Maminka.czNedonošená miminka

Klokánkování – zázračná metoda pro nedonošené děti

Tereza Víchová 15.  5.  2019
V České republice se ročně narodí více než 8 tisíc dětí předčasně. U většiny maminek v takové chvíli podle průzkumů převažuje strach nad pocity štěstí a radosti. Klokánkování je jedna z věcí, díky nimž si maminky nepřipadají jen jako pozorovatelky malého bojovníka v inkubátoru, ale jako opravdové mámy. A navíc má tato metoda mnohdy až zázračné účinky…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Vytoužené těhotenství, vybírání kočárku a výbavičky, přestavování bytu. Čím dál více párů nemá na tyto věci 40 týdnů, po které trvá normální těhotenství. Jen lehce za polovinou této doby je hranice potrat/porod. A další měsíce strachu o život mnohdy ani ne kilového miminka. Nemocnice se stane druhým domovem, každé zazvonění telefonu pak důvodem zrychleného tepu.

Život nedonošených dětí dlouho visí na vlásku, bojují s infekcemi, nedostatečně vyvinutými plícemi a dalšími komplikacemi. Vyhlášená česká neonatologická péče však často dokáže nemožné a děti přežijí, stále častěji i bez zdravotních následků. Co mohou dělat rodiče s nachystanou, zatím prázdnou postýlkou?

Co dalšího kromě odstříkávání mléka, dennodenních návštěv a hlazení malého tělíčka v inkubátoru? Umožňují-li to okolnosti, stačí k velké pomoci dítěti i k lepšímu psychickému stavu vlastně málo. Svléknout se, posadit do křesla a nechat si křehké miminko položit na hrudník. Účinky jsou zaručeny.

„Naše přirozené chování kolem porodu směřuje k uvítání dítěte do starostlivé a pečující rodiny,“ vysvětluje MUDr. Eliška Vokurková, lékařka neonatologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

„Toto chování je podmíněno hormonálně. Oxytocin (tzv. hormon lásky), prolaktin (tzv. hormon rodičovství) a opioidy (jako hormony potěšení) jsou zodpovědné za blízký kontakt obou rodičů ke konci těhotenství a za jejich instinktivní dotyky i láskyplnou náruč pro své dítě bezprostředně po porodu. Rodiče předčasně narozených dětí jsou o toto přirozené citové vzplanutí ochuzeni.“

Od kdy se dá zachránit předčasně narozené dítě?

Kůže na kůži

Klokánkování nenese svůj název náhodně. Klokani jsou savci s vakem, kteří rodí svá mláďata nevyvinutá. Malý klokan je holý, slepý a schází mu zadní končetiny. Dokáže se ale pomocí drápků přichytit k matčině srsti a šplhá jen za pomoci čichu a hmatu k jejímu vaku, kde se přisaje na mléčnou bradavku.

Tady stráví asi sedm měsíců, než je schopný samostatného života. Název klokánkování je tedy v případě nedonošených dětí skutečně příhodný. Tak jako dozrává australský savec, pomáhá tato metoda v mnoha zásadních ohledech i brzy narozeným miminkům. Proto je důležité, aby každá maminka, která porodí z jakéhokoli důvodu předčasně, měla čas věnovat se kontaktu se svým miminkem.

To aby vědělo, že není na světě samo a opuštěné, a dozrávalo v prostředí, které mu je nejbližší. Tedy v náručí, případně uměle vytvořené kapse, jeho maminky.

Jak vzniklo klokánkování

„Klokánkování neboli Kangaroo Mother Care je metoda, která přibližuje matku i otce k jejich nezralému dítěti, a to doslova ‚kůže na kůži‘,“ přibližuje MUDr. Vokurková.

V chudinské nemocnici v kolumbijské Bogotě v roce 1978 nebyl dostatek inkubátorů a děti byly ohroženy četnými infekcemi. Matky, které nemohly plnit své mateřské povinnosti, navíc své děti po dlouhém odloučení opouštěly.

„Když dětský lékař E. Rey Sanabria přesvědčil matky, aby svého předčasně narozeného novorozence zahřívaly na nahé hrudi, novorozenci měli jen čepičku, plenu a ponožky a byli připoutáni na hruď matky pruhem látky. Takto se miminka zahřívala po dobu, kterou měla strávit ještě v děloze. Prostý tlukot mateřského srdce, jemné kožní doteky a teplo dokonale navodily bezpečí nitroděložního života,“ dodává lékařka.

O 11 let později se pomocí výzkumů dokázalo, že klokánkované děti rostou stejně rychle jako ty, které své první týdny trávily v inkubátorech. A v dnešní vyspělé době, kdy lékaři dokážou při záchraně nedonošenců téměř nemožné, se stále více potvrzuje, že tato jednoduchá metoda má opravdu zásadní dopad na vývoj.

Narodilo se předčasně. Jaká je péče o nedonošená miminka?

Co všechno dokáže klokánkování

Klokánkování je mnohdy až zázračně prospěšné oběma stranám – rodičům i nedonošeným dětem. „Skin to skin kontaktem na těle rodiče mají předčasně narození novorozenci stabilnější srdeční frekvenci, pravidelné dýchání, lepší saturaci (okysličení tkání kyslíkem, které je monitorováno přístroji), menší výkyvy tělesné teploty, méně pláčou, lépe spí a mají delší období bdělosti,“ popisuje účinky metody MUDr. Vokurková.

