reklama

Kdo může vychovávat mé děti? Mého syna seřvala cizí matka!

Simona řeší nepříjemnou situaci, jejímu synovi několikrát vyhrožovala maminka jeho kamaráda ze školky…

Edovi jsou 4 roky. Už rok chodí bez větších problémů do školky. Ve školce je spokojený a má spoustu kamarádů. Spokojená byla i maminka a paní učitelky, které si s rošťákem Edou uměly vždy dobře poradit. Eda je typický kluk; má neustále soustu energie, rád se s dětmi honí, jezdí tryskem na kole i koloběžce, rád hraje „klučičí“ hry na vojáky nebo na policisty a zloděje – no a občas se jako správný kluk také popere... 

Přesto všechno ho paní učitelka chválí, prý je vidět, že dobře ví, kde má hranice a je ochotný je respektovat a přijmou pokárání. Eda má několik dobrých kamarádů, jedním z nich je i o rok starší Gabriel, který se do města přistěhoval před půl rokem a nastoupil zde i do školky. Eda a Gabriel se přitahují jak magnety, jsou to živí kluci, mají stejnou „energii“ i zájmy. Občas do sebe jejich „velká ega malých mužů“ – jak říká paní učitelka – narazí, a z nejlepších kamarádů jsou na chvíli rivalové.

Zatímco maminka Edy i paní učitelky berou občasné pošťuchování sportovně, maminka Gabriela tato období nezvládá… Jenže to Simona pochopila až ve chvíli, kdy maminku Gabriela přistihla, jak nevybíravě vyhrožuje Edovi.

Prý si mám toho svého spratka srovnat

„Byl to naprostý šok! Vešla jsem do šatny, tam seděl Eda a maminka Gabriela, kterou jsem znala jen od vidění, na něj křičela a vyhrožovala mu. Eda jen seděl, pláč měl na krajíčku. Během krátkého a afektovaného výstupu si mě ona paní nevšimla, stála jsem ve dveřích a v šoku lapala po dechu. Když mě zahlédla, popadla svého syna za ruku a táhla ho ven. Cestou procedila mezi zuby, abych si toho svého spratka srovnala, nebo si to s námi vyřídí jinak!

Nejsem konfliktní typ, i když se ve mně vařila krev, nechala jsem dámu odkráčet a začala uklidňovat syna. Mezitím přišla učitelka, která hledala Edu – prý odešel na záchod a dlouho se nevracel. A tak jsem vše řekla učitelce, ta mě uklidňovala a slíbila, že si s maminkou důrazně promluví. Také mi potvrdila, že si kluci nemají ve vzájemném pošťuchování co vyčítat. Oba jsou prý čerti; jednou nerozluční kamarádi, jindy nepřátelé. Eda mi pak doma večer řekl, že mu ta paní už nadávala víckrát, prý se jí moc bojí, ale nebyl schopný mi vysvětlit, proč mi vše neřekl už dříve. Myslím, že se bál, že mu vynadám, že ve školce zlobí.“

Vyhrožovala mu i na hřišti!

„Na doporučení učitelky jsem se rozhodla, že komunikaci s Gabrielovou maminkou nechám na školce, ať se konflikt zbytečně nestupňuje. Prý když se vše odehrálo ve školce (a učitelka sama uznala, že tak trochu i jejich nepozorností), promluví s maminkou chlapce ona. Navíc mě ujistila, že lépe ohlídá, aby se nic takového neopakovalo. Nějakou dobu byl klid, pak se ale stalo, že Eda z ničeho nic nechtěl do školky – najednou ho bolelo bříško a strašně plakal – což se mu opravdu nepodobalo. Nakonec po dlouhém uklidňování přiznal, že se nedávno opět pošťuchoval s Gabrielem a maminka chlapce, která byla tentokrát opatrnější, mu vyhrožovala na hřišti. Tam chodívá dvakrát týdně s babičkou, která si ale ničeho nevšimla.

Paní ho prý chytila za ruce, strašně mu je mačkala, až to bolelo. Také se údajně hrozně zle koukala a syčela zlá slova jako had. Jestli prý ještě někdy Eda do Gabriela strčí, zavolá na nás policii. Já a manžel půjdeme do vězení a Eda do dětského domova! Ve školce mi řekli, že s takovou událostí mi už pomoci nemůžou, ale navrhli, že dají kluky každého do jiné třídy. S tím ale nesouhlasí Gabrielova máma; má jít pryč Eda! S tím ale nesouhlasím já. A vlastně ani kluci, kteří se jsou i přes excesy oné paní kamarádi.“

Je mi líto syna i kamarádství obou kluků

„Naprosto nevím, co mám dělat, něco takového jsem v dětství nezažila, a to jsem jako malá byla pěkné kvítko! Vyrůstala jsem na vesnici – to bylo lumpáren, které jsme jako děti provedly! Většinu sporů jsme si ale řešily a urovnaly samy. Dospělí zasáhli jen tehdy, když to bylo nevyhnutelné, nebo nás doslova zfackovali na jednu hromadu – neříkám, že je to správné, ale nikdy by mě nenapadlo křičet na cizí dítě kvůli šťouchancům, u kterých jsem nebyla.

Oba kluci nejsou žádné tiché a ušlápnuté chudinky, Gabriel je navíc starší, dle učitelek jsou oba pěkná kvítka (to ostatně vím). Je mi syna moc líto, je mi líto i kamarádství obou kluků, Gabriel se mi dokonce jeví jako docela fajn kluk, celá situace je strašně nepříjemná.“

(Simona, 31 let) 


Problematika nás zaujala, a proto si o ní můžete v červencovém čísle Maminky (vychází 23. 6.) přečíst více.

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Hodně záleží na vašem přístupu k lidem, Luna vám ale postavení mezi kolegy i klienty zlepšuje. Proto se nebojte pracovních jednání i…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama