reklama

Kolik řečí umíš... Který jazyk vybrat a kdy začít?

Angličtina, nebo němčina? Který cizí jazyk se má moje ratolest učit jako první? A kdy s výukou začít? Odpovědi nejsou jednoznačné...

Naprosto logické by bylo začít se učit cizí jazyky zemí, se kterými sousedíme. Jestliže jsme z Ostravy, proč nezačít s polštinou? Jezdíme-li lyžovat do Krkonoš, Železné Rudy či třeba do Alp, hodila by se nám němčina. Je-li náš syn fanouškem počítačových her či nějaké americké hudební skupiny, tak se s ním směle pusťte do angličtiny, i když se do anglicky mluvící země právě vůbec nechystáte.

Chce-li vaše dcera poznat francouzskou Riviéru, protože zhlédla film, ve kterém tam hlavní hrdinka bydlela, umožněte jí studovat francouzštinu. Zajímá-li se však o dějiny umění a chce vidět památky v Římě nebo Florencii, mělo by cenu pustit se do italštiny. V létě máme jet na dva týdny na dovolenou do Španělska, hurá tedy, začneme naše dítko hned učit španělsky, aby se na pláži mezi dětmi neztratilo. A v tomto duchu bychom ve výčtu mohli pokračovat dále.

Pluralita

Angličtina patří mezi nejrozšířenější jazyky na světě, ale zároveň se řadí k nejpoužívanějším jazykům v Evropě. V dospělosti se zcela automaticky očekává, že na určité komunikativní úrovni bude angličtinu ovládat úplně každý. Můžeme říct, že je často považována za součást naší gramotnosti.

Němčina se jeví jako důležitý jazyk především pro nás, kdo žijeme v České republice. Důvodem jsou naše ekonomické vztahy v rámci střední Evropy, tedy zejména s Německem, Rakouskem a Švýcarskem. Přestože angličtina bývá v zahraničních firmách hlavním komunikačním jazykem, stává se, že německé firmy, kterých je u nás poměrně dost, upřednostní při výběru nového zaměstnance právě kandidáta s dobrou znalostí němčiny.

Pokud se domníváte, že vaše dítko bude světoběžníkem a bude cestovat do nejrůznějších koutů světa, zvolte pro něj angličtinu. Jestli si myslíte, že bude raději doma a o cestování po světě nebude mít velký zájem, zvolte jako první jazyk spíše němčinu.

Vzhledem k tomu, že severním, jižním i západním směrem od našich hranic se mluví německy, měli bychom se jako s prvním cizím jazykem začít seznamovat s němčinou. Ale jak to vypadá ve skutečnosti? Je výuka němčiny v nabídce každé školky či školy? Zatím u nás převažuje angličtina.

Existují názory, že němčina je nám celkově bližší. Jiný může namítnout, že němčina je těžší než angličtina či třeba italština. To záleží na úhlu pohledu.
Jakmile začne student patřit mezi ty pokročilejší, zjistí, že angličtina je velmi bohatá na fráze a různé vazby, a v ten moment může propadnout beznaději, že se ji nikdy pořádně nenaučí. U italštiny zase můžeme narazit na to, že nabídka učebnic, slovníků či nahrávek není tak veliká, jak jsme zvyklí u angličtiny či němčiny.

Řeknete si: je to ale důležité? V Itálii žádné příbuzné či známé nemáme, o konkrétní firmě, kam by pracovně mohly vést kroky našeho dítěte, zatím také nevíme. Jezdíme tam na dovolenou k moři jednou za rok, to si vystačíme s angličtinou...

Pro někoho může být důležité i to, že angličtina neskloňuje, a proto se dítě nemusí učit pádové koncovky.

Jenže druhý zase vidí kámen úrazu v tom, že se velmi liší zvukový projev jazyka od toho psaného. Pro dalšího mohou být problémem německé členy u podstatných jmen, to, že se podstatná jména píšou s velkým počátečním písmenem, spousta složených slov nebo naprosto jiná stavba věty, než na jakou jsme zvyklí v češtině. A co teprve takový minulý čas? My máme jeden, kterým můžeme v minulosti vyjádřit cokoli, ale právě němčina s angličtinou, u nás dva nejčastěji vyučované cizí jazyky, jich mají více.

