reklama

Když kojení bolí – co pomůže a uleví?

Příroda to vymyslela skvěle! Mateřské mléko dává miminku to nejlepší pro jeho vývoj a mamince možnost se do svého děťátka s každou minutou víc a víc zamilovávat. Kojení je radost, štěstí. Tedy většinou, protože někdy bohužel způsobuje velkou bolest. Proč?

Pamatuju si, že první dny kojení nebyly žádná hitparáda. Dcera se sice ukázkově přisála hned při bondingu na porodním sále, pochvaly na techniku kojení jsem slyšela ze všech stran, ale stejně… Pocit, že mi na bradavky, po porodu nota bene velmi citlivé, co pár hodin útočí zuřivý nájezdník, mi pár dní vydržel.

Nakonec pomohla změna polohy při kojení (prostě jsem začala kojit vleže) a pomazávání mateřským mlékem. Bradavky se zregenerovaly, vyhrála jsem! Nicméně vím, že spousta žen s bolavým kojením zápasí tak dlouho, až to vzdají. A také že některé se snaží kojit stůj co stůj i s bradavkami poraněnými do krve, a vystavují se tak stresu i riziku nejrůznějších infekcí. Tak daleko to ale dojít nemusí. Stačí vědět, co je špatně a kdo nebo co vám pomůže.

Hlavní viník

Špatná technika kojení

„Počátky kojení mohou být skutečně mírně nepříjemné. Některá miminka mají silný stisk dásní, jiná jsou při sání trochu nekoordinovaná, ale většina maminek si bolest způsobí špatnou technikou kojení, nedobrým přikládáním,“ říká na rovinu Magdalena Chvílová Weberová, primářka porodnice v Havlíčkově Brodě.

Ponechte miminku na přisátí dost času.

 


Podle ní to celé souvisí s nezkušeností, obavami a nejistotou z počátků kojení. A už jen ten strach a obavy dokážou vyvolat nepříjemné napětí, které komplikuje kojení, jež pak může velice bolet. „I proto by měly v porodnici sestry či laktační poradkyně důsledně dbát na dobré přiložení, respektive správnou techniku kojení,“ zdůrazňuje lékařka. A začít by to podle ní mělo už bondingem na porodním sále, tedy respektem k mamince a dítěti během čtvrté doby porodní.

Přečtěte si další články o kojení

Přečtěte si další články o kojení


„Je důležité na dítě netlačit, neurychlovat jeho přisátí, ale ponechat mu čas na samopřisátí. Dítě tak fixuje správné pohybové vzorce související s přisátím a kojením. Je potřeba si uvědomit, že kojení je aktivita dítěte v rovině hledání, stimulace bradavky, přisávání se a sání. Jde o programované procesy; pokud je dítě v pořádku a je mu ponechán prostor, proběhnou u každého novorozeňátka. Tlačení dítěte na prs a tlačení bradavky do úst techniku kojení narušuje, dítě se přiložení brání a někdy tak vzniká propletenec nepříjemných vjemů, které z kojení mohou učinit velmi nepříjemnou vzpomínku. Nejen v rovině bolesti, ta přebolí, ale v rovině pocitů selhání nejistoty a narušení pohody a radosti z miminka,“ konstatuje odbornice na rovinu.

Další komplikace:

Infekce

Prsy jsou velmi citlivé a snadno náchylné k infekcím, ať už kvasinkovým, virovým či bakteriálním. Někdy jsou to dokonce infekce smíšené a doma léčitelné jen stěží. Prsy postižené infekcí by měl určitě vidět lékař.

 

Mýdlo bradavky vysuší.

 


„Bakteriální infekce, v nejhorším případě například mastitida, tedy infekce prsní žlázy, je léčitelná pouze přesně dávkovanými antibiotiky, v šestinedělí může být i nebezpečná,“ varuje Magdalena Chvílová Weberová a doporučuje skutečně navštívit odborníka, než něco zanedbáte zkoušením babských rad. „Už proto, že zmiňovanou mastitidu zpočátku ani nelze bezpečně odlišit od běžné retence mléka. Pomoc zkušené laktační poradkyně nebo gynekologa je vhodná.“

Vysušená pokožka bradavek

Z hlediska hygieny se sice nabízí důkladné mytí, ale kojící maminky by měly právě na oblast bradavek mýdlo vynechávat. To totiž vysušuje, kůže se pak napíná a riziko poranění je tu.

„Navíc dochází k narušování přirozené mikrofl óry, která je důležitá pro miminko. Dítě maminku svými ústy informuje o vlastním mikrobiomu, tedy osídlení bakteriemi, a maminka pak aktivně v prsu spolu s mlíčkem vyrábí i protilátky a ochranné látky. Ty pak dítě velmi efektivně chrání. Jsou to totiž ochranné látky na objednávku přímo od miminka,“ vysvětluje lékařka.

Rodina a vy | Jak na to

Šest kroků šetrného odstříkávání  


Když už jste prsy umývala nebo máte bradavky vysušené z jiné příčiny, nabízí se samozřejmě zpětné promazání. Nejvíce se osvědčilo samotné mateřské mléko, dále pak kokosový olej nebo přírodní lanolin. Zkuste si také přečíst příbalový leták krému na miminkovské opruzeniny, některé umí zotavovat i maminčiny bradavky. Těm uleví také gelové polštářky chránící bradavky před třením s oblečením nebo chrániče bradavek a sběrače mléka v jednom.

Zvlášť dobře fungují kloboučky s příměsí stříbra, které jsou antiseptické a pomohou takzvané ragády neboli ranky na bradavkách snáze zbavit nežádoucích bakterií. Pomoci mohou i zábaly z řepíku nebo přípravky s obsahem aloe vera.

Prsy nalité k prasknutí

U nich se totiž miminko velmi špatně „chytá“ a při pokusech se přisát vám může zadělat na bolest. Pomoc je naštěstí jednoduchá. „Před kojením je dobré odstříknout trochu mléka a dvorec, je-li napjatý, rozmasírovat tak, aby se miminko mohlo dobře přisát,“ radí lékařka, podle které jde o obtíž prvních několika dní a důležité je přikládat správnou technikou, většinou tedy tak, aby miminko leželo bříškem na mamince, s pusinkou proti bradavce a z nalitého, tužšího dvorce nesklouzávalo.

Syndrom bělavé bradavky

Ten s kojením vlastně nesouvisí. Je to soubor příznaků, které se vyznačují mimo jiné větší reaktivitou cév (v bradavkách, ale i prsech). Matky mohou mít problémy například s migrénou, zimomřivostí a větší tendenci k poruše prokrvení prstů v zimě. S tím souvisí i větší citlivost bradavek. Když se k tomu přidá ještě špatná technika kojení, je o nepříjemné zážitky postaráno… Léčba prakticky neexistuje. Pomáhá důsledně správná technika kojení, teplý obklad po kojení a někdy přinesou úlevu také nesteroidní antirevmatika.

Může za to dlouhé kojení?

Ano, i dlouhé kojení se nabízí jako příčina. Bradavka někdy nahrazuje dudlík, dítě u prsu usíná… Ale při správné technice kojení delší sání nevadí. Naopak, i to má přínosy. „Dítě totiž saje různými typy sání. Efektivní hluboké a k zisku mléka sloužící sání, takzvané nutritivní, je jen podílem času stráveného u prsu. Dítě u prsu i ‚komunikuje‘ s maminkou, ulevuje si, uspává se. Dítě, které si ‚jen tak dudá‘, saje kratšími, frekventovanějšími sacími tahy (nenutritivní sání) a toto sání je také velmi důležité právě pro blízkost a pocit bezpečí,“ podotýká Magdalena Chvílová Weberová.

Prevence „otužováním“

Když jsem si chystala tento článek, dozvěděla jsem se mimo jiné, že prevencí bolavého kojení může být „otužování“ bradavek ještě před porodem. Různé natahování, pokrucování, mačkání, masírování…

Jak ale říká Magdalena Chvílová Weberová, primářka havlíčkobrodské porodnice: „Otužování bradavek před porodem moc smyslu nemá. Výjimkou je používání formovačů bradavek, které dělají divy u bradavek zanořených či velmi plochých. Formovače působí na jemné svalstvo v bradavce, a tak dochází k jejímu ‚vynoření‘ nad úroveň dvorců. S tím je dobré začít kolem šestého měsíce těhotenství a jistě pokračovat i v porodnici. Po porodu se bradavky, celý dvorec i prsy mění, přizpůsobují se přicházejícímu dítěti a chystají se na kojení.“
 

Novorozenec | Porod

10 kroků pro správný bonding

Dítě je na světě | Miminko

Kojení: Správná technika přisátí

Novorozenec | Kojenec | Kojení

Bylinky, kterými podpoříte kojení

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Do práce, obchodů i vzdělávací činnosti se nedokážete vložit tak, jak byste si samy přály. Vlastně se dokonce skutečně přemáháte, aby…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama