reklama

Jídelníček batolat – věda, nebo mateřský instinkt?

Tato otázka se stává klíčovou pro většinu rodičů, jakmile jejich dítěti přestává stačit mateřské mléko, tedy někdy kolem 6. měsíce věku. Nám s ní poradil prim. MUDr. Pavel Frühauf z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN v Praze.

V období zavádění příkrmů nastává zběsilý hon na všechny relevantní informace z nejrůznějších zdrojů. Zastánci přesně odměřované stravy zpravidla na rodiče názorově útočí stejně sugestivně jako příznivci domácí stravy v duchu osvědčené kuchyně našich babiček.

Zodpovědní rodiče a především úzkostné maminky často tápou a ve snaze dopracovat se toho jediného správného řešení tráví s internetem a příručkami moře času. Je ale pravdou, že zájem rodičů o kvalitu jídelníčku svých dětí je jednoznačně pozitivní faktor a v jejich snaze je třeba jim pomáhat. Otázkou je forma, která je pro tento účel vhodná. Existují například velmi kvalitně zpracované výživové doporučené dávky, které přesně udávají, kolik kterých živin má dítě v konkrétním věku přijmout.

Je to ale pro rodiče v každodenní praxi použitelné? Rozhodně ne. Takto přesná čísla, navíc nereflektující individuální potřeby každého dítěte, jsou cenným pomocníkem pro odborníky, ale naprosto nevhodnou pomůckou pro laické čtenáře. Co tedy rodičům poradit?

K zajištění plnohodnotné a vyvážené stravy batolat je nutné znát a umět aplikovat základní zásady zdravé výživy. Nemá ale smysl přehnaně vážit, odměřovat a počítat na základě tabulkových doporučení. Základem je důvěra a otevřená komunikace s pediatrem a jeden, případně několik málo dalších ověřených zdrojů odborných informací. Vždy je nutné veškeré získané informace rozumně aplikovat v souladu s individuálními potřebami konkrétního dítěte.

Přestože sestavení správného jídelníčku skutečně nemusí být věda, není vhodné jej ani bagatelizovat. V batolecím věku totiž dochází k prudkému růstu a vývoji dětského organismu, proto je dostatečný (ale nikoliv nadměrný) přísun všech živin zásadní pro zdraví dítěte. Pokud se kvalita jídelníčku podceňuje, mohou se objevit více či méně zjevné zdravotní komplikace, jako jsou např.:

• neprospívání

Vznikne-li vlivem dlouhodobě nízkého příjmu určitého nutrientu (např. železa) jeho deficit v organismu, může se to projevit nedostatečným růstem, případně zpomaleným vývojem některých orgánů či tělesných funkcí.

• chronický průjem / zácpa Dlouhodobým podáváním nevhodně složené stravy či stravy nevhodné konzistence může dojít k přetížení trávícího systému a tím k rozvoji chronické zácpy či průjmu.

• vytvoření špatných stravovacích návyků vedoucích v pozdějším věku k rozvoji např. kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu (cukrovky), nadváhy a obezity apod.

Přestože kvalita stravovacích návyků nebudí dojem příliš důležitého faktoru, opak je pravdou. Již v batolecím věku se návyky začínají utvářet a jejich kvalita hraje v budoucím vývoji klíčovou roli. Špatné návyky se jen velmi těžko odbourávají, naopak ty dobré pomohou k udržení zdravého životního stylu po celý život.

Bohužel, při rozvoji nevhodných stravovacích návyků, především ve smyslu nadměrného příjmu energie, tuku, soli a cukru se velmi záhy začínají u dětí projevovat zdravotní problémy vedoucí například k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Už u dětí školního věku není dnes výjimkou zvýšený krevní tlak a poruchy metabolismu tuků, většinou ve spojitosti s nadváhou či dokonce obezitou.

Velmi diskutovaným tématem jsou v této souvislosti potravinové alergie. V tomto směru nemusí mít rodiče batolat žádné obavy při zavádění nových potravin do jídelníčku svých dětí v období kolem 5. měsíce věku. Obavy, které panovaly dříve, se ukázaly jako bezpředmětné.

Neexistují žádné důkazy, že by oddalování konzumace jakýchkoliv potravin po 4. – 6. měsíci života snižovalo výskyt alergických onemocnění. Naopak, někteří odborníci se kloní spíše k tomu, že zavádění příkrmů různého druhu kolem půl roku věku paralelně s kojením dokonce pomáhá rozvoji potravinových alergií zabránit. Např. zavedení vajec později než ve 4. – 6. měsíci zvyšuje riziko alergie na vejce při podání v 10. – 12. a po 12. měsíci.

Velmi neblahým následkem nejistoty rodičů plynoucí z přemíry informací z různých neověřených zdrojů je častý odklon od moderních poznatků k metodám, které znají z dob svého dětství, kdy se stravě batolat nevěnovala velká pozornost.

Zdravotní stav dnešních rodičů ovšem jasně dokládá, že právě špatné stravovací návyky v kombinaci s ostatními rizikovými faktory přispěly k dramaticky vysokému počtu nemocí oběhové soustavy, diabetu 2. stupně a mnoha dalších. Vzhledem k vysoké kvalitě současné lékařské péče by tento počet mohl být při lepším dodržování zdravého životního stylu mnohem nižší. I tady je totiž prevence nejúčinnějším nástrojem v boji proti těmto závažným onemocněním.

Je tedy zřejmé, že investice do kvalitního batolecího jídelníčku vedoucího k nastartování zdraví prospěšného stravování a vytvoření správných stravovacích návyku je jedna z nejnávratnějších investic do zdraví dítěte jak v jeho dětském, tak později dospělém věku.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nad svými pudy ale máte přehled, což vás dokáže udržet při práci. Starejte se i o vzhled vašeho domova. Měl by být vždy čistý a útulný.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama