Kdo je tady „na ránu“? Jak přežít pubertu svých dětí

Rodičovství v pubertě v mnohém připomíná život s batoletem. Na rozdíl od batolete však puberťák prožívá bouřlivé změny nejen mentální, ale také fyzické. Jak na něj?

Rodičovství je jako jízda na horské dráze. Po klidném rozjezdu – hodném a spavém miminku – přichází první dechberoucí sešup – čili období vzdoru –, který pak vystřídá poměrně konzistentní doba roztomilých předškolních a mladších školních let. Jenže pak na vás za zatáčkou vykoukne další hup a je potřeba si pořádně podržet klobouk… Dojeli jste totiž k šílené jízdě po zatraceně klikatých kolejích.

Seznamte se: puberta

Rodičovství v pubertě v mnohém připomíná život s batoletem. Dítě stejně jako tehdy prožívá období hledání sama sebe, své identity a vymezuje si hranice vlastní svobody. Na rozdíl od batolete však puberťák prožívá bouřlivé změny nejen mentální, ale také fyzické. Tyto důležité osobní zvraty vytvářejí předpoklady pro vyřešení základního vývojového úkolu – dosažení sjednocené identity vlastní osobnosti, která je v tomto věku přirozeně rozpolcená.

Mladý člověk potřebuje zjistit, že to, jak vnímá sám sebe, alespoň částečně odpovídá tomu, jak jej vnímají druzí. Psycholožka a psychoterapeutka Martina Porkertová toto chování vysvětluje: „Vše, co bylo v dětství přirozené, vyřešené a jasné, je najednou jinak. Tělo začíná vypadat a fungovat jako dospělé, dochází k uvědomění si vlastní sexuality a s tím spojeným radostem i trápením.

Také způsob myšlení je jiný, obohacený je především o schopnost abstrakce a hypotetického zvažování. Úvahy jsou pohotové, flexibilní, nezatížené zkušeností a excelentně funguje paměť. Už nestačí poznávat svět okolo, jako tomu bylo dříve, je potřeba řádně prozkoumat vlastní osobnost a vytvářet si postupně nové sebepojetí dospělého, nezávislého člověka.“

Za touto osobní revolucí stojí prudké hormonální změny. Ať se nám to zdá uvěřitelné, nebo ne, puberťáci, kteří jsou většinu času „na ránu“, se v tomto období cítí stejně mizerně jako jejich mnohdy zoufalí rodiče.

Až vám doma puberta zaklepe na dveře a vejde s prvním zásadním dotazem: „Proboha, jak můžu mít já tak blbý rodiče?“, buďte spravedlivá. Než začnete naštvaně běsnit, vzpomeňte si na své vlastní hormonální změny – třeba na období těhotenství nebo šestinedělí. Vybavujete si, jak těžko ukočírovatelné byly vaše nálady? Obdivujete zpětně manžela, že to s vámi statečně a bez zbytečných hádek vydržel? Tak vidíte.

Když se dveře pokojíčku zavírají

Nelze přesně říci, kdy nad vašimi dětmi převezme vládu puberta a vás nemilosrdně sesadí z pomyslného trůnu vítězů. Proces dospívání se totiž v mozku spouští dávno předtím, než se jeho důsledky začnou projevovat navenek.

Jedna z hormonálně nejaktivnějších částí mozku, hypotalamus, začne produkovat hormon (GnRH), který spouští produkci hormonů gonadotropinů –tedy látek ovlivňujících činnost pohlavních žláz. Tím odstartuje kaskádu biochemických procesů, jež mají za následek projevy puberty.

Zpoza rohu na vás však puberta zčistajasna nevybafne. Její příchod se dá dobře vysledovat ze změn v chování potomka. Takové dítě začíná mít své výhrady, je celkově zamlklejší, při pokusu o pohlazení se odtáhne, čím dál více utíká do svého prostoru a dveře od pokojíčku se pečlivě zavírají.

O „pravém“ začátku puberty pak lze hovořit v době, kdy se na dětech začínají projevovat první tělesné změny, což je u dívek růst prsů, u chlapců pak růst ochlupení a mutování hlasu. Puberta bude u vás doma úřadovat zhruba pět až osm let, protože probíhá ve třech fázích, z nichž každá má svá specifika.

Školák | Časopis Maminka | Chování a vztahy

Z vaší dcery bude žena. Připravte ji na nejdůležitější milníky

Malý dospělý

První fáze, tedy časná puberta, nastupuje přibližně mezi 10. až 14. rokem, u děvčat je to většinou ještě o rok dříve. Během ní dochází k prvním fyzickým změnám. Začíná růst ochlupení, mění se tělesné proporce, mazové žlázy startují nepříjemný boj s akné.

Děti si začínají udržovat určitý odstup, touží po větším soukromí a názor vrstevníků je pro ně důležitější než ten rodičovský. A v neposlední řadě je to také doba prvních velkých tajemství.

Druhou fází je tzv. střední puberta, která zasahuje do období mezi 12. až 15. rokem a dává o sobě vědět zejména růstovým spurtem.

U děvčat ještě nastupuje další převratná změna – první menstruace. U této velké novinky pozor. Je potřeba přivítat ji pozitivně až oslavně, protože vaše první mateřská reakce dá základní kámen tomu, jak bude vaše dcera sebe samu a své ženství celý život vnímat.

Pokud vám to není proti srsti, co si udělat „holčičí oslavu“ v cukrárně, kde můžete společně probrat všechno důležité?) Děti se v tomto období od rodičů snaží stále více odpoutávat a k rodičovské lítosti také velmi často dochází k jejich „dělení“. Dítě prožívá častější spory s jedním z nich, zatímco s druhým uzavírá „pakt“.

Jen pro maminku

Nestyďte se mluvit s dcerou o menstruaci

Neděste se, je to zcela normální a pro zdravý vývoj vašeho dítěte zásadní. Útěchou vám v tomto období mohou být vzpomínky na první lásky a chození, které se u takto starých puberťáků přihlásí o slovo, a oni tak definitivně vyskočí z vaší náruče.

Poslední fází tohoto zátěžového období je pak pozdní puberta. Začíná mezi 14. a 16. rokem a vám definitivně dojde, že v tuto chvíli už doma nemáte žádné dítě, ale malého dospělého. V této fázi již s výchovou svého potomka nic neuděláte, teď již jen budete sklízet plody toho, co jste za léta výchovy vypěstovali.

Potáhne ho to tam, kde má pozornost

Některé děti prožívají pubertu velmi dramaticky, jiným to „projde v klidu“. To, jak ji bude prožívat vaše dítě, záleží především na jeho povaze a vašem přístupu.

„Je to období velmi bouřlivé, aktivní a emočně náročné,“ říká rodinná psychoterapeutka Dagmar Černáková a radí: kompromisy. Rodičům, kteří umějí ledacos pochopit a skousnout, se jejich podaná ruka vrací v podobě spolehlivosti a dodržování sjednaných pravidel. Dítě, kterému věříte, za vámi přijde, když si nebude jisté, a právě důvěra a respekt budou nejlepší prevencí zbytečných průšvihů a nebezpečných akcí za vašimi zády.

Neberte si to osobně

Připravte se na to, že vám budou ujíždět nervy. „V tomto období děti potřebují především prostor, volnost pohybu, umožněme jim potřebnou expanzi. Měli bychom akceptovat jejich kamarády i nápady. Nechme puberťáky, ať se chovají přirozeně. Potřebují se stále něčemu smát, o něčem žvanit, přát si, po něčem toužit a zažívat pocit radosti.“

S plněním puberťáckých přání ovšem pozor. Podle Dagmar Černákové jsou právě rychle splněná přání často příčinou dětského vyhoření i stresu. „Dětem bychom nikdy neměli jejich přání plnit hned, ale postupně, pomalu. Ostatně puberta je obdobím nesplněných přání. Dost často jsou totiž doslova nereálná.“

„Čím déle děti po něčem touží, tím větší radost pak mají. Pokud vše a rychle dostanou, vyčerpají se jejich přání i touhy a oni už nemají dále pro co žít, může dojít až k jejich vyhoření a často je potřeba hledat i odbornou pomoc.“

Je také velmi důležité věnovat puberťákům dostatek pozornosti. „V tomto období ji budou vyžadovat více, a pokud se jí nedočkají v rodině, budou ji bohužel hledat mimo ni, často v rizikových skupinách,“ varuje Dagmar Černáková. Naučte se proto se svým puberťákem správně komunikovat.

„Zůstaňme u věcné komunikace, je dobré, když dítě ví, že s námi nemusí dlouze hovořit, ale může za námi s čímkoli přijít, když potřebuje. Jakmile nastane ona vzácná chvíle a potomek s námi komunikuje, zajímejme se. Rozvíjejme detaily toho, o čem hovoří, ptejme se na pocity, buďme zvědaví na to, co nového se v jeho světě děje,“ říká psycholožka Martina Porkertová. Velmi usnadňující je naučit se puberťáka respektovat a ovládat s tvrdohlavým batoletem.

Školák | Chování a vztahy | Časopis Moje psychologie

Jak neztratit kontakt s puberťákem

Emoční houpačka a nelibé poznámky na adresu starších (zejména nejohroženější skupiny – rodičů) budou na denním pořádku. „Během takového generálního úklidu v duši, jakým prožívání puberty je, je dospívající člověk zranitelný, jeho emoční reakce bývají proměnlivé a méně přiměřené. Zjištění, že rodiče nejsou tak moudří, bezchybní a všemocní, jak se jevili dřív, může přinášet zklamání i velký vztek. Naše zlatíčka si pak pomáhají k uvolnění sarkastickými hláškami a dalšími líbeznostmi.

Dohánějí své rodiče k šílenství a groteskním reakcím, jež koneckonců potvrzují, že matka s otcem jsou už opravdu mimo a je načase řídit se vlastní hlavou a srdcem,“ vysvětluje psycholožka Martina Porkertová. Neděste se, je to tak v pořádku. Nekonečné diskuse a polemiky, ač mnohdy nepříjemné, jsou rozhodně ku prospěchu jim i vám. Děti se potřebují zbavit omezující vazby na rodiče a potvrdit si vlastní schopnosti, vy zase „přestřihnout pupeční šňůru“. Martina Porkertová radí: „Neberte si to osobně. Pubescent neútočí na rodičovskou autoritu proto, aby ji zlikvidoval, jen trénuje vlastní schopnost se prosadit na lidech, kteří jsou pro něj bezpeční. Dosahuje tak potřebného pocitu jistoty, že se jim může vyrovnat.

Říká se také, že slušné dítě je během dospívání natolik hnusné, aby umožnilo rodičům se citově odpoutat a nechat potomka dospět. Odpoutávání se dospívajícího od rodiny neznamená zrušení vztahu, ale jeho proměnu,“ dodává psycholožka. Úkolem rodičů v tomto období je podle ní prostě akceptovat změny a přijmout vůči potomkům symetričtější roli. „Vyhněme se zbytečnému poučování, omezování, zákazům a nevyžádaným radám, dejme pozor na kritiku – zejména kamarádů, hudby a módy.

Dopřejme jim naše naštvání raději dřív, než nám ta povážlivě naběhlá žilka na spánku opravdu praskne. A když se uklidníme, bavme se jejich důvtipem a buďme pyšní, s jakou vervou se nám emancipují.“

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Hlavně v poledne s chutí uvaříte jídlo a ještě raději si hrajete s partnerem nebo dětmi. Saturn a Luna zlepšuje nejen vaší rodinnou…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci