[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jak a kde jste se s přítelem seznámili?
Dali jsme se dohromady přímo v Portugalsku. Spolu se sestrou jsme do přímořského letoviska Albufeira jezdily na letní brigádu. Josého Luise jsem potkala v baru, kde jsem pracovala. Zprvu jsem se sem vracela v podstatě jen na prázdniny, rozhodnutí začít tu žít jsem učinila až po několika letech. Už běžně mluvím portugalsky, ale přibližně prvních pět let jsme spolu s Josém Luisem mluvili jen anglicky. Albufeira je turistické letovisko, při práci jsem mluvila jen anglicky. Je to tu běžné, nebyla jsem tak nucena učit se portugalsky. Později už jsem jazyk zvládala, ale zase jsem se styděla, abych něco nepověděla špatně. Takže opravdu celých pět let trvalo, než jsme mezi sebou začali mluvit jeho mateřštinou.
Plánujete v Portugalsku zůstat, nebo se budete vracet domů?
Zatím o návratu nepřemýšlím. Slovensko mi ale velmi chybí. Když jsem tam na dovolené a mám se pak vrátit zpátky, hodně těžko se mi odjíždí. V Portugalsku se ale žije fajn, lidé jsou tu veselí, usmívají se, všechno se zdá lehčí - asi i proto se mi tu tolik zalíbilo.
Loni v srpnu se vám narodila Deniska, jak jste zde prožívala těhotenství a porod?
Měla jsem všechnu péči jen tady, neměla jsem žádného lékaře v Čechách ani na Slovensku. Zdravotnictví v Portugalsku je velmi chudé. Ve městě Albufeira, ačkoli je to turistické letovisko, je jen zdravotnické centrum, kde například ultrazvuk vůbec nemají. Za každým takovým vyšetřením je proto nutné dojíždět do nemocnice, což je o třicet kilometrů dál. Některé ženy nemají možnost jezdit tam autem, musejí se těhotné kodrcat autobusem, není to nic příjemného. Porod jsem si prožila v portugalštině, to pro mě nepředstavovalo žádný problém. Navíc jsem měla úplně úžasnou porodní asistentku, která mi moc pomohla.
Jaká je v Portugalsku mateřská dovolená?
Mateřská dovolená trvá jen 120 nebo 150 dní. Podle toho, pro jakou variantu se žena rozhodne, je jí nastavena výše příspěvku. Při kratší alternativě je částka vyšší. Poté má nárok na 30 dní dovolené ještě otec. Víceméně po půlroce se ale maminky vracejí do práce. Stát tu žádnou velkou pomoc nenabízí, razí tu teorii, že mít děti je zodpovědnost každého a musí se o ně umět postarat. A tak potom nastupují babičky. Kdo má peníze, zaplatí si chůvu. Jesle jsou přeplněné. Je běžné, že děti se do nich zapisují, když je maminky mají ještě v bříšku. Já chci být s malou doma déle, alespoň do roka nebo roka a půl. Babičky máme bohužel daleko. Přítelova rodina bydlí na severu, od nás je to 450 kilometrů, takže se vídáme málo.
Co výchova - liší se nějak u nás a v Portugalsku?
Myslím, že každý se snaží být co nejlepším rodičem a vychovat dítě, jak nejlépe dokáže. To se podle země neliší. Portugalci ale například nechávají děti večer velmi dlouho vzhůru. I mně už to přijde docela běžné, zvykla jsem si na to. Hlavně v létě běhají děti i v hodně pozdních hodinách venku nebo ty malé pospávají v kočárcích. Stejně tak se chovají i doma - děti se mohou dívat na televizi i pozdě večer, spát se tu chodí o dost později než u nás.
Je zde prostředí přátelské k dětem? Máte k dispozici hodně hřišť a dětských koutků? Jaká je nabídka aktivit?
Tohle by se určitě mohlo zlepšit. Ve městech je tu málo zeleně a málo dětských hřišť. Málokde narazíte na houpačky. Dětský koutek jsem snad ještě v žádné restauraci ani neviděla. Nekuřácké restaurace, do kterých se chodí i s dětmi, tu jsou ale běžné. Nevím ani o žádných aktivitách pro maminky s dětmi, ptala jsem se na plavání pro miminka, ale bohužel tady není.
Mluvíte na Denisku dvojjazyčně?
Já na ni mluvím slovensky, přítel portugalsky. Chci, aby slovensky rozuměla, je to pro mě důležité.
Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.