[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Je to zcela běžná situace. Pokud se vám z nějakého důvodu rozpadl vztah s partnerem, který byl zároveň i otcem vašich dětí, nejste povinna sedět takříkajíc doma v koutku a věnovat se jen výchově dětí. I vy máte samozřejmě právo na lásku a na nový lepší vztah. A když už se někdo takový konečně najde, bylo by přece nesprávné v poslední chvíli nastavit zpátečku a z rýsujícího se vztahu vycouvat, protože byste nevěděla, jak to vysvětlíte dětem.
Budete se možná divit, ale děti jsou v tomto směru opravdu velmi chápavé. Ony slavné scény z filmů, kdy se děti bouří a vedou nejrůznější opozici proti novému „tatínkovi“ se v reálném životě dějí opravdu jen výjimečně.
„Rodiče mají mnohdy tendence inteligenci a chápavost dětí podceňovat. Děti přitom dokážou mnohým věcem porozumět mnohem lépe, než by kdokoli z dospělých čekal. V mnoha směrech s nimi můžete mluvit takřka jako s dospělým a sobě rovným člověkem,“ vysvětluje psycholog Vojtěch Benda.
Čtěte také: Zahoďte emoce a myslete na děti
A hned také dodává, že je vždy lepší jednat s dítětem (zhruba od školního věku výše) jako s dospělým, než před ním stále šišlat, rozmazlovat jej a všechno mu vykládat několikrát a v metaforách. „Většinou zkrátka platí, že je lepší říkat věci narovinu, nikoli obrazně. Když řeknete dítěti, že vámi na rodinou dovolenou pojede ten a ten pán, protože je hodný a vy ho máte ráda, dítě to pochopí rozhodně lépe, než když budete hrát hru, že pán je jenom hodný strejda, který vám pomáhá s těžkým kufrem,“ míní Benda.
Samozřejmě je ale důležité vše dobře načasovat. Dítě by mělo všeho nového partnera poznat nejprve nějak neutrálně. Rozhodně by nebylo dobré, abyste ho přivedla naráz a hned při prvním setkání dětem oznámila, že tohle je „nový tatínek“ a že ode dneška ho budou děti muset poslouchat, protože se k vám nastěhuje. Ideální je seznámit dítě s partnerem předem, nechat nového nápadníka, ať si k vašim dětem sám najde nějakou cestu. V tomto směru to budete mít asi lepší se syny, než s dcerami.
Malý chlapec bude rád, že má s kým chodit sportovat, že mu má kdo vyprávět o autech anebo ho brát třeba na výlety, kam by se mamince moc nechtělo. A právě na těchto zaručených principech, jako jsou vyloženě chlapecké zájmy vašeho syna, byste mohla postavit i začínající kladný vztah syna a vašeho nového partnera. A nebojte se ani sehrát třeba na dítě malou hru. Vy třeba zrovna nebudete mít čas a ani chuť jít se synem ven a projet se na kole (nebo si zahrát fotbal, vzít ho na něco sladkého do cukrárny, do bazénu apod.). A mezitím se může váš partner nabídnout, že vlastně na kole jezdí rád a že zná i novou super stezku. Malý kluk jistě nepohrdne a bude rád, že si s vaším novým partnerem užije více legrace, než s vámi. Na prvním dojmu záleží hodně a tímhle si syna jednoznačně partner získá.
S holčičkami je to složitější. Většinou nemají moc zájmů, které by s nimi mohl nový muž ve vaší domácnosti sdílet. Tady je potřeba zapůsobit v jiném směru. Ale opět vsaďte spíše na to, co vy sama dceři moc nedopřáváte. Ačkoli jste jistě výborná matka, přece jenom, když malinko zapátráte v paměti, najdete něco, v čem byste mohla být lepší a co dcera u vás třeba postrádá. A přesně tou vlastností by se měl uvést nový partner.
Pokud nedopřáváte dceři příliš sladkého, není nic lepší, než když muž donese na první setkání nějaký ten zákusek. Pokud si nemůžete dovolit koupit holčičce nějakou její vysněnou hračku, ale plánujete onu věc koupit třeba pod vánoční stromeček, zkuste se domluvit s novým partnerem, aby onu věc koupil jako dárek dceři on.
Každé dítě má nějaké sny a přání, byť jde i o sebemenší drobnosti. Ale vždy ten, kdo jim je splní, bude v dětských očích tím oblíbeným. A nebojte se, že by nový partner přebral veškerou lásku. Matka a skutečným biologickým rodičem jste a pořád budete vy. To dítě, když se podle toho mnohdy nemusí chovat, ale velmi dobře ví. Vy byste přece jen měla zůstat tím, kdy bude rozhodovat o těch zásadních věcech.
Pokud první seznámení proběhne dobře, máte velkou naději na následný úspěch i do budoucna. Na dítě ale nespěchejte. Pokud je to dítě ve věkové kategorii od první třídy zhruba do desátého nebo jedenáctého roku, tedy než vejde od puberty, je důležité, aby vše probíhalo postupně a pozvolna.
Nejlepší bude, když vaše dítě nabude dojmu, že jste si i vy onoho partnera vybrala právě proto, aby byl váš potomek šťastný. Ideální by bylo, kdyby první rozmluvu o tom, že budete spolu trávit více času, dovolenou a později i společně bydlet, sdělí vašim dětem právě nový partner. Může se třeba nenápadně při společné hře s dítětem zeptat: „Co bys řekl tomu, kdybychom jeli v létě společně k moři i s maminkou?“ anebo třeba „A nechcete se s mámou nastěhovat ke mně? To bych s tebou pak mohl chodit na fotbal častěji?“ Takovéto věty, pronesené navíc důvěrně pouze do uší dítěte, působí velmi dobře.
U dětí ve věku puberty a výš už takového hry příliš vymýšlet nemusíte. Stačí prostě po čase říci, že byste rádi společně bydleli jako rodina. Dobrým gestem je, navrhnout potomkovi, aby se samo rozhodlo, zda bude novému partnerovi říkat „strejdo“, „tati“ anebo třeba jménem. Vždy záleží na vztahu mezi vaším novým partnerem a dítětem. U starších dětí ale počítejte s tím, že si „nový tatínek“ příliš respektu už nevybuduje. Přece jen autority si dítě vštěpuje především v předškolním věku, nikoli takřka na prhu dospělosti. U odrostlejších dětí je dobré, když vaše děti budou nového partnera brát jako kamaráda, ke kterému ale mají jistý respekt, byť plynoucí třeba pouze z toho, že je věkově starší.