[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Petra Hejsková, Provozní koncertní síně Myslím si, že na veřejnosti je vidět spousta jiných, daleko více pohoršujících věcí než právě kojení. Jsem pro kojení na veřejnosti, nechápu, proč by miminko, když má hlad nebo žízeň, nemělo dostat svůj tolik potřebný doping. Přece my, dospělí, se na veřejnosti kdykoliv najíme a napijeme, jakmile dostaneme chuť nebo žízeň. Když si vzpomenu na sebe (mám tři dcery, pět let a dvouletá dvojčata), nejstarší dceru jsem kojila velice krátce, přes velké obtíže šest týdnů, a to i v cukrárně nebo v parku. Dál jsem již pokračovala s termoskou a dávkovačem umělého mléka. U dvojčat se mi nepoštěstilo kojení vůbec, tedy nespadám do kategorie "kojná", která propaguje jen kojit, kojit, kojit a kdekoliv a kdykoli. Beru to prostě jako samozřejmost života.
Jitka Mikolášková, Zdravotní sestra na mateřské Kojení je přirozené, ale je to zároveň dost intimní věc, která se odehrává mezi maminkou a jejím miminkem.
Úmluva z roku 1991 přiznává dítěti právo na mateřské mlékoa určuje povinnost vytvořit podmínky pro kojení. ČR má k tomu plán Zdraví 2010.
Sice se o něm ví, každý ho zná, rozhodně jsem vždy pro krmení mateřským mlékem, když se mamince kojit daří. Ale nemusí vás každý vidět. Děti i maminky by na kojení měly mít klid a soukromí. Pokud se už stane, že má dítě hlad a já bych musela kojit venku, najdu si nějaké místo stranou, v soukromí. Kojení a prsy je totiž moje věc a nemusím se nikde vystavovat. Někomu nemusí být příjemné dívat se na kojící matku. I mně je nepříjemné, když si jdu sednout někam do restaurace na jídlo nebo kávu a vedle mě sedí matka s vytaženým prsem a kojí. Naše maminky a babičky se také nikde nevystavovaly. Pardon, ale za mě teda kojení na veřejnosti ne.