Ani já nemám ráda, dkyž se děcku cpe milion darů, a pak neví, s čím si hrát dřív, nebo s čím si radši nehrát vůbec....atd. Nechci, aby moje děcko bylo „rozežrané“ a mělo všechno, na co si vzpomene. Ne, nešidím ho na dárcích, to ne...ale zase mám nějakou hranici, přes kterou nejdu....moje mamka je to samé, no, šak mě taky v tomto směru vychovala..jenom tchýni musíme krotit, jinak by vykoupila celý obchodňák... Já vím ,že děti nemají až takovou radost z večeře a tak podobně, že sou pro ně dárky to hlavní...ale časem to může být všechno jinak, a ráda bych vychovala z našeho kluka člověka, který si bude Vánoc užívat jako svátků a klidu...aby byla pohoda, radost, pohádky, přátelé......aby věděl, že dárky nejsou to nejhlavnější....