reklama

Jít, či nejít do školky s kapkou rýmy u nosu?

Škola ani školka nejsou zaopatřovací ústavy. Přesto se všichni tak trochu spoléháme na to, že všední dny budou naše děti trávit právě zde, zatímco my na to jejich vzdělávání budeme vydělávat. Pokud tedy nejsou skutečně nemocné. Ale jak to má rodič nelékař poznat?

Noc byla klidná. Ale ráno se malý probudil, párkrát zlehka zakašlal a se slovy „maminko, potřebuju vysmrkat“ si vlezl ke mně do postele. Aha, takže dopoledne strávím u pediatra a pak další asi tři dny doma. Mám den před uzávěrkou, babička dnes hlídat nemůže. Paráda. Ale třeba to nebude tak zlé. Ve školce kdyžtak řeknu, že to ty pyly, že bude asi alergický po mně.

Podobnou situaci zná každý rodič. Připouštím samozřejmě, že někteří své dítě – zejména do školky – skutečně „odkládají“. Ovšem nesprávně může na okamžitý zdravotní stav svého dítěte zareagovat i rodič s těmi nejčistšími úmysly.

Ještě v dobách předrevolučních bývalo obvyklé, že soudružky učitelky každé ráno posuzovaly zdraví každého dítěte, a pokud se jim cokoli nezdálo, šup s ním domů. Nebo k lékaři. Předškolní i školní zařízení dnes mají klauzule o zdravotním stavu dítěte ve svých školních řádech také, s jejich vymahatelností už to ale tak jednoznačné není. Předpis formulovaný tak, že „zákonní zástupci dítěte jsou odpovědni za to, že přivádějí do MŠ dítě zdravé“, aniž by byla uvedena sankce za nesplnění této povinnosti, bohužel postrádá základní předpoklad reálné vymahatelnosti.

Nadto pedagog není dětský lékař, a tudíž není schopen (a dokonce ani oprávněn) skutečný zdravotní stav dítěte objektivně posoudit. Z čehož může – dovedeno ad absurdum – klidně vzejít i to, že pokud následně pediatr prohlásí dítě za zdravé a způsobilé pobývat v kolektivu, může rodič školu žalovat o svou ušlou mzdu. Mnozí rodiče si toho možná ani nejsou vědomi, školy a školky ovšem ano. A tak jsou k těmto situacím shovívavější a spíš než o uplatnění síly jim jde o to, rozumně se s rodiči dohodnout.

Kolektivními infekcemi za individuální imunitu

Vypadá to jako heslo školských zdravotních liberálů, ve skutečnosti se ovšem jedná o jev podrobně popsaný dětskými lékaři. Zdravý imunitní systém se totiž posiluje kontaktem s infekčními činiteli – viry, kterých jsou stovky. A čím častěji se dítě s takzvanými komunitními nebo také kolektivními infekcemi setkává, tím odolnějším se stává. „Rodiče jistě potvrdí, že při nástupu do školky je dítě do týdne doma s první virózou. S časem se pak intervaly onemocnění prodlužují,“ říká MUDr. Milan Kudyn, praktický dětský lékař z Prahy.

Tedy alespoň tak to řeší ve školce, kterou navštěvuje můj syn. A musím říct, že jsem za tento přístup založený na zkušenostech a selském rozumu velmi vděčná. I když i tady se najdou maminky, které se vehementně domáhají stoprocentního zdraví všech dětí přítomných ve školce, aby si to jejich stále „nenosilo“ domů nějaké choroby.

Samozřejmě mají taky pravdu. Jenže – znovu přivedeno do krajnosti – mohou ony samy zaručit, že si pro dítě nikdy nepřišly oslabeny virózou, která se za těch deset minut strávených spolu s dalšími pěti dětmi v šatně nerozšířila dál? Pokusy o znovuzavedení každodenních kontrol zdravotního stavu dětí se každopádně opět objevují. Prozatím se ovšem nesetkávají s většinovou podporou ani u rodičů, ani u odborníků. A to je tohle dilema jen slabým odvarem toho, co nás brzy čeká v souvislosti s (ne)povinným očkováním dětí navštěvujících předškolní vzdělávací zařízení!

Důkladně pozorujme, ale nedělejme ukvapené závěry

Bylo dítě večer malátné a protivné? Ráno se může probudit s nemocí propuknutou již naplno, ale taky to může znamenat jen to, že včera ve školce špatně spalo a pak venku na zahradě naběhalo o nějaký ten kilometřík víc než obvykle. A večer bylo jen totálně přetažené.

Nebo se zničehonic objeví rýma. Může být projevem infekčního onemocnění nebo taky pouhé alergie, která takhle o sobě dává vědět úplně poprvé a pro ostatní není ani v nejmenším nebezpečná. Jak ale poznat, že se opravdu jedná o vážnější nemoc, a namísto do školky zamířit k lékaři nebo aspoň rovnou zůstat v klidu doma? „Objektivním příznakem toho, že dítě je skutečně nemocné, je v noci nebo ráno naměřená teplota nad 37,5 ˚C, kdy si dítě zároveň stěžuje na bolest ucha či v krku, nebo dítě posledních pár hodin trápí záchvaty suchého kašle. Nepodceňujte ani vyrážku, kterou dítě ještě večer nemělo,“ apeluje na rodiče MUDr. Milan Kudyn.

Naproti tomu rýma je sporným příznakem. V období podzimu, zimy a jara ji má podle doktora Kudyna skoro každé školkové dítě. „Rozhodně by ale dítě nemělo jít do školky, pokud v noci zvracelo, stěžuje si na bolesti břicha a má nebo v noci mělo průjem,“ dodává pediatr.

Co se týče prvního dne mírných příznaků nemoci, navzdory nimž jde dítě do školky, rizika pro ostatní nejsou nikterak vysoká. Rodiče by ovšem měli pedagogické pracovníky upozornit, že dítě ráno nebylo úplně ve své kůži, a požádat je o avízo v případě, že by se u něj objevila zvýšená teplota, zvracení nebo průjem. Což by učitelé ostatně udělali tak jako tak, protože za zajištění řádné lékařské péče jsou zodpovědní právě zákonní zástupci dítěte.

Rozhodnutí, zda dítě s nudlí u nosu poslat, či neposlat do školky, je tedy, milí rodičové, výhradně na vás. Ostatně jako všechna drobná i zásadní rozřešení, která budete muset do doby plnoletosti svých potomků učinit. V tomhle případě je jen možná víc než kde jinde prostor pro vzájemnou tolerantnost a ohleduplnost.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Těší vás rozsah nových známostí, které umíte díky Slunci dopoledne zajímavě potěšit, i duševně podpořit. Dokážete se zapojovat do všeho…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama