Jsou klukům prospěšné militantní hračky?

Proč malé kluky tak přitahují zbraně všeho druhu? Mají jim rodiče napodobeniny zbraní a militantní hry kupovat a povolovat? Nepěstují v nich tak agresivitu?

Jemní, citliví, humanisticky zaměření rodiče, zvláště pak pacifisté s „hippie kořeny“, vegetariáni a vegani, milovníci přírody, ale i někteří úplně běžní rodiče bývají občas velmi zaměření proti jakýmkoliv hračkám, majícím napodobovat reálné zbraně. Nechtějí ve svých dětech probouzet agresivitu a pěstovat sklony k násilí. I přes jejich snahu si často malí kluci s improvizovanými „zbraněmi“ (klacky apod.) někdy hrají – bojují, bodají, střílí a ničí. Co s tím?

Čest, statečnost, chrabrost – pouhé archaismy?

„Důkazem moudrého pacifismu není zakazovat chlapci, aby si hrál s umělými zbraněmi. Zmocní se násady od koštěte nebo kousku dřevěného prkna a pistoli si vyrobí, protože bojovat a pronásledovat někoho jiného s napodobeninou zbraně je vlastní jeho mužnosti,“ tvrdí Edwige Antierová, známá dětská psychiatrička a rodinná terapeutka.

Jistě je však dobré, užitečné a budující se synem o hře mluvit. Možná tak pochopíte, že je policistou či vojákem stojícím na straně práva, indiánem lovícím bizony k večeři či rytířem hubícím krvežíznivé draky. Takovým hrám můžete dávat rodičovskými rozhovory nečekaný morální rozměr a s malým bojovníkem zajímavě „filosofovat“. Můžete společně rozmlouvat o tématech, která nejsou v současnosti moc v módě, avšak jsou stále aktuální. Některá mohou dokonce znít poněkud archaicky – čest, statečnost, chrabrost…

Umožněte mu rozvinout fantazii

Pětiletý Jonáš si vyrobil kopí ze starého ramínka, šermoval s ním na zahradě, píchal do hlíny a stromů a křičel cosi o smrti a zabíjení. Mamince se jeho hra hnusila, kopí mu přelomila a důrazně vysvětlila, že už nikdy nechce takové hračky vidět a řeči slyšet.

„Když synovi zničíte takovou hračku, jde o velmi vážné gesto, jímž se svým způsobem dopouštíte kastrace,“ tvrdí se vší vážností Antierová. Terapeutka pak spíše doporučuje narovinu dítěti říci, že se vám takové hry vůbec nelíbí a nahánějí vám strach. „Tímto způsobem se postavíte do pozice dospělého, který předává v zásadě realistické hodnoty, ale přitom synovi umožníte rozvinout svůj svět fantazie,“ doplňuje odbornice.

Kdy je potřeba říci „dost!“?

Existují samozřejmě hry a situace, kdy je naprosto na místě hru či zbraň rezolutně zakázat.

V prvním případě jde o hry kdy je komukoliv ubližováno, ať již jde o kamaráda nebo třeba o trápení obyčejného brouka, žížaly, housenky apod.  V takovém případě hra překročila hranici hry a je pouhou, byť zatím možná nevědomou, agresí.

Stejně je tomu i v případě potencionálně nebezpečných hraček-zbraní. Podobné zásady by se dle odborníků měly týkat i her a „hraček“, jejichž ústředním tématem a zábavou je „násilí pro násilí“. Takové hraní dětské duší nepřináší žádný užitek, spíše ji deformuje a tupí.

Má cenu zakazovat, když vás stejně neposlechne?

Samozřejmě se vám u školních dětí trávících často hodiny u počítače a internetu někdy stane, že „hračka či hra“, která dítě uchvátí, bude naprosto nevhodná a vy mu jí zakážete (např. hry s hororovou tématikou, kdy je hlavním účelem hry zabíjet, trýznit a mučit apod.), přesto ji bude dítě u kamaráda potají hrát. „Jestliže je hra násilnická, je třeba umět ji zakázat. Dítě si ji možná půjde zahrát ke kamarádovi, ale už bude mít povědomí o určitých hodnotách, které jsou vlastní jeho rodičům. I když přestoupí jejich zákaz, vědomí, že takovou hru rodiče odmítají, je krajně důležité pro jeho výchovu a vzdělání,“ zdůrazňuje Edwige Antierová.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Matka ve vás se stále hlasitěji dovolává svých práv, proto není divu, že se snažíte všem okolo sebe řešit jejich problémy a nabízet…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci