[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Každý desátý Čech starší 15 let se občas dopouští některé z forem násilí ve vztazích. Bližší pohled navíc ukazuje, že se ve skutečnosti může jednat o číslo mnohem vyšší. Křik, nadávky a urážky v rámci partnerského vztahu přiznalo 26 % oslovených, kteří žijí v dlouhodobém partnerském vztahu. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Nielsen Admosphere ve spolupráci s Ligou otevřených mužů, který mapoval výskyt a formy domácího násilí včetně dopadu covidové pandemie.
Celkem 10 % oslovených se v rámci výzkumu označilo za osobu, která se dopouští násilného chování (verbálního, psychického nebo fyzického) ve vztazích, 11 % připustilo, že se nějakého násilného chování vůči partnerovi, dětem nebo jiným členům rodiny dopustili během posledního roku.
„Při zjednodušeném přepočtu se v Česku jedná o více než tři čtvrtě milionu lidí starších 15 let. Přitom je jisté, že jde pouze o špičku ledovce, protože v naší populaci určitě žije mnoho lidí, kteří svůj problém nepřiznají, nebo ho nejsou ani schopni rozpoznat,“ komentuje výstupy výzkumu socioložka Hana Friedlaenderová z výzkumné agentury Nielsen Admosphere.
Výzkum překvapivě ukázal, že počet lidí, kteří se chovají násilně během náročného období pandemie, výrazně nevzrostl. „Rozdíl ve výskytu násilí v rodinách se ve srovnání s výzkumem realizovaným před pandemií neukazuje,” říká Hana Friedlaenderová.
U části populace se však snížila schopnost zvládání emocí a vzteku. Zároveň platí, že samotný výskyt násilí není jedinou veličinou, kterou je možné měřit zhoršení situace v době covidu. „Mohl narůst počet lidí, u nichž se zvýšila intenzita a frekvence násilných epizod. Jinými slovy, ti, kteří se dokázali chovat nenásilně ve vztazích před pandemií, to podle našich dat zvládli i během ní. Zajímavá budou s odstupem času čísla z intervenčních center a jiných organizací pro oběti násilí, která ukážou, zda se během pandemie opravdu zvýšil počet jejich klientů,” uvádí psychoterapeut Evžen Nový, vedoucí týmu programu Zvládání vzteku.
A mnohé z projevů máme tendenci podceňovat. Výzkum mapoval výskyt různých forem psychického a sociálního násilí, které zatím společnost bere v úvahu mnohem méně než násilí fyzické nebo sexuální. Čtvrtina dospělých, kteří žijí v dlouhodobém vztahu, přiznává, že v něm používá nebo zažívá alespoň občas křik, nadávky a urážky. Mezi další poměrně časté situace patří například ponižování před jinými lidmi, extrémní žárlivost nebo izolování partnera od přátel a rodiny.
Řady forem psychického a sociálního násilí se dopouštějí více ženy než muži. Partneři i partnerky se podle výzkumu shodují, že ženy častěji své partnery kontrolují. Například partnerovi častěji říkají, jaké oblečení má nosit či nenosit, nebo vzbuzují pocit, že muž potřebuje jejich svolení např. k chození do společnosti nebo potkávání se s přáteli. Ženy běžněji projevují i extrémní žárlivost a jsou citlivější vůči ponižování nebo zostuzování před jinými lidmi než muži – samy častěji připouštějí ponižování partnera, ale i častěji uvádějí ponižování ze strany partnera-muže.
„Vztek vyvolává fyziologickou reakci těla, při níž jsou uvolňovány mobilizační hormony jako například adrenalin. Pokud jsme těmto stresovým hormonům vystaveni pravidelně a dlouhodobě, může to mít negativní dopad na naše zdraví,“ popisuje psychoterapeut Evžen Nový. Zahraniční výzkumy například potvrzují, že lidé, kteří dlouhodobě nezvládají svůj vztek, jsou náchylnější k chronickým zánětům, poruchám spánku, metabolickým poruchám nebo kardiovaskulárním onemocněním. U žen i mužů, kteří zažívají nezvládnutý vztek a násilí svých partnerů a partnerek, se kromě zvýšeného rizika fyzického zranění objevují konstantní stres a strach, které mohou vést k chronickým zdravotním obtížím, jako jsou bolesti hlavy, zad, opakující se mdloby a záchvaty či poruchy spánku a příjmu potravy.
Stres, vztek a agresi lze dostat pod kontrolu „Lidé, kteří se dopouštějí násilí, nejsou jen strůjci problému, ale také nezbytnou součástí jeho řešení. Základním principem je přijetí odpovědnosti za násilí a nehledání výmluv v okolí, jako například manželka si za to může sama, v práci mám blbého šéfa a podobně. Muži odhodlaní řešit svůj problém za námi pak často přicházejí dobrovolně. Odpovědnost za své chování přijímají a mají odvahu hledat řešení,“ říká k tématu Josef Petr, ředitel Ligy otevřených mužů. Ta již šest let realizuje terapeutický program pro muže, kteří mají potíže se zvládáním vzteku vůči partnerce, v práci nebo při výchově dětí. Program Zvládání vzteku funguje v Praze a v Plzeňském kraji.