Maminka.czKojení

Kojení a nálady! Může stres ovlivnit kvalitu mateřského mléka?

Michaela Láchová 17.  5.  2018
Cibule, česnek a luštěniny si většinou kojící maminky alespoň zpočátku raději odpustí, aby zamezily zbytečným slzičkám svého drobečka. Jak je to ale s náladami? Když je mamince ouvej, pije od ní miminko „smutné mlíčko“?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Co všechno vlastně přechází do mateřského mléka? To, co kojící maminka sní. Víme. Pryč s nadýmavými potravinami. Taky to, co vypije. Známe. Nechcete přece miminku ublížit, a tak vás teď minimálně půl roku nikdo s víc než symbolickou skleničkou v ruce neuvidí. A dál? Když všechno tohle ovlivňuje složení mateřského mléka, může jeho kvalitu ovlivnit i hormon kortizol, který se do těla vyplavuje při stresu? 

Nebude vadit jedna sklenička? Jak to je s pitím alkoholu během kojení?

„Stres ovlivňuje množství mléka a schopnost mléčných žláz pustit mléko k miminku. Takže se u velmi přetížených, bolavých nebo jinak stresovaných maminek můžeme setkat se situací, že mají v prsech dostatek mléka, ale to se nemůže dostat k miminku, protože stresové hormony převažují nad oxytocinem, který je zodpovědný za let-down reflex a spouští mléko. Pak se snadno stane, že maminka má dostatek mléka, ale k miminku se nedostane, protože prsy nelze zcela vyprázdnit. Na kvalitu mléka ale nemá stres žádný vliv,“ vysvětluje laktační poradkyně Zuzana Chovancová Holubová.

Strava ovlivní složení mateřského mléka, ale hůř už jeho množství. Se stresem je to tedy přesně naopak. Zatímco v případě, že se snaží kojící maminka po porodu rychle zhubnout (a třeba kvůli tomu i hladoví), se do mlíčka vyplavují škodlivé látky, stres takto přímo kvalitu mléka neovlivňuje. Významně se ale podílí na laktaci jako takové, může ji v nejhorším případě i úplně zastavit. Zůstává tedy tak jako tak největším nepřítelem kojících maminek. 

Jakým potravinám se vyhnout při kojení?

Kdy už to není jen blues?

Většina maminek se po porodu potýká se změnami nálad, tzv. poporodním blues, které je způsobeno hormonální nerovnováhou, většinou ale po pár týdnech vymizí. Na miminko se momentální nálada maminky snadno přenese, stejně rychle se ale změní, a není se tedy třeba obávat, že by na něm její plačtivé chvilky zanechaly nějaké trvalejší následky. Horší je to ale s dlouhodobým stresem nebo těžkou depresí, ve které se zmiňované blues může zvrtnout. 

Pozor na varovné signály

„Poporodní blues je mírnější formou poporodní deprese, rozvoj v těžkou formu může nastat v rámci dnů i týdnů. Riziko rozvoje je vyšší u žen, které se i před otěhotněním s depresí léčily, ohroženější jsou například maminky bez partnera nebo ženy, které otěhotněly neplánovaně. Může se ale objevit i u těch, které se s žádnými problémy před otěhotněním ani během těhotenství nepotýkaly,“ potvrzuje psychiatrička MUDr. Jana Pluháčková. 

Některé příznaky poporodní deprese se dají do určité intenzity pokládat za normální. Jistá míra pochybností a obav, zda má miminko vše potřebné, je zcela běžná a maminky by se neměly znepokojovat tím, že je něco v nepořádku, když se „bezdůvodně“ rozpláčou nebo nejsou schopné se za celý den převléct z noční košile. 

Přiznání zoufalé mámy: Chtěla jsem zabít svou dceru...

Hormony zkrátka udělají své. „Jedním z varovných signálů, které poukazují už na těžkou depresi, je negativní vztah k dítěti. Ve chvíli, kdy se začnou maminka nebo častěji její blízcí obávat, že by svým chováním mohla dítě nějak poškodit či opravdu začne vážně zanedbávat péči o něj i o sebe, je potřeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc,“ varuje MUDr. Jana Pluháčková.

Nakažlivé emoce

Emoce čerstvé mámy, ať už jsou jakékoli, se na miminko dokážou přenést raketovou rychlostí. Pokud ale neprožíváte dlouhodobý stres, poměrně snadno jej z toho „vyléčíte“ – opět skrze sebe. 