Jisté je i to, že se žádným doslovným překladem z češtiny do cizího jazyka prostě nedostaneme. Uveďme si příklad. Česky řeknu „já jsem přijel" - stačí však změnit osobní zájmeno, ale nechat stejný čas, a věta pak zní „on přijel". Kam pak se nám ztratilo slůvko „jsem"? Je pryč!

A přece všichni mluvíme správně česky. Nebojme se tedy s vervou pustit společně s naší ratolestí i do kteréhokoli cizího jazyka. U dnešní populace malých dětí je téměř jisté, že se budou ve svém životě učit alespoň dva cizí jazyky. Právě studium prvního jazyka vytvoří v hlavičkách dětí základní vzorce toho, jak se jazyky učit.
To je hlavní důvod, proč si poté dítko druhý jazyk osvojuje mnohem snadněji.
Není tedy tolik důležitá otázka „kterým jazykem" začít, ale mnohem důležitější je otázka „jak začít", tj. jakou metodou, stylem či strategií dítě cizí jazyk začít učit.

Nejdříve si to tedy shrňme. Co ovlivňuje volbu jazka?

1. Bydliště a rodinné vazby:
Děti z příhraničních oblastí se s daným cizím jazykem svých sousedů setkávají již od dětství. Dá se předpokládat, že by v dospělosti právě s tímto jazykem mohly najít uplatnění při hledání pracovních příležitostí v místě svého bydliště, a proto by se tomuto jazyku měly věnovat již od počátku. Pokud máme příbuzné v cizině, kam pravidelně jednou za dva měsíce jezdíme na víkend, nebo s nimi trávíme společně každou dovolenou, začněte u své ratolesti právě daným cizím jazykem. Váš brouček tak velmi brzy zjistí, k čemu ten cizí jazyk vlastně je. O jeho motivaci se pak už nebudete muset tolik strachovat.

2. Nabídka dnešních škol:
Mnoho škol dnes nabízí cizí jazyky již od první třídy. Rovněž mnoho mateřských škol má ve své nabídce výuku cizích jazyků. Je třeba si zvolit tu optimální, proto nelitujte času, který výběrem dané vzdělávací instituce strávíte. Důležitá je i metoda, kterou daná škola při výuce cizích jazyků používá. V raném věku dítěte se musí vždy jednat o metodu, která je pro něj zajímavá a která ho motivuje objevovat něco nového.

Základem v této době musí být hra, uvolňuje totiž fantazii dítěte. Na druhou stranu ale škola musí pracovat podle jasně daného systému OE chybou by bylo například každoroční střídání učebnice. Také je třeba zabránit tomu, aby se naše ratolest několikrát za sebou učila základy jazyka. Takový postup může být zcela demotivující, proto je důležitá návaznost výukových řad učebnic.

Poslouchejte také názory rodičů, kteří své dítě v dané škole již mají. Nemalý význam má i vzdálenost školy od místa bydliště. V dnešní uspěchané době budeme jen stěží svou ratolest dovážet do školy na druhý konec města. Máme-li na školu v místě našeho bydliště dobré reference, aš začne s tím jazykem, který daná škola nabízí.

3. Příjemná atmosféra:
Zahájení výuky cizího jazyka je pro každé dítě velmi důležité zejména z toho důvodu, že si tím buduje svůj vztah k výuce jakéhokoli dalšího jazyka. Pokud se dítě při výuce cítí uvolněně, a má navíc dobrý pocit z toho, že se něco nového naučilo a něco nového objevilo, bude se učit mnohem snadněji. Při podnětném prostředí se rovněž lépe utvářejí paměšové stopy v mozku dítěte a o to při každém vzdělávání jde. Dítě se tím ztotožní s myšlenkou, že učit se cizí jazyk je vlastně zábava. V pozdějších letech bude dané dítě pro výuku cizích jazyků mnohem lépe motivováno.

4. Osobnost učitele:
Je třeba zmínit, že učitel musí daný cizí jazyk výborně ovládat. Ačkoli se to může zdát jako naprostá samozřejmost, stává se, že zejména ve školách je výuka cizích jazyků svěřena učitelům, kteří nemají odpovídající aprobaci a cizí jazyk ovládají v duchu úsloví, že „učitel je o lekci před žáky".

Z pohledu dítěte ale hraje větší roli to, zda pedagog dokáže děti svým přístupem pro výuku skutečně nadchnout. Měl by proto být metodicky zdatný, měl by stále hledat nové postupy a způsoby, které by děti dovedly k porozumění jazyku a k ovládnutí základních konverzačních prvků. Takový učitel by měl svou práci považovat za poslání.

5. Znalosti rodičů:
Jestliže rodiče daný cizí jazyk, který se jejich ratolest učí, sami znají a ovládají ho, mohou být velmi nápomocni, což je pro počátek studia jistě velkou výhodou. Tito rodiče si ale musí dát pozor na to, aby svého potomka stále nenapomínali, neopravovali ho a nevštěpovali mu tak, že naučit se správně mluvit cizím jazykem je velmi obtížné. Vždy je třeba potomka chválit za to, jak je šikovný a jaké pokroky již udělal. Pro dítě se pak takový rodič stane vzorem. Jsou-li však znalosti cizího jazyka rodičů spíše chatrné, může od nich jejich dítko odposlouchat třeba chybnou výslovnost, jejíž napravování bude později obtížné, a jejich „pomoc“ bude tedy spíše ke škodě než k užitku.

Je-li to i váš případ, tak nezoufejte.
Využít přece můžete jakékoli zvukové či obrazové nahrávky, jichž je na našem trhu poměrně dost. Snažte se své dítě zapojit do různých jazykových her, které mají děti velmi rády. Pamatujte, že je důležité, aby se jim to líbilo a bavilo je to.

6. Zájem a motivace dítěte:
Pokud náš potomek tráví hodně času u počítače a různé počítačové hry patří mezi jeho koníčky, bude jistě některé anglické výrazy naprosto bezděčně ovládat již nyní. A jeho zájem bude zcela automaticky směřovat k angličtině. Ale v případě, že má staršího sourozence, který se právě učí španělsky, bude se zřejmě chtít učit tentýž jazyk. A proč ne? Na děti působí velmi pozitivně i to, když s nimi pojedete kamkoli do ciziny. Někdy taková zahraniční dovolená udělá s dítětem hotové divy. Sám si koupil na svahu v Alpách permanentku na vlek - to je ale zážitek! A až se vrátíte domů, začněte s výukou němčiny, protože příští rok si váš brouček bude při cestě na sedačce nahoru na ledovec moci popovídat se stejně starým, německy mluvícím dítětem.

7. Způsob čtení:
Chodí-li vaše dítě již na základní školu a ovládá-li alespoň částečně čtení, věnujte při volbě prvního cizího jazyka pozornost tomu, jakým způsobem váš potomek vlastně čte text. Jestliže čte text většinou na základě toho, že porozumí jeho obsahu, ale vlastně si ho částečně i domýšlí, neměla by mu dělat problémy angličtina. V tomto případě by bylo dobré začít právě s angličtinou jako s prvním cizím jazykem. Jestliže však dítě čte po jednotlivých slabikách a trvá to již nějakou dobu, pak pro něj bude zřejmě snadnější výuka němčiny.

8. Varování:
Někdy mají rodiče tendence k tomu, aby se jejich dítko začalo nejdříve učit cizí jazyk co nejvíce podobný naší mateřštině. Rodiče se domnívají, že to bude snazší. Před tímto krokem ale musím varovat. Na začátku je vždy lepší volit takový cizí jazyk, který je od naší mateřštiny zcela odlišný. Dětem, které mají nějakým způsobem oslabenou sluchovou diferenciaci, může podobnost jazyků způsobovat nemalé obtíže. A jak už bylo zmíněno, právě zkušenosti z výuky prvního cizího jazyka jsou pro dítě důležité i z toho důvodu, že dítě potřebuje zažívat pocity, že je to zábavné, potřebné, ale především snadné.

Kdy začít s výukou jazyka?

Jedni říkají, že je dobré začít s výukou cizích jazyků prakticky od narození. Druzí zastávají názor, že nejdříve by dítě mělo mluvit dobře svým mateřským jazykem, mít zažitý systém mateřštiny a teprve poté začít studovat nějaký cizí. Někdo je toho názoru, že předškolní dítě by se nemělo přetěžovat a výuka cizího jazyka takovým přetěžováním jistě je. Názory odborníků jsou tedy často zcela protichůdné. A kde je pravda? Jasná a jednoznačná odpověď neexistuje. Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší a zároveň si uvědomuje, že by mělo umět mluvit alespoň jedním cizím jazykem, nejlépe však dvěma či více.

Každý rodič také nejlépe zná možnosti svého dítěte, proto nemějte obavy z různých názorů odborníků. Vy sami přece poznáte, co je pro vašeho broučka nejlepší a co zvládne, aniž by to mělo nějaký negativní vliv na jeho psychický vývoj. Nám dospělým se může výuka cizích jazyků někdy zdát velmi obtížná, zvláště tehdy, když jsme měli smůlu na učitele anebo jsme pro studium cizího jazyka prostě nepoužili tu správnou metodu.

Možná jsme ještě nezjistili, který styl výuky nám nejvíce vyhovuje -zda styl sociálně-emocionálního učení, nebo kognitivní styl, kdy máme potřebu stále něco nového poznávat. To souvisí s naší orientací na pravou či levou mozkovou hemisféru. U naší ratolesti předškolního věku však nic z toho nehrozí. Zatím je nepopsaným listem papíru a je na nás, abychom jí pomohli udělat první krůčky směrem ke vzdělání a přesvědčili ji, že učit se je vždycky prima.

Faktem zůstává, že nejdůležitějším obdobím pro osvojování základů mateřského i cizího jazyka je věk přibližně do osmého roku. Dítě se učí poslechem, opakováním, napodobováním. Je jako houbička, která nasává vše nové a ukládá to do svého podvědomí. Učí se naprosto přirozeně, vnímá melodii i rytmus jazyka, snadno zachytí správnou výslovnost i intonaci, aniž by si uvědomovalo, že se vlastně něco učí.

Malé dítě přímo dychtí po každém poznání a toho je třeba také využít.
Důležité je, aby vše nové bylo spojeno s radostnými a pozitivními emocemi a zážitky. Spojí-li se nová informace s příjemným prožitkem, je šance na to, že se v mozku vytvoří ty správné paměťové stopy, vždy větší. Po uplynutí tohoto období je pro každé dítě osvojení základů cizího jazyka mnohem obtížnější a z tohoto poznatku bychom při rozhodování, kdy je vhodné začít s cizím jazykem, měli vycházet.

Důležitá je motivace

Dítka v předškolním věku většinou přijímají cizí jazyk naprosto spontánně a bez jakéhokoli ostychu. Zvyknou si na jiný přízvuk i intonaci naprosto přirozeně. Mnohem obtížněji se však motivuje dítě, které již chodí do školy, zažilo neúspěch, a proto se začne stydět cizím jazykem promluvit z obavy, že bude zase chybovat. Úplně nejhorší by bylo, kdyby dítě dostalo „nálepku“ toho neúspěšného. Takových nálepek se pak zbavuje velmi obtížně. Učitel se v tomto případě musí snažit používat krátké a jednoduché věty, které dítěti mohou dodat jistotu a pevnou půdu pod nohama. Dítě je třeba zapojit a rozmluvit formou her, vše by mělo probíhat zábavně, a hlavně bez stresu a jakéhokoli napětí.

Patří-li dítě od přírody mezi soutěživé typy, jistě ho zaujmou jazykové soutěže, kde si může změřit síly se svými vrstevníky. Pozor však na to, aby dítě stále neprohrávalo a necítilo se nakonec k ničemu. Správný pedagog takové situaci musí vždy předejít. Má přece tu kouzelnou moc a schopnost každé dítě správně povzbudit a ví, co na které nejvíce platí. Vždy najdeme situaci, kdy dítě můžeme pochválit. A chválou by se nikdy šetřit nemělo.

Učitel by měl do výuky zapojit vše, co dítě v daném věku baví. To znamená využít her, písniček, říkanek, pohádek či vymyšlených legračních příběhů, ale také pohybu či pantomimy. U starších žáků je třeba přidat práci na počítači a začít využívat internet. Děti tak vidí, k čemu mohou cizí jazyk kromě dorozumívání při cestování s rodiči o dovolené využít. Musí si uvědomit, že se učí něco, co je užitečné a má smysl, ale také je třeba je zaujmout.

