Maminka.czRodina a vztahy

Když dítě truchlí... Jak mu pomoci vyrovnat se se smrtí?

Kateřina Prachařová 14.  8.  2018
I malé dítě se ve svém životě někdy setkává se smrtí. Zemře někdo z jeho blízkých, rodina se stará o umírajícího příbuzného nebo domácí mazlíček naplnil svou životní pouť. Děti obvykle truchlí jiným způsobem než dospělí. Na nás je, abychom je dokázali obdobím smutku citlivě provést.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pro děti je samozřejmě nesmírně obtížné rozumově pochopit, že smrt je něco nevyhnutelného a konečného, obzvlášť pokud jsou ještě velmi malé. To ale neznamená, že bychom je měli klamat, už protože se smrtí se můžou setkat kdykoli a často nenadále. Ať už třeba ve filmu nebo v podobě mrtvého zvířete, které na ulici přejelo auto.

Proto bychom měli už předem mít promyšleno, jak bychom se zachovali, pokud by k takové situaci došlo. Poměrně častá vysvětlení typu, že křeček dlouho spí nebo že dědeček se vydal na dalekou cestu, mohou děti brát velmi doslova. Následkem pak může být třeba to, že se bojí usnout nebo se chtějí za dědečkem vydat.

ČTĚTE TAKÉ: Kdy umřeš? Děti neděste, ale mluvte s nimi na rovinu

Vzhledem k tomu, že děti obvykle kopírují chování svých rodičů, neměli bychom ani my svůj smutek maskovat, protože jinak nikdy nebudou ke smrti přistupovat jako k něčemu přirozenému, co k životu patří. I když i pro vás samotné je to obtížné, snažte se mluvit otevřeně, projevovat emoce a poskytovat podporu. Dětem může pomoci třeba malování nebo psaní deníku (ostatně i mnoha dospělým).

Čím více otázek, tím více obav

V závislosti na věku může dítě na úmrtí reagovat různě. Zpočátku nemusí být odezva vůbec žádná, což řadu rodičů zaskočí. Je to čistě proto, že dítěti trvá delší dobu, než pochopí, že se babička nebo pejsek už opravdu nevrátí. Pak často nastává fáze, kdy smutek prožívá nárazově ve vlnách. V jednu chvíli křičí, pláče a svalí se na zem, vzápětí vyskočí a se smíchem si zase hraje.

Jsou děti, které mají velké potíže vyrovnat se s něčím zdánlivě nepochopitelným a jejich fáze smutku bývá dlouhá, někdy opravdu velmi dlouhá. I ony si mohou klást otázky proč a jak dál, nezřídka přemýšlejí o tom, jestli za smrt člověka nebo zvířete nejsou zodpovědné a zda jí nemohly zabránit. Čím více otázek si pokládají, tím větší obavy pak mají.

Když se zeptají...

Děti se jednoho dne určitě samy zeptají. Ve věku kolem tří až čtyř let vývojově prožívají otázku smrti (dále pak mezi osmi a devíti lety), zabývají se jí a vrtá jim hlavou. Většinou to přijde s osobní zkušeností – když umře zvířátko, uvidí mrtvého holuba na ulici nebo se stane nešťastná událost v rodině, zemře babička nebo dědeček. Pak je vhodné toto téma otevřít a dítěti umožnit se ptát. Podle psychologů platí zásada: Nedržet děti stranou. 

Rodiče jsou však mnohem víc znepokojeni ve chvíli, kdy dítě na první pohled nevykazuje vůbec žádné reakce. Buď dítě ještě úmrtí nevstřebalo a nepochopilo jej jako něco definitivního, nebo se jím naopak zabývá velmi intenzivně. To se pak projeví až se zpožděním, například v podobě nočních můr, poruch spánku, strachu z odloučení při odchodu do školy a podobně.

Pomozte dítěti vyrovnat se se smrtí milované osoby

Jak můžeme pomoci, kdy zemře domácí zvíře?

V první řadě dítě opravdu informujeme, že mazlíček zemřel a už se nevrátí. Vhodný je nějaký rituál, který pomůže tuto pravdu pochopit, například malý pohřeb v zahradě – ať už symbolický nebo skutečný. Samozřejmě je povoleno plakat! Nechte dítě, ať sdílí smutek společně s kamarády. Mohou spolu vytvořit třeba vzpomínkovou krabičku, do které dají několik předmětů jako památku na milované zvířátko: fotografie, obojek, oblíbenou hračku. Blízkost rodičů pomůže překlenout neobvyklé prázdno, které po zvířecím kamarádovi zůstane. Povídejte si o něm, vyprávějte, vzpomínejte.

V jakém věku jsou děti schopny vnímat smrt?

Jak pomoci, když umírá nebo již zemřel blízký člověk?

Otevřenost a upřímnost jsou těžké, ale nejlepší. Dítěti by neměla být upírána možnost rozloučit se s umírajícím. Poslední návštěvy v nemocnici, vzít za ruku, schoulit se do náruče. Je-li to jen trochu možné a dítě o to stojí, dopřejte mu to, bude to pro něj neocenitelná zkušenost, která mu velmi pomůže celou situaci pochopit. Samozřejmě je potřeba zvážit, zda to zdravotní stav umírajícího ještě umožňuje.

Dítě by pak mělo být zapojeno i do procesu truchlení. Například může pomoci zalepovat obálky s parte. Někoho blízkého ztratilo nejen ono, ale i vy, při takové činnosti můžete společně plakat, vzpomínat a prožívat zármutek. Připomínání společných zážitků se zesnulým pomáhá. I zde je dobrou „terapií“ vytvoření vzpomínkové krabice s fotkami či dopisy.

Na místě je také informovat školku či školu, sportovní kluby nebo kroužek, kam dítě dochází, aby učitelé či vedoucí byli obeznámeni s celou situací a zohlednili to v přístupu k dítěti.

A co pohřeb?

Děti, které již chodí do školy, určitě mají právo navštívit pohřeb. Důležité je jim předem vysvětlit, jak celý obřad probíhá, kdo tam bude a co se bude dít po něm. Pokud by byl ceremoniál pro dítě příliš dlouhý, navštivte hrob později, již bez dalších lidí, položte květiny a rozlučte se společně.

Samozřejmě může nastat situace, kdy se sami necítíte dostatečně silní na to, abyste zvládli být oporou dítěti. Pak není nic špatného na tom přizvat na pomoc někoho zvenčí, ať z řad širší rodiny nebo přátel. Často se děti se svými pocity svěří někomu cizímu snáze než rodičům, kteří pro ně vždy byli jistotou, a nyní pláčou a nevědí, co mají dělat. A samozřejmě je tu vždy i možnost porady s odborníkem.

Co probrat s dítětem, pokud nechce jít na pohřeb člena rodiny?

Jak připravit dítě na smrt v rodině
Čtyřletý Kuba se bojí smrti: Kdy děti začínají řešit konečnost?
Táta, kterému zemřel syn, napsal srdceryvný seznam věcí, na které nemáme zapomínat

 

Témata: Děti, Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Chování a vztahy, pomoc, Smrt, První pohled, Zvířecí kamarád, Ceremoniál, Mrtvé zvíře, Společný zážitek, Daleká cesta, Dlouhá doba, Domácí mazlíček, Dospělí, Osobní zkušenost, Dědeček, Noční můra, Nešťastná událost, Upír, Sportovní klub, Smutek, Mazlíček, Obojek, Blízký člověk