„Lépe se jim vyvíjí mozek a jsou méně ohroženi infekcí – jejich kůže se totiž přirozeně osidluje mateřskými bakteriemi, proti kterým jsou přímo chráněni protilátkami mateřského mléka své maminky. Aktivní pohyby končetin mají vliv na dobrý růst kostní hmoty.“ Maminky, které nezažily ono přirozené citové vzplanutí popisované v úvodu, získávají klokánkováním také mnohé.

Podle lékařky to prokazatelně probouzí jejich instinktivní chování, podporuje mateřské kompetence a má pozitivní vliv na nástup laktace, což potvrzuje i Eva Ratajová, maminka nedonošených dvojčátek Huberta a Viléma:

„Je to okamžik, kdy zažijete pouto s miminkem a pocítíte své rodičovství naplno. V té chvíli už miminko není nemocničního personálu, je vaše! Myslím, že klokánkování a kojení jsou dvě věci, kterými jsem já jako maminka přispěla k tomu, že jsou naši kluci dnes zdraví a vůbec na nich nepoznáte, že se narodili už v šestém měsíci těhotenství.“

Klokánkovat se dá překvapivě velmi brzy. U pražského „Apolináře“ začali tuto metodu praktikovat již kolem roku 1999, mají tu tedy dlouholeté zkušenosti. „Tyto stabilní nezralečky klokánkujeme i intubované a dýchající s podporou ventilátoru od prvního týdne života,“ dodává MUDr. Vokurková.

„U extrémně nezralých dětí, které se u nás narodily na hranici životaschopnosti například ve 23. týdnu a váží kolem 400 g, musíme kromě stability brát ohled i na jejich zralost kůže, proto klokánkujeme později, ve 2. až 3. týdnu života.“

Předčasný porod: Nikdo na světe ho neumí zastavit, říká porodník

Nebuďte v tom sama

Eva Ratajová a další maminky nedonošených dětí dnes svými zkušenostmi pomáhají tam, kde je to nejvíce potřeba, tedy maminkám s podobným osudem. Úloha občanských sdružení Nedoklubko nebo BabyKlokánci je nenahraditelná – poskytují informace, shánějí materiální pomoc, po večerech šijí minideky a pletou miniponožky, se svými dětmi vyrábějí různé dárečky do porodnice, například chobotničky. „Rodiče se snažíme podpořit především psychicky a emočně,“ vysvětluje Michaela Lískovcová z OS Nedoklubko.

„Propojujeme svět odborníků a rodičů, informujeme veřejnost o problematice předčasného porodu a usilujeme o to, aby se zlepšila péče o nedonošené děti. Díky naší pomoci, laickému poradenství a projektům se daří rodičům po předčasném narození děťátka předávat poselství, že nejsou na své trápení sami a že i takto těžké chvíle mohou překonat a radovat se z miminka.“

Vědci vyvinuli umělou dělohu, která může pomoci předčasně narozeným dětem

Občanská sdružení se zaměřují i na podporu klokánkování jako nesmírně důležité součásti péče o předčasně narozené dítě. „Snažíme se rodiče informovat o pozitivech této metody. Ať už na našich webových stránkách, či v letáčcích a brožurkách, které vydáváme,“ dodává Lískovcová. A stejného názoru je i sdružení BabyKlokánci. Kromě finanční a materiální pomoci má pro rodiče nedonošených dětí velký význam především ta emoční, kterou popisuje Eva Ratajová. „Cítili jsme s manželem obrovský vděk za to, jak to s chlapečky dobře dopadlo, a cítíme se zavázáni tolika lidem, kteří nám pomohli.

I když máte skvělou rodinu a kamarády, málokdo zvenčí pochopí, co s předčasným narozením dítěte prožíváte, jak vás to zasáhne. I mně bylo bližší mluvit o tom s někým, kdo takovou situaci zažil. Z toho důvodu jsem se rozhodla pomáhat dál a přidala se k BabyKlokánkům, kde působím jako koordinátorka v porodnici u Apolináře. Jednou týdně zde pořádám Rodičovský klub.

Tady se mnou mohou rodiče nedonošených dětí mluvit o mých zkušenostech, svých pocitech, prožitcích i obavách z toho, co se děje a dít bude. Jsem také v kontaktu s personálem a vím, jak porodnici nejlépe pomoci po materiální stránce. Sháníme kojicí polštáře, oblečky nebo odsávačky mateřského mléka.“

Dříve narozené děti potřebují máminu náruč úplně stejně jako všechny ostatní. Díky tomu, že jsou maminky zapojeny do péče o tato malá stvoření zavčas, se to daří zajistit čím dál lépe a se skvělými výsledky. Pokud tedy můžete, chovejte své miminko, mějte ho u sebe, dejte mu pocítit teplo své náruče. Věřte, že mu tím velmi usnadníte start do života.

Běh pro nedonošené děti

O víkendu 18. května proběhne 9. ročník MCC Kros Štiřín o poháry nejlepších atletů světa Tomáše Dvořáka, Báry Špotákové a Romana Šebrleho. Výtěžek ze startovného bude věnován Centru pro nedonošené děti v porodnici U Apolináře, a podpořit tak můžete předčasně narozené děti. Celá akce je pod záštitou prof. MUDr. Antonína Pařízka, CSc.

VIDEO: Nedonošené děti: Často přežijí i jen kilová miminka

Témata: Děti, Časopis Maminka, Miminko, Rodiče, Nedonošená miminka, klokani, Kangaroo Mother Car, Apolinář, Aktivní pohyb, Nitroděložní život, Savec, Hubert, Potěšení, Pravidelné dýchání, Nedonošené dítě, Čich, Atlet, Dlouhé odloučení, Bogota, Tvorba, Narozené dítě, Roman Šebrle, LF UK v Praze, Porada, Skin