Pak se i v tomto věku budou na hodiny cizího jazyka těšit. Jestliže však učitel zkouší izolovaná slovíčka bez jakékoli jejich vizualizace, a takovéto zkoušení ještě k tomu známkuje, zcela jistě dítě otráví a postupně v něm vybuduje nechuť se cizí jazyk vůbec učit. Ta pak s dítětem poroste a rodičům či jinému učiteli dá mnoho práce se jí zbavit. Je-li dítě starší, je pro něj tou nejlepší motivací odjet s rodiči do zahraničí. Výborné jsou i školní výlety do zahraničí, dítě tím získá nové zážitky. Navíc mu to může pomoci zlepšit si poslech, obohatit slovní zásobu a v neposlední řadě se naučit v daném cizím jazyce rychleji reagovat. U mladších dětí však musíme být s případným výjezdem do zahraničí opatrní. Dítě musí být psychicky připraveno na to, že stráví nějaký čas bez rodičů. Nepříjemné pocity z odloučení by naopak mohly být zcela demotivující.

Aby se z naší ratolesti nestal takzvaný věčný začátečník, který už poněkolikáté navštěvuje úvodní kurz, je nutné ji motivovat od prvopočátku. Nejdříve se bude učit cizí jazyk spíše kvůli nám, dospělým. Ale nebojte, to se brzy změní. Proto je tak důležité, aby dítě samo pochopilo, proč je dobré naučit se mluvit cizím jazykem. Na této cestě můžeme dítěti hodně pomoci a ukázat mu, že to nedělá pro nás, ale především pro sebe a svůj budoucí život.

Co na to mozek?

Obavy rodičů, aby své dítě nepřetěžovali, se objevují stále. Hodně se mluví o testování úrovně vzdělání, o čtenářské gramotnosti a také o stále těžším uplatnění na trhu práce. To žene rodiče k tomu, aby svému dítěti umožnili co nejširší škálu vzdělání.

Část rodičů však začne mít strach, aby to nepřehnali a svému dítěti spíše neublížili. Myslím si, že obavy nejsou namístě. Děti jsou velmi flexibilní a pro vyvíjející se mozek je naopak mnohem horší, když je nedostatečně stimulován a zaměstnáván.

Každý ambiciózní rodič ale nesmí zapomenout na to, že dítě potřebuje i nějaký čas na oddych. Čas od času obyčejné lenošení prospívá. Tím, že se dítě začne učit cizí jazyky, rozšíří se mu jeho obzory nebývalým způsobem. Zároveň si tím rozvíjí jazykovou i verbální zručnost, a pokládá tak základní kámen pro myšlení a učení se. Mozek dítěte je již v raném věku schopen pojmout nové informace a uložit je do podvědomí, a proto se předškolní věk jeví z hlediska výuky cizích jazyků jako ideální.

Vědecké výzkumy již prokázaly, že učí-li se dítě cizí jazyk, trénuje tím svůj mozek a má v něm více šedé hmoty. Na jejím objemu pak závisí jak inteligence, tak paměť. Tento trénink zvyšuje kognitivní schopnosti dítěte, které pak může využít i při studiu jiných předmětů, než je cizí jazyk. Jestliže je dítě s cizím jazykem seznamováno pravidelně a systematicky a dbá se na rozvoj jeho smyslů, naučí se gramatiku i přízvuk cizího jazyka zcela automaticky a přirozeně.

Proto učme dítě cizí jazyk takovým způsobem, jakým pracují neurony v našem mozku, využívejme myšlenkových map a dalších způsobů. Vždyť každé dítě je přece hravé a zvídavé! Rodiče by však neměli zapomínat ani na rozvoj mateřského jazyka svých potomků. Žádný cizí jazyk jim totiž mateřštinu nemůže nahradit. Svému dítku skrze něj předáváme ty nejosobnější a nejdůvěrnější informace.

Čeština je navíc krásný jazyk se spoustou citoslovcí a kouzelných zvukomalebných obratů, jimiž své dítko pohladíte po dušičce tím nejlepším způsobem, třeba při čtení pohádek. Mějte na paměti, že každé dítě je výjimečné, každé nám přináší mnoho radosti a s každým prožijeme krásné chvíle nejen při společných hrách, ale i při objevování tajů mateřského a cizího jazyka.

Článek vyšel v časopisu Maminka 12/2013

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máte touhu věnovat se různým dobrodružstvím, která vás mohou vytrhnout ze setrvačnosti života v kanceláři nebo v obchodě, což se mnohým…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama