane jedině ve své postýlce na spaní. Postupně si zvykne, že přes den šidítko odpočívá na peřině a čeká, až Matýsek půjde spinkat. Když na tuto variantu nechce přistoupit a vy máte odvahu přetrpět několik dní pláče, dudlík „ztraťte“. Snažte se potomkovi vysvětlit, že v obchodě už ten jeho oblíbený nemají, že se nedá koupit. Další možností je šidítko darovat. Společně ho předat miminku, které se narodilo kamarádce (sousedům), zvířátkům v lese, mláďátkům v zoo, kam se vypravíte právě za tímto účelem.

V ratolesti vybudujete pocit, že udělala dobrý skutek, radost mladším a sama už se stává „velkou“. Oblíbený je dudlíkový skřítek nebo dudlíková víla. Vyprávějte pohádku o tom, jak žijí tyto nadpozemské bytosti, které sbírají od dětí jejich dudlíky, roznášejí je opuštěným, smutným, nemocným nebo chudým dětem. Za to dostane vaše zlatíčko dárek. Nechte ho vybrat, co by si přálo, po jaké hračce už dlouho touží. Pak všechny dudlíky posbírejte do pytlíku a pověste večer na kliku od okna nebo položte za dveře.

Druhý den tam nachystejte hračku. A je vyhráno. Můžete hrát i hru, že šidítko odcestuje k jiným dětem. Vyrobte papírovou lodičku a pusťte ho v ní po vodě. Spojte tento prožitek s malou oslavou – navštivte cukrárnu, jděte do kina. Aby dítě dostalo odměnu za statečnost. Hádejte, kam až doplul a k jakému miminku. Trochu drsnější je dudlík narušit. Propíchnout nebo kousek odstřihnout. Pak vysvětlit dítěti, že si ho samo ukouslo ve spánku. Tak pomalu postupovat, až mu přestane samotnému vyhovovat a odloží ho.

Údržba

Dudlík před prvním použitím vyvařujte po dobu 5 minut nebo sterilizujte. Poté opakujte v pravidelných intervalech (například jednou za týden). Při každodenním provozu myjte pod tekoucí vodou. Před každým použitím ho zkontrolujte, zda není porušený. Starší děti ho rády prokousávají, mějte proto doma zásobu. Při prvních známkách poškození dudlík vyměňte. Z hygienických důvodů a kvůli bezpečnosti jej měňte každé dva tři měsíce. Každé dítě preferuje jiný tvar a materiál. Latex je měkký, odolný přírodní kaučuk. Po delším používání stárne a musíte ho častěji měnit. Silikon je intenzivně testovaná, dobře snášená umělá hmota, která nestárne. Není ale tolik odolný proti kousání jako latex.




Jak probíhalo odvykání u vás?

Míša: „V porodnici to bylo tak, že mi malou přivezli už s dudanem. To mě překvapilo, jinde v porodnicích se jim nelíbí, když maminka dudlík hned použije. Naštěstí se u nás neprojevila žádná velká závislost. Sice dcera ráda dudala, ale když ho neměla na očích, ani si na něj nevzpomněla. Od roka jsem jí ho dávala jen na spinkání (ráno, jakmile se vzbudila, jsem ho schovala) a v roce a půl nám ho odnesli čerti. Ještě ten den večer už ani nevěděla, že něco takového, jako je dudlík, vůbec měla :-) Takže bez problémů, sama se tomu divím.“

Petra: „Já jsem ani jednomu synovi dudlík nikdy nedala, takže jsme neměli co odnaučovat. Nevyžadovali ho, na zklidnění jim stačil kousek mrkve, jablíčka, sušenka. Usínali naštěstí dobře.“

Jana:„Dcera měla dudlík poměrně dlouho, na noc asi do tří let. Vůbec se ho nechtěla vzdát. Už jsme z toho byli nešťastní, nabízeli jsme do postýlky plyšáčky, talismánky. Nic. Pak jednou v noci přišla silná bouřka, dcera se vzbudila, měla strach. Seděla jsem u ní a náhle vyplivla dudlík s tím, že je hořký. Od toho dne už ho nikdy nepoužila.“

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nejdříve vám pracovní plán vadí, skrze Uran si nerozumíte s nadřízenými ženami. Odpoledne se vám však dobře komunikuje se stálými…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci