reklama

Jsem chvíli bez dítěte a hned propadám zoufalství...Jak to přežít?

Vztah dítěte a maminky je hodně pevný a úzký. Je to vůbec nejsinější pouto, které může existovat. Řada matek si ale občas od svých ratolestí s radostí a klidem odpočinou, když například odjedou na den nebo dva k babiččce, což je zcela v pořádku a přirozené. Ale co když místo euforie ze zaslouženého odpočinku přijde zármutek, prázdnota a osamnění?

Upřímně: já osobně patřím spíš k maminkám, které své děti podporují v jisté samostatnosti a vnímám sebe a svého syna jako dvě samostatné jednotky. Když jedna z babiček zatouží hlídat nebo připraví společný víkend, ve kterém nejsem potřebná, moc ráda si odpočinu, zajdu s manželem na večeři, vyspím se o minimálně dvě hodiny déle... Pohodička.

Lhala bych, kdybych tvrdila, že se mi nestýská. Na syna myslím skoro pořád a dokonce o něm i mnohem častěji mluvím. Ale přesto si užívám pocitu, že na pár dní si vlastně nezvykle mohu se svým časem nakládat, jakkoliv se mi zlíbí. Když jsem se o svém postoji nedávno bavila se svou dobrou kamarádkou Luckou, doslova na mě vyjela, že jsem sobecká a že ona by něco takového nepřežila.

Jen pro představu. Narozdíl ode mě, Lucie svou tříletou dcerku nedala hlídat déle než na dvě hodiny snad jen dvakrát za celou dobu. Prostě to prý „nepotřebuje“. Neumí si představit ani jeden den bez své Emmy.„Když si jednou vzala Emmu moje máma v létě na chatu, po hodině jsem se skoro sesypala. Malá mi fakt chyběla. Viděla jsem jen opuštěný prázdný pokojíček a její hračky. Bylo tam ticho a na mě padla děsná úzkost, jako by mi ji někdo ukradl. Volala jsem mámě každou chvíli a chtěla mojí malou aspoň slyšet. Manžel se mi posmíval, což mě naštvalo. On mě nechápe, s Emmou tráví celkem málo času,“popisuje první odloučení od dcery.

Lucka mi vyložila, že vlastně ani nevěděla, co s volným časem. „Jasně, mohla jsem se třeba kouknout v klidu na film, ale co dál? Když jsem s Emmou, pořád se něco děje, jsem pořád v akci. Když byla pryč, najednou nebylo nic, co by mě zajímalo, nelákalo mě jít třeba do fitka... Už žiju jinak než před porodem.“Po této zkušenosti si tedy Lucie plánuje vše tak, aby Emmu nemusela dávat pryč, bere ji všude s sebou. „Ona ke mně patří, beru ji jako součást sama sebe,“ dodává. A také se obává okamžiku (jež nastane zanedlouho), kd y půjde její dcera do školky...

Pokud máte podobný pocit z odloučení od svého dítěte jako Lucie, zkuste pár našich tipů, určitě se budete cítit lépe:

  • Když jste bez dítěte, soustřeďte se chvíli sama na sebe. Zajděte si na masáž, sejděte se s kamarádkou... Prostě dělejte vše, co je vám díky dětkému dprovodu zapovězeno. Můžete cokoliv a užijte si to bez výčitek. Dítěti jistě nic nechybí.
  • Pokud se cítíte prázdná a nemáte kam směřovat svou lásku, obraťte ji k partnerovi – vsaďte se , že to velmi ocení!
  • Volejte jen jednou denně. Oprostěte se od neustálého nutkání žhavit dráty. Bude vám o moc líp a dítěti také.
  • Myslete na to, jak sladké bude na konci odluky samotné shledání. I pro dítě jde o velmi důležitý moment v psychickém vývoji.
reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dopoledne vám bude při práci příjemně, k večeru se ale vaše nálada spíš zhorší. Skrze Pluto vám může ublížit telefonát z ciziny nebo…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama