Maminka.czNovorozenec

Když spěchá na svět...

Zuzana Labudová 28.  5.  2010
V poklidu si užíváte svého těhotenství, protože do porodu vám ještě nějaký ten týden zbývá, a najednou je všechno jinak. Miminku se zachce na svět dřív a vás čeká něco, na co vůbec nejste připravená.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Byla jsem ve 28. týdnu těhotenství. Ve dvě hodiny ráno jsem se najednou probudila s pocitem, že krvácím. Když jsme rozsvítili, zjistila jsem, že to není krev, ale plodová voda, a že jí je hodně. Začala jsem plakat a volala jsem do porodnice, co mám dělat. Sestra na příjmu radila ihned přijet, a tak jsme se vydali na cestu,“ popsala ten osudný den na portálu pro rodiče nedonošených dětí maminka malého Davídka.

V porodnici čekala ještě čtyři dny, po které dostávala antibiotika a kortikoidy, které měly uspíšit vývoj plic. Důvod odtoku plodové vody lékaři nezjistili. Pátý den lékaři porod vyvolali a na svět přišel vlasatý klouček „velký“ 37 centimetrů a „těžký“ kilo a půl.

„Zvládl to přirozenou cestou a dokonce měl slušné apgar skóre, a tak jsem si konečně trochu oddechla. Sice jsem si ho nemohla pochovat, vlastně se ho ani dotknout, ihned byl převezen na ARO, ale nějak jsem získala pocit, že to zvládne, a těšila se, až nám ho dovolí navštívit. Až u inkubátoru mě přepadl pocit zoufalství. Doktoři nám nic nezastírali. Davídkův stav byl sice stabilizovaný, nicméně se mohl velmi rychle změnit.“

Davídek ale bojoval a brzy se jeho stav začal lepšit. Dnes je z něj kluk jako každý jiný. Jeho maminka ale na tento zážitek jen tak nezapomene.

„Předčasný porod mi změnil vnímání světa, najednou si mnohem víc vážím zdraví a snažím se nedělat si starosti z maličkostí a užít si každý den, kdy se nám daří dobře. Zkušenost s narozením nedonošeňátka prověřila náš vztah s partnerem a myslím, že nás určitým způsobem stmelila, ačkoli to tak chvílemi vůbec nevypadalo...“

Zkuste klokánka

Rodiče těchto dětí se ocitají v rozpolceném stavu – radost z narození potomka jim kalí stres z toho, že porod byl předčasný, a obavy z dalšího vývoje. Většinou si nemohou miminko ani pochovat, natož o něj pečovat ve stejné míře jako rodiče dětí narozených v termínu. Skvělou pomůckou a zdrojem cenných informací a rad může být rodičům nedonošených dětí knížka PhDr. Daniely Sobotkové z Ústavu pro péči o matku a dítě, která je dostupná na serveru www.neonatologie.cz.

Rodiče se zde dozvědí, co se s nedonošeným dítětem děje po porodu, kdo a jak o ně pečuje. Doktorka Sobotková rodičům radí, aby dítě navštěvovali, i když je zpočátku může překvapit prostředí jednotky intenzivní péče se spoustou přístrojů a hadiček, a také vzhled jejich miminka, které se samozřejmě ani trochu nepodobá donošeným mackům z reklamy.

Pravděpodobně pocítíte velký strach o toho křehkého drobečka uprostřed blikajících a vrčících přístrojů. Klidně se ošetřujícího personálu zeptejte, které zařízení k čemu slouží. Zřejmě vás uklidní i ujištění, že napojení na sondy dítě nebolí. Brzký kontakt potřebuje nejen nedonošené miminko, ale také vy. Pocit bezmoci, který by vás při pohledu na něj mohl přepadnout, můžete zaplašit tím, že na něj budete mluvit. Každé, i hodně nedonošené, děťátko, hlas svých rodičů vnímá, a pokud si na něj zvykne, pomůže vám to v budoucí komunikaci. Pokud je to možné, dotýkejte se jej dlouhými plynulými pohyby.

Jakmile lékaři dovolí vyndat maličké na chvíli z inkubátoru, můžete si je nahé přiložit na pokožku na své hrudi. Říká se tomu klokánkování a je bezpečně prokázáno, že kontakt s kůží otce či matky dětem velmi prospívá, především proto, že slyší uklidňující tlukot vašeho srdce. Zvuk, který už dávno dobře znají. Ideální je, když se vystřídáte i s tatínkem.

Bát se je normální

„Rodiče nezralých nebo nemocných dětí žijí zpočátku často v obavách. Mají strach o budoucnost svého děťátka. Nevědí, co je čeká. Prostředí na jednotce intenzivní péče je neznámé, cizí, stejně jako lidé a jejich práce. Jsou rodiče, kteří se trápí natolik, že nemohou řádně jíst nebo spát.

Obtížně se pak soustředí i na to, co jim o jejich dítěti říká lékař nebo zdravotní sestra. Často zapomínají, na co se vlastně chtěli zdravotního personálu zeptat.
Nestyďte se proto dělat si při rozhovoru s odborníky poznámky nebo si předem napsat otázky, které vás zajímají,“ radí doktorka Sobotková. K obavám se často přidává velká únava a někdy i zmatenost, pocity křivdy, hněv vůči okolí nebo sobě samému. S takovými pocity by rodiče neměli zůstávat sami. Namísto uzavírání se do sebe je dobré někomu se svěřit a přijmout nabízenou pomoc. Některé maminky mají pocit viny, že děťátko nedonosily do termínu.

V naprosté většině případů ale matky za předčasný porod nemohou, a tyto pochybnosti jsou jen jednou z reakcí na stresovou situaci a duševní bolest. Je těžké cítit a chovat se jako skuteční rodiče, když se o dítě stará místo vás zdravotnický personál. Pokud tedy cítíte především prázdnotu, nikdo vám to nemůže vyčítat. Často se rodiče předčasně narozených dětí ptají, proč se něco takového stalo právě jim. Je to logické. Na takové otázky však neexistuje odpověď.

Pokud se jimi trápíte, zkuste si promluvit s podobně postiženými rodiči. Zjistíte, že v tom nejste sami a že opravdu nejste ničím vinni. Podívejte se třeba na stránky občanského sdružení Nedoklubko, kde se scházejí rodiče nedonošených dětí a kde je vám k dispozici i psycholožka – http://nedoklubko.cz, nebo na web http://nedonosenedeti.com.

Co je čeká

Medicína kráčí kupředu mílovými kroky a o neonatologii to platí obzvláště.
Zatímco před dvaceti lety se za životaschopné považovaly děti s porodní váhou nad jeden kilogram, nyní lékaři dokážou vypiplat i čtyřsetgramové drobečky. Nejrizikovější jsou samozřejmě ta nejmenší miminka.

Prognózy ale lékaři sdělují jen velmi neradi, protože vývoj předčasně narozeného dítěte se těžko odhaduje. Podle statistik přežije až devadesát procent i extrémně nezralých dětí. U porodní hmotnosti do 750 gramů je po dvou letech polovina případů zcela zdravá. Dobrá zpráva nakonec? V Německu přežil chlapeček s porodní váhou 275 g.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Novorozenec, Neonatologie, Velká únava, Ošetřující personál, Plynulý pohyb, Nedonošené miminko, Svět, Pocit křivdy, Spěch