Jak zvládnout cestování s kočárkem ve městě a nezbláznit se
22.2.2012 16:00
| Bětka Niebauerová |
Maminka.cz
RUBRIKA: Jen pro maminku
I když ve většině velkých měst stále přibývá počet nízkopodlažních spojů a vše se zdá být v tomhle směru jednoduší, zkušenosti maminek s kočárky hovoří jasně: občas je to pořádný nervák.
„Hlavně nad chováním některých spolucestujících zůstává rozum stát,“ svěřuje jedna z nich. „Několikrát se mi stalo, že poté, co jsem se připravovala k nastoupení do tramvaje, kde jsem tedy musela zdolat „pouhé“ tři schody, lidé kolem mě se najednou rozutekli a raději nastoupily jinými dveřmi. Nezbylo mi než popadnout kočár sama a vytáhnout ho nahoru. Ale pokud máte hluboký a těžký kočár, raději takový výkon vzdáte. A holt musíte třeba počkat na další spoj a doufat, že do té doby se najde někdo ochotný. Když to tedy šlo, raději jsem si cestu naplánovala podle nízkopodlažních spojů, abych nemusela nikoho otravovat.“
„V tomhle směru jsem naplno „prozřela“ už v těhotenství. Nestačila jsem se divit kolik lidi vás někdy (schválně) přehlíží - najednou si začne číst, esemeskovat koukat z okýnka… A to, i když moje obr břicho nešlo přehlídnout. Stejně tak kočárek je snad dost velký…,“ přidává zkušenosti paní Jarka. A nejsmutnější na tom bylo, že když už mi někdo sám nabízel pomoc, byl to většinou nějaký penzista, třeba i o holi či paní s dítětem, kteří se spíš dokázali vcítit do téhle situace. A mladíci v plné síle a naškrobení manažeři? Většinou ani okem nezavadili… Jednou mi jeden z nich na moji prosbu řekl: „Nemůžu, mám těžkou tašku a nechci si ušpinit sako.“ No zírala jsem jako blázen.
I paní Eva na některé momenty z cestování nevzpomíná dobře. „Když cestujete sama s kočárkem, je to ještě relativně v pohodě. Ale pokud tlačíte těžký hluboký kočár a k tomu za ruku vláčíte další dítě- jako v mém případě tříletého syna, je to fakt někdy horor. Lidé se na vás někdy mačkají tak, že máte strach, aby ještě malému neublížili. Navíc ještě zaberou to vyhrazené místo pro kočárky. A když je slušně požádáte o uvolnění? V lepším případě se dočkáte pořádného kyselého obličeje, v tom horším si ještě neodpustí nějakou poznámku. Jednou jsem si vyslechla, že nemám co jezdit ve špičce a zabírat místo ostatním pracujícím. To jsem opravdu zuřila… Jsem přeci cestující jako každý jiný a s platnou jízdenkou mám právo jezdit třeba celý den!“
Pravidla pro klidné cestování
Samozřejmě, že nelze všechny „spolucestující“ házet do jednoho pytle. A také vás těmito zkušenosti nechceme zbytečně vyděsit. Každopádně je dobré si uvědomit, že stejně jako máte svá práva, tak je také zapotřebí dodržovat několik pravidel. Věděla jste například to, že řidič může přepravu kočárku také odmítnout? Nebo že můžete dostat pokutu za jízdu s kočárkem na eskalátoru?
Myslete na výběr
Pokud už dopředu víte, že budete s kočárkem často cestovat, myslete při jeho pořizování i na celkovou váhu kočárku. Pro již „sedící“ děti jsou nejvhodnější lehké golfky, které lze většinou bez problému poponést bez cizí pomoci.
Znamení řidiči
Před nástupem do vozidla byste měla dát znamení řidiči. Nejlépe mávnutím ruky a posunkem směrem ke kočárku. Před plánovaným výstupem zas nezapomeňte včas na znamení stiskem příslušného tlačítka, aby řidič nechal na zastávce více času na výstup.
Vyhrazené místo
Ne všechny dveře dopravního prostředku jsou určená pro nástup kočárku. Využívejte tedy jen ty s logem kočárku. Stejně tak přeprava kočárků je povolena jen na místech ve vozidlech k tomu určených. Řidič může přepravu kočárku odmítnout, pokud je prostor určený pro přepravu kočárků nebo celé vozidlo plně obsazeno, ale může podle aktuální provozní situace povolit také přepravu více kočárků.
Jízda na eskalátorech
Eskalátory nejsou určeny pro přepravu kočárků (s dítětem i bez) a invalidních vozíků (s osobou či bez). Takovýmto použitím riskujete zranění a v pražském metru porušujete i Smluvní přepravní podmínky. Vystavujete se tak nebezpečí pokuty. Na eskalátorech riskujete vypadnutí dítěte z kočárku a jeho zranění. Je tu i riziko poškození kočárku. Pokud ale není jiná možnost a eskalátor použít musíte, měly by jej přepravovat dvě osoby tak, že jeden musí stát pod kočárkem a druhý na vyšším stupni než kočárek.
Nebojte se požádat o pomoc
Pokud vám nikdo sám nenabídne pomoc, nestyďte se někoho požádat. A to nejlépe ještě před zastavením vozidla, abyste zbytečně na poslední chvíli nezmatkovala. Nezapomeňte mu také vysvětlit, jak a kde kočárek uchopit, aby nedošlo ke zbytečným problémům.
Obrňte se trpělivostí
Bohužel někdy ani při dodržování všech pravidel, včetně těch o slušném chování, se nevyhnete konfliktům. Např. s neustálými stěžovateli a pesimisty. Nic si z toho nedělejte a nenechte si nějakými neurvalci zkazit den.
ROZHOVOR: Dana: Musela jsem rodit s vědomím, že dítě není živé
Od okamžiku, kdy budoucí maminka zjistí, že je těhotná se těší na ..
Mladá matka šokuje Ameriku: Je kojení 4letého dítěte v pořádku?
Není to tak dlouho, co se u nás vášnivě diskutovalo o právu kojení n..
Co nám děti říkají svým zlobením aneb nic není bez příčiny
Dětské zlobení nemusí být jen projevem nerespektování autority, uman..
Poševní výtok: kdy je ještě normální a kdy je čas vyhledat lékaře?
S poševním výtokem se během život setká zřejmě každá žena. Většina
Líčení na jaro 2012: IN je make-up ve stylizaci 50. a 40. let
Přicházejí dny, kdy slunce nás nutí shazovat bundy, svetry a kabáty, a tak

Poslední komentáře (2/2)
Cestování mě také dohání k šílenství, a to cestuji zatím jen s bříškem.
Neohleduplnost některých lidí je hrozná
Jsem v 9 měsíci těhotenství, a bohužel se porouchala auto takže mi nezbylo nic jiného než vyrazit na autobus a dopravovat se z té naší vesnice do města pomocí MHD. A opravdu katastrofa, kolikrát jsem měla až strach, že se mé malé něco stane. Lidé vidí že je žena těhotná, ale v přeplněném autobusu se nikdo sám od sebe nepostaví, jí uvolnil místo. Ba naopak zažila jsem že lidé co stáli na zastávce kde já a věděli že nastoupím, zasedali místa ještě dříve než jsem se dostala do autobusu. Vždycky mě tohle dokáže vytočit, jak jsou lidi sobečtí a neochotní.
Takže když teď zažívám tohle tak jsem pak zvědavá jak to bude až budu jezdit s kočárem v MHD
Lidi sou zlí
Jo jo, lidi sou zlí....pamatuju si, když jsem se synem šla na kontrolu kvůli nožičkám, čekárna docela plná...syn teda moc nespolupracoval, aby byl v klidu ve stoje, a v čekárně byly nóbl paničky, a nóbl pánové (jeden i s noťáskem, inženýr)..a nakonec mi židličku uvolnil mladý kluk, abych tam syna mohla posadit, a byl od něho klid...jinak se nikdo nezvedl, a jenom se ušklíbali, nad synem...jo jo, už vidím , jak jejich děti byly vždy způsobné a nažehlené a naškrobené ...chudáci
ale ať: ono se říká: na každou svini se voda vaří....však on jim to jednou někdo vrátí, tu jejich sobeckost a lhostejnost. (ale sou i hodní lidi, to zas jo
)