Maminka.czKojenec

Když se kojení nedaří, vybírejte dobře umělá mléka

Veronika Vlachová 7.  10.  2016
„Kojte, aby byly vaše děti chytřejší!“ hlásají světové kampaně pro podporu kojení. Jenže co když to nejde?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jde prý o tu nejpřirozenější věc, ale ne každá matka je obdarována touto schopností, aby svému potomkovi mohla poskytnout vlastní mléko. Kojení má spoustu výhod včetně těch praktických. Když dítě v noci zapláče, stačí jen vyhrnout tričko a je po problému.

Nemusíte umývat nebo sterilizovat lahvičky. Jenže když ze sebe nic nevymáčknete, co s tím? Tak zaprvé si i přesto pogratulujte, jak jste úžasná matka. A pak sáhněte po umělém mléku, které váš problém vyřeší raz dva.

Kouty všech zemí

Nedávná studie Institutu pro sociální a ekonomický výzkum při univerzitě v Essexu přišla s tím, že kojené děti vykazují v pozdějších letech lepší výsledky ve čtení, psaní či matematice. Dokonce i jen čtyřtýdenní přísun mateřského mléka dokáže udělat zázraky, a to není náhoda.

Čím to? Vědci to vidí jednoduše: Mléko z prsu obsahuje zdravý mléčný tuk, který pozitivně ovlivňuje vývoj mozku, proto se kojení vydatně podporuje ve všech zemích světa. Jenže například v Británii, ve které čísla kojených dětí poklesla na jedno z nejnižších příček v rámci Evropy, nebo Americe, kde se matky velice brzy vracejí do práce, jsou děti odkázány na láhev. Znamená to, že takové děti budou v něčem pozadu?

Martina: Nejde vám plné kojení? Zkuste to alespoň částečně!

Benefity z lahvičky

Klid do domácností přinesl velký výzkum King’s College London, který porovnával kojené a nekojené děti. A hádejte, na co přišel: že ani jedna skupina dětí se ve výši inteligence nelišila. A protože si kojení i přesto stále uchovává spoustu dalších benefitů, mezi něž spadá například lepší imunita miminka, vědci se vyburcovali k tomu, aby se pokusili vyvinout takové složení umělého mléka, které by se přibližovalo tomu mateřskému.

Dobrá dávka tuku

Nejnovější studie ze švédské univerzity v Umea přicházejí s novým návrhem: Do umělého mléka přidat důležitý živočišný tuk, ze kterého kojené děti tolik profitují. Jedná se konkrétně o takzvanou lipoproteinovou membránu mléčného tuku.

Díky tomu se umělým mlékům daří dohonit alespoň v některých ohledech tolik doporučované kojení. Jak se zjistilo, tento mléčný tuk totiž podporuje fyzický a psychický vývoj dítěte, rozvoj imunitního systému, mozku i poznávacích funkcí. Ale ne všechna sušená mléka ho skutečně obsahují.

Syndrom první lahvičky: Málo známý fenomén

Nejen kaše pod lupou

Na složení mlék jsme se zaměřili, ale jak je to s mléčnými kašemi? Podobně. Osobně příliš neholduju slibům výrobců a raději jdu pod povrch. V praxi to znamená, že sleduju skutečné složení, porovnávám, hodnotím a ptám se odborníků. Ale kdo má na to čas a nervy, že? Zjednoduším vám vaše pátrání.

Do mléčných kaší se stejně jako do sušených kojeneckých mlék často namísto důležitých živočišných tuků přidávají ty rostlinné, třeba palmové oleje, které děťátku nedodávají tolik benefitů, kolik malý organismus skutečně potřebuje. Výrobci si možná myslí, že se tak nejlépe přibližují mléku od maminky, ale hlavním důvodem je to, že jsou na výrobu levnější. Buďte proto kritičtí!

Šest kroků šetrného odstříkávání  
Nekojím, svět se nezboří!
Témata: Děti, Časopis Maminka, Kojení, Kojenec, Psychický vývoj, Malý organismus, King, Nejnovější studie, Nejpřirozenější věc, Inteligence, Malý orgán, Skupina dětí, Plné kojení