Nálady maminky a miminka se v sobě zkrátka zrcadlí navzájem. Vzpomeňte si na tu tisíckrát omílanou větu, ale tolik pravdivou: Spokojená máma rovná se spokojené dítě! A naopak. 

Co si ale budeme povídat, člověk si jen těžko poručí. Ať už je důvod ke stresu jakýkoli, chytré rady okolí typu „hlavně se nesmíš nervovat“ nás často ještě více rozhodí. Někdy se tak i přes veškerou snahu maminky stane, že mléko zkrátka přestane téct. Není už ani hypoteticky „smutné“, není prostě, na první pohled, žádné. Respektive je, ale zablokuje se spouštěcí reflex. A to stres umí zajistit opravdu dobře. Právě hormon oxytocin, který mléko spouští, je na stres, bolest, nevyspání a nervozitu velice citlivý. Když se tedy třeba náhlým šokem tento reflex zablokuje, mléko neteče – nedostane se tak k dítěti, a protože není žádný odběr, postupně se laktace vytratí, i když to na první pohled může vypadat, že zmizela hned. Pokud se ale maminka dokáže uklidnit a uvolnit, lze kojení zachránit třeba i po „suchém týdnu“, je to ale opět hodně individuální záležitost. 

Když je mléka málo

Během šestinedělí často maminky bojují s nadbytkem mléka. Jeho tvorba se ale během pár týdnů ustálí a funguje na principu nabídky a poptávky. Mění se mimo jiné i jeho složení. Maminky tak snadno získají pocit, že mají mléka málo a jejich drobeček hladoví. Ty citlivější z nich se tímto faktem dokážou natolik vynervovat, že si zablokují spouštěcí reflex a mlíčko opravdu neteče. I to se dá ale v mnoha případech spravit. Někdy mohou být ovšem jejich obavy oprávněné a mlíčka může být nedostatek, především během růstového spurtu miminka. „Je potřeba se dítěti přizpůsobit a změnit dočasně režim tak, aby se miminko cítilo spokojené. Je obvyklé, že děti během růstového spurtu chtějí prs i každou hodinu, a je to naprosto v pořádku,“ doplňuje Zuzana Chovancová Holubová. 

Má plné mrazáky mateřského mléka! Denně ho vyprodukuje přes šest litrů

Co pomůže? 

Zhodnotit, zda je to jen pocit maminky, nebo mlíčka není opravdu dost, dokáže zkušená laktační poradkyně. Často vystresované mámy natolik uklidní, že se vše jako mávnutím proutku vrátí do normálu. Neostýchejte se v takové situaci obrátit pro radu na laktační poradkyni, která s vámi individuálně probere jakékoli vaše strachy nebo trápení. 

Někdy ovšem stačí dodržovat jednoduché rady. Dostatečně a hlavně pravidelně jíst, hodně pít, spát, co to jde, a především se zbytečně nestresovat, třeba návštěvami. „Ke zvýšení laktace napomůže, když s miminkem na den nebo dva zalehnete do postele a budete kojit skin to skin, tedy kůži na kůži, dopřejete si takový druhý bonding. Společně strávený čas je v tuto dobu nanejvýš důležitý, díky němu se laktace může rozběhnout tak, aby stačila potřebám miminka,“ přidává Zuzana Chovancová Holubová jeden z mnoha tipů na zvýšení laktace. 

Jakékoli náznaky pochybností je lepší řešit včas, klidně jen po telefonu. Nebojte se ptát byť na maličkosti, můžete tím předejít zbytečným problémům. „Ať už je situace jakákoli, spokojená maminka vždycky bude na prvním místě, protože tak je spokojené i miminko,“ dodává. 

Jak zajistit, abyste měla dostatek mateřského mléka?
Proč dítě pláče po kojení? Může jít o alergii, reflux, ale také o pocit bezpečí
Polohy při kojení. Najděte si takovou, při které si odpočinete



 

Témata: Časopis Maminka, Kojení, Miminko, Kojenec, Praktické rady, Miminko, Hormonální nerovnováha, Růstový spurt, Mater, Máť, Drobeček, První místo, Stresový hormon, Poporodní blues, Maminka, Lékařská pomoc, Největší nepřítel, Nal, Jednoduchá rada, Spouštěcí reflex, Mléčná žláza, Poporodní deprese, Mléko, Nejhorší případ, Varovný signál