Kristina Kloubková: „Na bolest jsem zvyklá, tohle jsem ale nečekala"

S Kristinou Kloubkovou, moderátorkou, tanečnicí a dnes především mámou, jsme se na rozhovoru domlouvaly od dubna. Jak to probíhalo? Kristina se bála porodu, jak vše zvládne, a já ji uklidňovala, že samozřejmě na jedničku. Jsem vědma :-)

* Jak se máš?

Mám se skvěle. Tedy jako na konci šestinedělí. Pořád jsou okamžiky, kdy mě rozpláče i zdánlivý nesmysl, ale jinak se mi splnil sen, mám krásnou holčičku, která má všechny prstíčky :-), a jsem absolutně vděčná… A trochu vystrašená, jak všechno zvládnu, ale asi si nechám poradit od zkušenějších maminek. Třeba jako jsi mi radila a uklidňovala mě před porodem. Moc mi to pomohlo.

* To děkuju, a jaký vlastně byl porod?

Zpočátku normální, pěkně jsem si rodila, tedy musím přiznat, že mě velmi překvapila ta prvotní bolest, kterou jsem cítila, ale pak už jsem se moc těšila, až malá přijde. Pořád jsem s ní mluvila a uklidňovala ji, že jsem tady, že jsem jí nablízku. Jenže když už jsem si myslela, že jdeme do finále, a lékaři tvrdili, že za pár minut mám malou na světě a v náručí, najednou se začalo vše komplikovat. Malá byla totiž omotaná pupeční šňůrou, takže nesestupovala a já se děsila toho, co bude. Pobíhalo kolem mě hned několik bílých plášťů a já věděla, že je něco špatně. Nakonec jsem musela rodit císařským řezem, protože voda už se kalila, malá prý nemohla dýchat. Vlastně jsem se ocitla v mrtvém bodě porodu, a kdyby kolem mě nebyl tým profesionálů, který okamžitě jednal, bůhví jak by to s malou dopadlo. Sice mě mrzelo, že jsem nerodila přirozeně, ale zdraví Jasmínky pro mě bylo v danou chvíli na prvním místě. Nakonec jsem ji viděla pár hodin po operaci, což jsem oplakala, ale věděla jsem, že její táta už ji pochoval a spočítal jí prstíčky na nohou a rukou, takže bude a je vše v pořádku :-) To jsem vlastně věděla předem, protože počítání a kontrole končetin jsme se věnovali už na 3D ultrazvuku.

ČTĚTE TAKÉ: Horoskop na září 2012

* Byli jste na něm?

Ano, a nejlepší je, jak moc si je Jasmínka podobná. Na fotkách tehdy a teď. A nejvtipnější je, jak moc je podobná partnerovi. Mám jeho fotku z doby, kdy mu byl asi týden, a vypadá přesně jako Jasmínka - nádherně.

* Co tě na porodu nejvíc překvapilo?

Asi bolest. Jsem tanečnice a tělo mám vytrénované, na bolest jsem zvyklá, tohle jsem ale nečekala a vlastně o tom ani nikde nepíšou. Nakonec jsem se s bolestí srovnala, našla jsem si systém. Vždycky když přišla kontrakce, tak jsem si začala v duchu zpívat jednu písničku a věděla jsem, že až dojdu k refrénu, tak to přestane. No a pak přišlo velké finále, kdy jsem už necítila nic. Ale bolest je opravdu veliká a každá maminka by se na ni měla připravit. I když říci, jak moc je silná, vlastně nejde. V tom je ta zkušenost porodu právě nepřenositelná…

* Byla jsi připravená z předporodních kurzů?

Byla. Moje porodní asistentka byla se mnou na sále, Magdalena Mikulandová napsala i nějaké knihy, se kterými jsem se cítila připravena, zjistila jsem totiž, že většina zpráv je hodně negativních, na internetu taky nic moc hezkého nenajdete. Kniha paní Mikulandové a její přítomnost mě moc uklidnila, díky ní jsem třeba i věděla, jak v těhotenství jíst, co mě čeká u porodu, ale jak sama vím, některé zkušenosti člověk prostě musí zažít.

* Možná proto, že knihy pro těhotné píšou lékaři a ne matky…

Možná. Je rozdíl, jestli máš zvládnutou teorii, nebo i praxi :-) Důkazem toho je třeba doktorka Míša Klimková, která o svém těhotenství a porodu mluví úplně jinak než lékaři, kteří si podobným neprošli. Ta by měla napsat knihu a byl by to bestseller. Porod zná totiž z jedné i druhé strany :-) Jinak těhotenství jsem si až na drobné komplikace užívala a bavilo mě. Jen ty komplikace mě nutily přemýšlet o miminku, bát se, jestli bude vše v pořádku atd., takže jsem ani v klidu moc nebyla. Nenapadá tě, že mají těhotné až moc informací? Mě tedy jo. Možná že kdybych některé věci nevěděla, byla bych klidnější. Stres také miminkům neprospívá…

ČTĚTE TAKÉ: Víme jak formovat prsa po kojení!

* Čeho ses před porodem nejvíc obávala a naplnily se nakonec tvé obavy?

Naplnilo se především moje očekávání obrovského štěstí a zároveň strachu, zda vše zvládnu. Jestli svou dceru vychovám tak, jak bych chtěla. Ta odpovědnost a vědomí, že teď už je to navždy, to jsou moje současné obavy. Chci být dobrá máma, neselhat a naučit svoje dítě co nejvíc potřebného pro život.

* Co to znamená?

Chtěla bych, aby moje Jasmínka byla vyrovnaný, sebevědomý člověk. Já sebevědomí poztrácela někde kolem rozvodu rodičů a dodnes se s ním těžce shledávám, i když je to už lepší. Takže bych ráda, aby se mi podařilo ukázat jí, že člověk může žít bez návštěv u psychologa. Sebevědomí rovná se šťastný domov a to je to, co bych dceři, respektive dětem chtěla dát.

* Už ses od porodu alespoň jednou vyspala?

Já už i zaspala :-) V porodnici Jasmínka křičela jako o život a já ji neslyšela. Paní, která se mnou byla na pokoji, se na mě musela jít podívat, jestli jsem v pořádku, jestli vše funguje, jak má. Dnes už je to jiné a já se vzbudím dvacet vteřin před tím, než začne malá plakat, mám takový ten maminkovský instinkt, ale musela jsem se ho naučit. Tedy, někde ve mně asi byl, ale bylo třeba ho odkrýt a probudit.

Pokračování >>>

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Jako asistentky, sociální pracovnice nebo recepční se uplatníte kvalitně. Díky Jupiteru máte totiž smysl pro zdvořilé chování a…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci